Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:     
Potřeba směrovat lidstvo od nižší k vyšší morální úrovni podnítila studium morálního vývoje. Předchůdcem resp. iniciátorem konstrukce po sobě jdoucích etap morálního vývoje byl J. Piaget. Podkladem pro jeho práci ''Morální úsudek u dětí'' (Piaget, 1932) bylo pozorování necelé stovky švýcarských chlapců v předškolním a školním věku. J. Piaget je pozoroval při hře v kuličky a ptal se jich na chápání pravidel hry. Na základě těchto výzkumů determinoval dva typy morálky: heteronomní (nízká úroveň morálního vývoje) a autonomní (vysoká úroveň morálního vývoje), které se pokusil (obdobně jako stádia rozvoje kognitivních procesů) dále rozdělit do pěti na sebe navazujících stádií (Piaget, Inhelderová, 1996).<ref>Heidbring (1997) se domnívá, že Piaget publikoval svou práci o morálním vývoji předčasně. Reakce odborné veřejnosti na tuto knihu byla tak bouřlivá, že mu zabránila v další práci na tomto tématu.</ref>  V úzké návaznosti na výzkumy a publikace J. Piageta vytvořil '''L. Kohlberg''' teorii šestistupňové škály (viz tabulka 1)<ref>Tento text se drží původní Kohlbergovy šestistupňové škály, i když si je jeho autorka vědoma, že Kohlberg uvažoval existenci sedmého nejvyššího stupně morálního vývoje (harmonie s Bohem či vesmírem), kterého ovšem měl dosáhnout málokdo (a ještě pouze na samém konci života) a že pod vlivem kritiků později pochyboval I o existenci 6. stupně.</ref> vždy po sobě jdoucích stádií morálního vývoje. Výzkumem zkoumal řešení tzv. morálních dilemat – tísnivých situací, ve kterých se zkoumaná osoba musí rozhodnout pro jednu z variant, i když žádná není zcela správná.
 
Potřeba směrovat lidstvo od nižší k vyšší morální úrovni podnítila studium morálního vývoje. Předchůdcem resp. iniciátorem konstrukce po sobě jdoucích etap morálního vývoje byl J. Piaget. Podkladem pro jeho práci ''Morální úsudek u dětí'' (Piaget, 1932) bylo pozorování necelé stovky švýcarských chlapců v předškolním a školním věku. J. Piaget je pozoroval při hře v kuličky a ptal se jich na chápání pravidel hry. Na základě těchto výzkumů determinoval dva typy morálky: heteronomní (nízká úroveň morálního vývoje) a autonomní (vysoká úroveň morálního vývoje), které se pokusil (obdobně jako stádia rozvoje kognitivních procesů) dále rozdělit do pěti na sebe navazujících stádií (Piaget, Inhelderová, 1996).<ref>Heidbring (1997) se domnívá, že Piaget publikoval svou práci o morálním vývoji předčasně. Reakce odborné veřejnosti na tuto knihu byla tak bouřlivá, že mu zabránila v další práci na tomto tématu.</ref>  V úzké návaznosti na výzkumy a publikace J. Piageta vytvořil '''L. Kohlberg''' teorii šestistupňové škály (viz tabulka 1)<ref>Tento text se drží původní Kohlbergovy šestistupňové škály, i když si je jeho autorka vědoma, že Kohlberg uvažoval existenci sedmého nejvyššího stupně morálního vývoje (harmonie s Bohem či vesmírem), kterého ovšem měl dosáhnout málokdo (a ještě pouze na samém konci života) a že pod vlivem kritiků později pochyboval I o existenci 6. stupně.</ref> vždy po sobě jdoucích stádií morálního vývoje. Výzkumem zkoumal řešení tzv. morálních dilemat – tísnivých situací, ve kterých se zkoumaná osoba musí rozhodnout pro jednu z variant, i když žádná není zcela správná.
 +
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
 +
| '''Předkonvenční úroveň'''
 +
| '''Konvenční úroveň'''
 +
| '''Postkonvenční úroveň'''
 +
|-
 +
| (Morálka ještě bez vnitřního etického kodexu.)
 +
| (Svědomí jako vnitřní etický kodex.)
 +
| (Do které dospěje nemnoho lidí)
 +
|-
 +
| 1. stadium
 +
| 2. stadium
 +
| 3. stadium
 +
| 4. stadium
 +
| 5. stadium
 +
| 6. stadium
 +
|-
 +
| „Trest a poslušnost“
 +
| „Naivní instrumentální hedénismus“
 +
| „Hodní kluci/ hodné dívky“
 +
| „Řád a zákon“
 +
| „Společenská smlouva“
 +
| „Universální etika“
 +
|-
 +
| (dobro = nebýt potrestán)
 +
| (dobro = odměna za slušné chování)
 +
| (dobro = být označen za hodného)
 +
| (dobro = všichni plní společenské zákony)
 +
| (připouští diskusi o správnosti zákonů a jejich modernizaci)
 +
| (vysoká, ale individuální morálka)
 +
|-
 +
| děti do cca 10 let
 +
| 10 – 13/14 let
 +
| 13 let až dospělost
 +
| dospělí
 +
| cca ve 30 je 15 % mužů v tomto stadiu
 +
| ojedinělí jedinci (Martin Luther King mladší, Gándhí)
 +
|}
   −
Předkonvenční úroveň
  −
(Morálka ještě bez vnitřního etického kodexu.) Konvenční úroveň
  −
(Svědomí jako vnitřní etický kodex.) Postkonvenční úroveň
  −
(Do které dospěje nemnoho lidí)
  −
1. stadium
  −
„Trest a poslušnost“ (dobro = nebýt potrestán) 2. stadium
  −
„Naivní instrumentální hedénismus“
  −
(dobro = odměna za slušné chování) 3. stadium
  −
„Hodní kluci/ hodné dívky“
  −
(dobro = být označen za hodného) 4. stadium
  −
„Řád a zákon“
  −
(dobro = všichni plní společenské zákony) 5. stadium
  −
„Společenská smlouva“
  −
(připouští diskusi o správnosti zákonů a jejich modernizaci) 6. stadium
  −
„Universální etika“
  −
(vysoká, ale individuální morálka)
  −
děti do cca 10 let 10 – 13/14 let 13 let
  −
až dospělost dospělí cca ve 30 je 15 % mužů v tomto stadiu ojedinělí jedinci (Martin Luther King mladší, Gándhí)
      
Tabulka 1. Stručný přehled původní Kohlbergovy šestistupňové škály morálního vývoje (Heidbrink, 1997).  
 
Tabulka 1. Stručný přehled původní Kohlbergovy šestistupňové škály morálního vývoje (Heidbrink, 1997).  
993

editací

Navigační menu