Řádek 2: |
Řádek 2: |
| | | |
| Potřeba směrovat lidstvo od nižší k vyšší morální úrovni podnítila studium morálního vývoje. Předchůdcem resp. iniciátorem konstrukce po sobě jdoucích etap morálního vývoje byl J. Piaget. Podkladem pro jeho práci ''Morální úsudek u dětí'' (Piaget, 1932) bylo pozorování necelé stovky švýcarských chlapců v předškolním a školním věku. J. Piaget je pozoroval při hře v kuličky a ptal se jich na chápání pravidel hry. Na základě těchto výzkumů determinoval dva typy morálky: heteronomní (nízká úroveň morálního vývoje) a autonomní (vysoká úroveň morálního vývoje), které se pokusil (obdobně jako stádia rozvoje kognitivních procesů) dále rozdělit do pěti na sebe navazujících stádií (Piaget, Inhelderová, 1996).<ref>Heidbring (1997) se domnívá, že Piaget publikoval svou práci o morálním vývoji předčasně. Reakce odborné veřejnosti na tuto knihu byla tak bouřlivá, že mu zabránila v další práci na tomto tématu.</ref> V úzké návaznosti na výzkumy a publikace J. Piageta vytvořil '''L. Kohlberg''' teorii šestistupňové škály (viz tabulka 1)<ref>Tento text se drží původní Kohlbergovy šestistupňové škály, i když si je jeho autorka vědoma, že Kohlberg uvažoval existenci sedmého nejvyššího stupně morálního vývoje (harmonie s Bohem či vesmírem), kterého ovšem měl dosáhnout málokdo (a ještě pouze na samém konci života) a že pod vlivem kritiků později pochyboval I o existenci 6. stupně.</ref> vždy po sobě jdoucích stádií morálního vývoje. Výzkumem zkoumal řešení tzv. morálních dilemat – tísnivých situací, ve kterých se zkoumaná osoba musí rozhodnout pro jednu z variant, i když žádná není zcela správná. | | Potřeba směrovat lidstvo od nižší k vyšší morální úrovni podnítila studium morálního vývoje. Předchůdcem resp. iniciátorem konstrukce po sobě jdoucích etap morálního vývoje byl J. Piaget. Podkladem pro jeho práci ''Morální úsudek u dětí'' (Piaget, 1932) bylo pozorování necelé stovky švýcarských chlapců v předškolním a školním věku. J. Piaget je pozoroval při hře v kuličky a ptal se jich na chápání pravidel hry. Na základě těchto výzkumů determinoval dva typy morálky: heteronomní (nízká úroveň morálního vývoje) a autonomní (vysoká úroveň morálního vývoje), které se pokusil (obdobně jako stádia rozvoje kognitivních procesů) dále rozdělit do pěti na sebe navazujících stádií (Piaget, Inhelderová, 1996).<ref>Heidbring (1997) se domnívá, že Piaget publikoval svou práci o morálním vývoji předčasně. Reakce odborné veřejnosti na tuto knihu byla tak bouřlivá, že mu zabránila v další práci na tomto tématu.</ref> V úzké návaznosti na výzkumy a publikace J. Piageta vytvořil '''L. Kohlberg''' teorii šestistupňové škály (viz tabulka 1)<ref>Tento text se drží původní Kohlbergovy šestistupňové škály, i když si je jeho autorka vědoma, že Kohlberg uvažoval existenci sedmého nejvyššího stupně morálního vývoje (harmonie s Bohem či vesmírem), kterého ovšem měl dosáhnout málokdo (a ještě pouze na samém konci života) a že pod vlivem kritiků později pochyboval I o existenci 6. stupně.</ref> vždy po sobě jdoucích stádií morálního vývoje. Výzkumem zkoumal řešení tzv. morálních dilemat – tísnivých situací, ve kterých se zkoumaná osoba musí rozhodnout pro jednu z variant, i když žádná není zcela správná. |
| + | {| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1" |
| + | | '''Předkonvenční úroveň''' |
| + | | '''Konvenční úroveň''' |
| + | | '''Postkonvenční úroveň''' |
| + | |- |
| + | | (Morálka ještě bez vnitřního etického kodexu.) |
| + | | (Svědomí jako vnitřní etický kodex.) |
| + | | (Do které dospěje nemnoho lidí) |
| + | |- |
| + | | 1. stadium |
| + | | 2. stadium |
| + | | 3. stadium |
| + | | 4. stadium |
| + | | 5. stadium |
| + | | 6. stadium |
| + | |- |
| + | | „Trest a poslušnost“ |
| + | | „Naivní instrumentální hedénismus“ |
| + | | „Hodní kluci/ hodné dívky“ |
| + | | „Řád a zákon“ |
| + | | „Společenská smlouva“ |
| + | | „Universální etika“ |
| + | |- |
| + | | (dobro = nebýt potrestán) |
| + | | (dobro = odměna za slušné chování) |
| + | | (dobro = být označen za hodného) |
| + | | (dobro = všichni plní společenské zákony) |
| + | | (připouští diskusi o správnosti zákonů a jejich modernizaci) |
| + | | (vysoká, ale individuální morálka) |
| + | |- |
| + | | děti do cca 10 let |
| + | | 10 – 13/14 let |
| + | | 13 let až dospělost |
| + | | dospělí |
| + | | cca ve 30 je 15 % mužů v tomto stadiu |
| + | | ojedinělí jedinci (Martin Luther King mladší, Gándhí) |
| + | |} |
| | | |
− | Předkonvenční úroveň
| |
− | (Morálka ještě bez vnitřního etického kodexu.) Konvenční úroveň
| |
− | (Svědomí jako vnitřní etický kodex.) Postkonvenční úroveň
| |
− | (Do které dospěje nemnoho lidí)
| |
− | 1. stadium
| |
− | „Trest a poslušnost“ (dobro = nebýt potrestán) 2. stadium
| |
− | „Naivní instrumentální hedénismus“
| |
− | (dobro = odměna za slušné chování) 3. stadium
| |
− | „Hodní kluci/ hodné dívky“
| |
− | (dobro = být označen za hodného) 4. stadium
| |
− | „Řád a zákon“
| |
− | (dobro = všichni plní společenské zákony) 5. stadium
| |
− | „Společenská smlouva“
| |
− | (připouští diskusi o správnosti zákonů a jejich modernizaci) 6. stadium
| |
− | „Universální etika“
| |
− | (vysoká, ale individuální morálka)
| |
− | děti do cca 10 let 10 – 13/14 let 13 let
| |
− | až dospělost dospělí cca ve 30 je 15 % mužů v tomto stadiu ojedinělí jedinci (Martin Luther King mladší, Gándhí)
| |
| | | |
| Tabulka 1. Stručný přehled původní Kohlbergovy šestistupňové škály morálního vývoje (Heidbrink, 1997). | | Tabulka 1. Stručný přehled původní Kohlbergovy šestistupňové škály morálního vývoje (Heidbrink, 1997). |