Sorpční komplex: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 168 bajtů ,  11. 1. 2009
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
*'''pasivní část''' – tvoří ji [[wikipedia:cs:Ion|kationty]], které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:
*'''pasivní část''' – tvoří ji [[wikipedia:cs:Ion|kationty]], které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:
::::::::nejslaběji    '''[[wikipedia:cs:Sodík|Na]] < [[wikipedia:cs:Draslík|K]] < [[wikipedia:cs:Amoniak|NH4]] < [[wikipedia:cs:Vodík|H]] < [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] < [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]]< [[wikipedia:cs:Hliník|Al]] <[[wikipedia:cs:Železo|Fe]]    '''nejsilněji  <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref>
::::::::nejslaběji    '''[[wikipedia:cs:Sodík|Na]] < [[wikipedia:cs:Draslík|K]] < [[wikipedia:cs:Amoniak|NH4]] < [[wikipedia:cs:Vodík|H]] < [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] < [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]]< [[wikipedia:cs:Hliník|Al]] <[[wikipedia:cs:Železo|Fe]]    '''nejsilněji  <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref>


==Význam sorpčního komplexu==
==Význam sorpčního komplexu==
Řádek 18: Řádek 17:
:*vodní a vzdušný režim
:*vodní a vzdušný režim
:*biologickou aktivitu půdy <ref name="pudoznalstvi">Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref>
:*biologickou aktivitu půdy <ref name="pudoznalstvi">Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref>


==Složení sorpčního komplexu==
==Složení sorpčního komplexu==
Řádek 25: Řádek 23:


===Jílové minerály===
===Jílové minerály===
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při [[wikipedia:cs:Zvětrávání|zvětrávání]] či jsou zděděny z [[wikipedia:cs:Mateční hornina|matečné horniny]]. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při [[wikipedia:cs:Zvětrávání|zvětrávání]] či jsou zděděny z [[wikipedia:cs:Mateční hornina|matečné horniny]]. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<ref>Šefrna, L.:Složení půdy, pedogeneze, znaky a vlastnosti půd. Studijní podklady pro předmět Pedologie, vyučovaný na PřF UK v Praze. [Citováno 2008-11-27] </ref>


===Humus===
===Humus===
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, [[Koloběh uhlíku|uhlíku]] a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování [[Voda|vody]], pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref>
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, [[Koloběh uhlíku|uhlíku]] a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování [[Voda|vody]], pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref>


==Druhy sorpčního komplexu==
==Druhy sorpčního komplexu==
Řádek 43: Řádek 40:
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===
Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref>  
Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref>  


==Změny sorpčního komplexu==
==Změny sorpčního komplexu==
Řádek 49: Řádek 45:
Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref>
Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref>
Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref>
Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref>


== Témata ==
== Témata ==
Řádek 56: Řádek 51:
*[[Vliv hospodaření na půdu]]
*[[Vliv hospodaření na půdu]]


== Zdroje ==
== Zdroje ==
<references/>
<references/>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
43

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu