Disturbance: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 968 bajtů ,  21. 11. 2008
m
bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:


==Definice==
==Definice==
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]]. Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu. Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů. Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií a hybnou sílu koloběhu živin.
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]]<ref>Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref>. Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu<ref>Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref>. Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref>. Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref>Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> a hybnou sílu koloběhu živin<ref>Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>.
==Dělení disturbancí==
==Dělení disturbancí==
Disturbance lze dvěma způsoby rozdělit dle jejich příčiny na biologické a fyzikální nebo na přirozené a antropogenní (způsobené člověkem).
Disturbance lze dvěma způsoby rozdělit dle jejich příčiny na biologické a fyzikální nebo na přirozené a antropogenní (způsobené člověkem).
Mezi fyzikální příčiny patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
Mezi fyzikální příčiny patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
Biologické příčny disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů. Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí.
Biologické příčny disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů. Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí.
Antropogenní příčiny disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.
Antropogenní příčiny disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění<ref>Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref>.
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové. Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref>. Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.
  Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
  Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
  Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
  Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
Řádek 20: Řádek 20:
   
   
== Zdroje ==
== Zdroje ==
<references/>
  Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
  Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
  Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
  Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
Řádek 36: Řádek 38:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508<br />
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91<br />
*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha<br />
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc<br />
*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and *Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York<br />
  Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
  Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
  Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
  Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]


[[Kategorie:Skupina D]]
[[Kategorie:Skupina D]]
45

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu