Struktura mezinárodních organizací: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
+ link na EP
(+ link na EP)
Řádek 1: Řádek 1:
Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:
Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:
*Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.
*Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.
*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament coby součást institucionální struktury [[EU]].
*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, [[Evropský parlament]] coby součást institucionální struktury [[EU]].
*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[Mezinárodní soudní dvůr OSN]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].
*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[Mezinárodní soudní dvůr OSN]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].
2 625

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu