Kladné a záporné efekty globalizace: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
+odkazy
m (+odkazy)
Řádek 1: Řádek 1:
== Klady globalizace ==
== Klady globalizace ==
Mezi '''klady globalizace''' se uvádí:
Mezi '''klady [[globalizace]]''' se uvádí:
*Růst objemu globálně obchodovatelného zboží.
*Růst objemu globálně obchodovatelného zboží.
*Rychlost a komplexnost přímých investičních toků (přímých investic).
*Rychlost a komplexnost přímých investičních toků (přímých investic).
*Ekonomický růst původně rozvojových zemí (zejména Jižní Korea, Tchaj-wan, Malajsie, Hongkong), které jsou dnes zeměmi s vyspělými ekonomikami. Globalizace povzbuzuje rozvoj dalších zemí, které se do globalizačních procesů zapojily později a které postupně začínají představovat ekonomické hráče globálního významu (Čína,  Brazílie, Indie) ale i země menšího významu (Indonésie, Filipíny, Mexiko).
*Ekonomický růst původně rozvojových zemí (zejména [[wikipedia:cs:Jižní Korea|Jižní Korea]], [[wikipedia:cs:Tchaj-wan|Tchaj-wan]], [[wikipedia:cs:Malajsie|Malajsie]], [[wikipedia:cs:Hongkong|Hongkong]]), které jsou dnes zeměmi s vyspělými ekonomikami. Globalizace povzbuzuje rozvoj dalších zemí, které se do globalizačních procesů zapojily později a které postupně začínají představovat ekonomické hráče globálního významu ([[wikipedia:cs:Čína|Čína]][[wikipedia:cs:Brazílie|Brazílie]], [[wikipedia:cs:Indie|Indie]]) ale i země menšího významu ([[wikipedia:cs:Indonésie|Indonésie]], [[wikipedia:cs:Filipíny|Filipíny]], [[wikipedia:cs:Mexiko|Mexiko]]).
*Růst spotřeby: v r. 1975, tedy na počátku „historické“ éry globalizace činila spotřeba 12 tisíc miliard, tj. 12 biliónů USD, v r. 1998 to bylo již 24 tisíc miliard, tj. 24 biliónů USD. Jen pro srovnání: v r. 1900 světová spotřeba představovala 1,5 tisíc miliard, tj. 1,5 biliónu USD.
*Růst spotřeby: v r. 1975, tedy na počátku „historické“ éry globalizace činila spotřeba 12 tisíc miliard, tj. 12 biliónů USD, v r. 1998 to bylo již 24 tisíc miliard, tj. 24 biliónů USD. Jen pro srovnání: v r. 1900 světová spotřeba představovala 1,5 tisíc miliard, tj. 1,5 biliónu USD.
*Vznik poměrně homogenní střední třídy odborných elit v Asii a v Latinské Americe
*Vznik poměrně homogenní střední třídy odborných elit v Asii a v Latinské Americe
*V oblasti mocensko-politické organizace vznikají nové útvary nadnárodního charakteru nebo se posiluje význam organizací starších ([[Evropská unie]], NAFTA, ASEAN aj.).
*V oblasti mocensko-politické organizace vznikají nové útvary nadnárodního charakteru nebo se posiluje význam organizací starších ([[Evropská unie]], [[wikipedia:cs:NAFTA|NAFTA]], [[wikipedia:cs:ASEAN|ASEAN]] aj.).
*Vzniká kultura tzv. „druhé moderny“ nebo postmoderny (tzv. „translokální kultura“), která působením masmédií je otevřená navenek, vlivům působícím globálně, na rozdíl od kultury „první moderny“ (národní, národně dostředivé), uzavřené do sebe.
*Vzniká kultura tzv. „druhé moderny“ nebo postmoderny (tzv. „translokální kultura“), která působením masmédií je otevřená navenek, vlivům působícím globálně, na rozdíl od kultury „první moderny“ (národní, národně dostředivé), uzavřené do sebe.


== Zápory globalizace: ==
== Zápory globalizace: ==
K '''záporům globalizace''' se počítá:
K '''záporům globalizace''' se počítá:
*V ekonomické oblasti je to nekontrolovaný transfer finančního kapitálu, který je několikanásobně vyšší než objem obchodovatelného zboží. To představuje riziko ekonomických kolapsů, k nimž několikrát došlo (Mexiko, jihovýchodní a východní Asie, Brazílie, Argentina).
*V ekonomické oblasti je to nekontrolovaný transfer finančního kapitálu, který je několikanásobně vyšší než objem obchodovatelného zboží. To představuje riziko ekonomických kolapsů, k nimž několikrát došlo ([[wikipedia:cs:Mexiko|Mexiko]], jihovýchodní a východní Asie, [[wikipedia:cs:Brazílie|Brazílie]], [[wikipedia:cs:Argentina|Argentina]]).
*Roste nerovnost v přístupu k celkovému společenskému růstu. Získávají pouze ti, kdo mají lepší předpoklady k růstu, zejména díky flexibilnějšímu postoji svých vlád schopných zajistit předpoklady pro vstup zahraničních investorů (rozvíjení infrastruktury, lépe zajištěné právní podmínky ochrany vlastnictví, odstranění korupce, politická stabilita, sociální koherence atd.). Avšak vzhledem k rozdílné úrovni zemí se v těchto souvislostech uplatňuje sociální darwinismus (v rozvojových zemích např. díky nedostatku vzdělání velké části populace, zadlužení atd., v rozvinutý zemích mj. v postavení těch, kdo ztratili práci).
*Roste nerovnost v přístupu k celkovému společenskému růstu. Získávají pouze ti, kdo mají lepší předpoklady k růstu, zejména díky flexibilnějšímu postoji svých vlád schopných zajistit předpoklady pro vstup zahraničních investorů (rozvíjení infrastruktury, lépe zajištěné právní podmínky ochrany vlastnictví, odstranění korupce, politická stabilita, sociální koherence atd.). Avšak vzhledem k rozdílné úrovni zemí se v těchto souvislostech uplatňuje [[wikipedia:cs:Sociální darwinismus|sociální darwinismus]] (v rozvojových zemích např. díky nedostatku vzdělání velké části populace, zadlužení atd., v rozvinutý zemích mj. v postavení těch, kdo ztratili práci).
*Třebaže globální spotřeba roste, mimo spotřební explozi zůstává 20 % populace v nejchudších částech světa, tj. asi 1,2 mld. lidí. V některých zemích této kategorie spotřeba dokonce klesá. Kupříkladu průměrná africká domácnost dnes spotřebovává o 20 % méně než před 25 lety. Zatímco v zemích s nejvyššími příjmy se 20 % populace podílí na 86 % celkových soukromých výdajů na spotřebu, naopak v nejchudších se 20 % populace podílí na těchto výdajích pouhým 1,3 %.
*Třebaže globální spotřeba roste, mimo spotřební explozi zůstává 20 % populace v nejchudších částech světa, tj. asi 1,2 mld. lidí. V některých zemích této kategorie spotřeba dokonce klesá. Kupříkladu průměrná africká domácnost dnes spotřebovává o 20 % méně než před 25 lety. Zatímco v zemích s nejvyššími příjmy se 20 % populace podílí na 86 % celkových soukromých výdajů na spotřebu, naopak v nejchudších se 20 % populace podílí na těchto výdajích pouhým 1,3 %.
*Roste nebo neklesá nezaměstnanost v rozvinutých průmyslových zemích. Příčina tkví v stálých technických inovacích a tedy zvyšování produktivity, ve stále lepších metodách výrobního, obchodního a finančních managementu, v neposlední řadě působí i přesuny výrob a služeb do zemí s různými komparativními výhodami (např. rezervace letenek ze Spojených států a dalších zemí se obstarává v Indii).
*Roste nebo neklesá nezaměstnanost v rozvinutých průmyslových zemích. Příčina tkví v stálých technických inovacích a tedy zvyšování produktivity, ve stále lepších metodách výrobního, obchodního a finančních managementu, v neposlední řadě působí i přesuny výrob a služeb do zemí s různými komparativními výhodami (např. rezervace letenek ze Spojených států a dalších zemí se obstarává v Indii).
*Globalizace oslabuje roli národního státu. Státy, zejména malé a střední a především státy méně rozvinuté ztrácejí vliv na chod ekonomiky a jsou stále více odkázány na libovůli nadnárodních společností (NNS) a na rozhodování mezinárodních a světových organizací (Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Světová obchodní organizace).  
*Globalizace oslabuje roli národního státu. Státy, zejména malé a střední a především státy méně rozvinuté, ztrácejí vliv na chod ekonomiky a jsou stále více odkázány na libovůli nadnárodních společností (NNS) a na rozhodování mezinárodních a světových organizací ([[Mezinárodní měnový fond]], [[Světová banka]], [[Světová obchodní organizace]]).  
*Země s méně přísnými požadavky na ochranu životního prostředí a s významnými zásobami přírodních zdrojů (lesní bohatství, nerostné suroviny, energetické zdroje apod.) jsou cíli aktivit NNS, které těží z komparativních výhod nízkých nákladů na ochranu životního prostředí, z nízkých cen přírodních zdrojů atd., třebaže cena řady nerostných surovin v posledních několika málo letech v důsledku růstu poptávky stoupá.
*Země s méně přísnými požadavky na ochranu životního prostředí a s významnými zásobami přírodních zdrojů (lesní bohatství, nerostné suroviny, energetické zdroje apod.) jsou cíli aktivit NNS, které těží z komparativních výhod nízkých nákladů na ochranu životního prostředí, z nízkých cen přírodních zdrojů atd., třebaže cena řady nerostných surovin v posledních několika málo letech v důsledku růstu poptávky stoupá.
*Tlak globálních trhů, určovaný praktikami NNS, vede v zemích periferie a semiperiferie k destrukci tradičních zemědělských struktur zemědělské výroby, nahrazuje diverzitu zemědělské produkce monokulturami nebo plodinami využitelnými komerčně. Tyto často rychlé a radikální změny působí na sociální strukturu a soudržnost v zemích s tradičními venkovskými společnostmi. Zvyšuje se závislost těchto zemí na zahraničních trzích.
*Tlak globálních trhů, určovaný praktikami NNS, vede v zemích periferie a semiperiferie k destrukci tradičních zemědělských struktur zemědělské výroby, nahrazuje diverzitu zemědělské produkce monokulturami nebo plodinami využitelnými komerčně. Tyto často rychlé a radikální změny působí na sociální strukturu a soudržnost v zemích s tradičními venkovskými společnostmi. Zvyšuje se závislost těchto zemí na zahraničních trzích.
216

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu