Parkovací poplatky a snižování počtu parkovacích míst: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(Nová stránka: Nejčastěji využívaným nástrojem parkovací politiky jsou parkovací poplatky a snižování počtu parkovacích míst, zvláště v uličních prostorech. Důraz je také klade...)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:
Význam parkovacích poplatků si uvědomují např. v '''Itálii''', kde města využívají zpoplatnění parkování stále více. Následující tabulka popisuje vývoj parkovacích poplatků ve vybraných italských městských oblastech.
Význam parkovacích poplatků si uvědomují např. v '''Itálii''', kde města využívají zpoplatnění parkování stále více. Následující tabulka popisuje vývoj parkovacích poplatků ve vybraných italských městských oblastech.


'''Tabulka 4: Vývoj parkovacích poplatků v hlavních italských městských oblastech (počet zpoplatněných parkovacích míst)'''
'''Tabulka: Vývoj parkovacích poplatků v hlavních italských městských oblastech (počet zpoplatněných parkovacích míst)'''
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
|
|
Řádek 43: Řádek 43:
Podobné výsledky jako zavádění parkovacích poplatků (ovšem bez fiskálního efektu) vykazuje i postupné omezování parkovacích míst ve městech. Oba přístupy k parkovací politice bývají součástí obecnějšího plánu dopravní politiky, a tudíž pouze jedním z nástrojového mixu použitého k regulaci dopravy. Zajímavý příklad přestavuje Kodaň, kde využili omezování parkovacích míst k podpoře nemotorové dopravy a hromadné dopravy a oživení veřejných prostranství v centru.
Podobné výsledky jako zavádění parkovacích poplatků (ovšem bez fiskálního efektu) vykazuje i postupné omezování parkovacích míst ve městech. Oba přístupy k parkovací politice bývají součástí obecnějšího plánu dopravní politiky, a tudíž pouze jedním z nástrojového mixu použitého k regulaci dopravy. Zajímavý příklad přestavuje Kodaň, kde využili omezování parkovacích míst k podpoře nemotorové dopravy a hromadné dopravy a oživení veřejných prostranství v centru.


== Kodaň ==
== København (Kodaň) ==
Program přeměny centra '''Kodaně''' na prostor věnovaný chodcům a cyklistům začal již v roce 1962. Každým rokem ubyla zhruba 2 – 3 % parkovacích míst, přičemž ceny parkovného se také pomalu zvyšovaly. Během následujících 30 let zmizela parkoviště z celkem 18 náměstí. Díky dalším aktivitám, jako jsou rozvoj cyklistické sítě a zdarma možnost vypůjčení kol, došlo k tomu, že mezi léty 1990 a 2000 vzrostlo v Kodani množství ujetých kilometrů na kole o 40 % (Kurfürst 2002). Podíl cyklistiky na dělbě přepravní práce tak dnes dosahuje v Kodani 20 % (ibid).
Program přeměny centra '''Kodaně''' na prostor věnovaný chodcům a cyklistům začal již v roce 1962. Každým rokem ubyla zhruba 2 – 3 % parkovacích míst, přičemž ceny parkovného se také pomalu zvyšovaly. Během následujících 30 let zmizela parkoviště z celkem 18 náměstí. Díky dalším aktivitám, jako jsou rozvoj cyklistické sítě a zdarma možnost vypůjčení kol, došlo k tomu, že mezi léty 1990 a 2000 vzrostlo v Kodani množství ujetých kilometrů na kole o 40 % (Kurfürst 2002). Podíl cyklistiky na dělbě přepravní práce tak dnes dosahuje v Kodani 20 % (ibid).


== Brémy ==
== Bremen (Brémy) ==
Podobnou zkušenost mají v německých '''Brémách'''. V tomto městě jsou v rámci komplexní dopravní strategie zpoplatněna všechna parkovací místa, daleko vyšší sazbou pak atraktivní místa v centru. Je dodržována zásada, aby parkovací poplatek a další náklady spojené s užíváním automobilu nebyly nižší než náklady používání hromadné dopravy. Tato opatření přispěla k tomu, že 50 % všech cest do centra města je vykonáno městskou hromadnou dopravou a přibližně 22 % na kole.
Podobnou zkušenost mají v německých '''Brémách'''. V tomto městě jsou v rámci komplexní dopravní strategie zpoplatněna všechna parkovací místa, daleko vyšší sazbou pak atraktivní místa v centru. Je dodržována zásada, aby parkovací poplatek a další náklady spojené s užíváním automobilu nebyly nižší než náklady používání hromadné dopravy. Tato opatření přispěla k tomu, že 50 % všech cest do centra města je vykonáno městskou hromadnou dopravou a přibližně 22 % na kole.<ref name="footnote_1">Zpracováno s využitím zdrojů na [http://www.trendsetter-europe.og/index.php?ID=864 www.trendsetter-europe.og/index.php?ID=864].</ref>'''


'''''Pětikostelí''<ref name="footnote_1">Zpracováno s využitím zdrojů na [http://www.trendsetter-europe.og/index.php?ID=864 www.trendsetter-europe.og/index.php?ID=864].</ref>'''
== Pécs (Pětikostelí) ==
 
== Pécs ==
Jihomaďarské město '''Pětikostelí (Pécs)''' zavedlo více-tarifní systém parkovacích poplatků. Město je rozděleno do parkovacích zón, které se liší výší poplatku. Nejdražší zóna se nachází v samotném centru. Po zavedení tohoto systému parkování nyní více lidí využívá hromadnou dopravu. Zlepšily se také environmentální, životní a pracovní podmínky ve městě.
Jihomaďarské město '''Pětikostelí (Pécs)''' zavedlo více-tarifní systém parkovacích poplatků. Město je rozděleno do parkovacích zón, které se liší výší poplatku. Nejdražší zóna se nachází v samotném centru. Po zavedení tohoto systému parkování nyní více lidí využívá hromadnou dopravu. Zlepšily se také environmentální, životní a pracovní podmínky ve městě.


Řádek 67: Řádek 65:
Výrazným argumentem, který přispěl k tomu, že veřejnost přijala toto jinak nepopulární opatření snáze, byla ochrana památkového centra (World Heritage) města před emisemi z dopravy. Městské zastupitelstvo také oficiálně deklarovalo, že všechny výnosy z parkování budou použity na novou parkovací infrastrukturu.
Výrazným argumentem, který přispěl k tomu, že veřejnost přijala toto jinak nepopulární opatření snáze, byla ochrana památkového centra (World Heritage) města před emisemi z dopravy. Městské zastupitelstvo také oficiálně deklarovalo, že všechny výnosy z parkování budou použity na novou parkovací infrastrukturu.


== Antverpy ==
== Antwerpen (Antverpy) ==


Antverpy jsou druhým největším přístavem Evropy, hlavním městem Flander. Počet obyvatel dosahuje přes 473 tisíc.
Antverpy jsou druhým největším přístavem Evropy, hlavním městem Flander. Počet obyvatel dosahuje přes 473 tisíc.
2 625

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu