Udržitelný cestovní ruch v Národním parku Šumava: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
reference apod.
(reference apod.)
Řádek 46: Řádek 46:
}}
}}


Šumava je v současnosti největší přírodní divočinou ve středoevropské kulturní krajině. Od poloviny 20. století byly nejcennější části Šumavy uznány ochránci přírody za národní parky (NP) - již v roce 1970 zde byl vyhlášen první německý NP (Národní park Bavorský les), který byl v roce 1997 z velké části rozšířen (současná rozloha je 24 218 ha). Na české straně byla v roce 1963 vyhlášena sousední Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava (celková rozloha 167 688 ha) a na jejím území byl v roce 1991 zřízen Národní park Šumava (68 064 ha). Tento krok postupně vyvolal řadu konfliktů mezi ochránci přírody a (nejen) místními obyvateli a podniky, a tato situace se zdála být po více než dvě desetiletí neřešitelná (Křenová, Vrba, 2014).
[[w:cs:Šumava|Šumava]] je v současnosti největší přírodní divočinou ve středoevropské kulturní krajině. Od poloviny 20. století byly nejcennější části Šumavy uznány ochránci přírody za národní parky (NP) již v roce 1970 zde byl vyhlášen první německý NP ([[w:cs:Národní park Bavorský les|Národní park Bavorský les]]), který byl v roce 1997 výrazně rozšířen (současná rozloha je 24 218 ha). Na české straně byla v roce 1963 vyhlášena sousední [[w:cs:Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava]] (celková rozloha 167 688 ha) a na jejím území byl v roce 1991 zřízen [[w:cs:Národní park Šumava|Národní park Šumava]] (68 064 ha). Tento krok postupně vyvolal řadu konfliktů mezi ochránci přírody a (nejen) místními obyvateli a podniky, a tato situace se zdála být po více než dvě desetiletí neřešitelná.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Křenová
| jméno = Zdenka
| příjmení2 = Vrba
| jméno2 = Jaroslav
| titul = Just how many obstacles are there to creating a National Park? A case study from the Šumava National Park
| periodikum = European Journal of Environmental Sciences
| datum vydání = 2014-06-19
| ročník = 4
| číslo = 1
| issn = 2336-1964
| doi = 10.14712/23361964.2015.2
| jazyk = en
| url = https://ejes.cz/index.php/ejes/article/view/150
| datum přístupu = 2021-08-25
}}</ref>


== Historie osídlení území ==
==Historie osídlení území==
Sociální podmínky regionu se v několika fázích vývoje zhoršovaly, což vedlo k narušené sociální struktuře. Od populačního vrcholu ve druhé polovině 19. století počet zdejších obyvatel až do druhé světové války klesal; po roce 1945 byla většina původních obyvatel německé národnosti z české části Šumavy vysídlena. Mnoho vesnic v pohraničí bylo opuštěno, často i záměrně zničeno, zatímco ostatní byly dosídleny nově příchozími, kteří neměli zkušenosti s ( trvale udržitelným) způsobem života v tomto horském regionu. Za komunistického režimu (do roku 1990) se na většině území této horské oblasti rozkládalo uzavřené hraniční pásmo, kam nebyl povolen vstup civilním návštěvníkům. To byl také jeden z důvodů, proč zde přírodní hodnoty zůstaly nedotčeny. Více informací naleznete na (NP ŠUMAVA/Historie)
Sociální podmínky regionu se v několika fázích vývoje zhoršovaly, což vedlo k narušené sociální struktuře. Od populačního vrcholu ve druhé polovině 19. století počet zdejších obyvatel až do druhé světové války klesal; po roce 1945 byla většina původních obyvatel německé národnosti z české části Šumavy [[w:cs:Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]]. Mnoho vesnic v pohraničí bylo opuštěno, často i záměrně zničeno, zatímco ostatní byly dosídleny nově příchozími, kteří neměli zkušenosti s (trvale udržitelným) způsobem života v tomto horském regionu. Za komunistického režimu (do roku 1990) se na většině území této horské oblasti rozkládalo uzavřené [[w:cs:Hraniční pásmo|hraniční pásmo]], kam nebyl povolen vstup civilním návštěvníkům. To byl také jeden z důvodů, proč zde přírodní hodnoty zůstaly nedotčeny. Více informací naleznete na informací najdete v [[w:cs:Národní park Šumava#Historie%20ochrany%20%C5%A0umavy|Historie ochrany Šumavy]].


== Konflikty ==
==Konflikty==
Zdrojem konfliktů jsou problémy regionu vyplývající z jeho specifik (GEO Group, 2002).
Zdrojem konfliktů jsou problémy regionu vyplývající z jeho specifik.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Iron Curtain
| periodikum = www.geo-praha.cz
| url = http://www.geo-praha.cz/ic.htm
| datum přístupu = 2021-08-25
}}</ref>


Od r. 2000 probíhají diskuse o vhodném způsobu hospodaření v lesích, tj. o „bezzásahovém“ hospodaření versus „nutném“ boji proti kůrovci. Národní park Šumava byl zřízen nařízením vlády ČR č. 163/1991 ze dne 20. března 1991. V jeho čl. 4 je vymezena zonace do 3 zón podle přírodních hodnot, a tedy i diferencovaný management chráněných prvků. 1. zóna zahrnuje přísně přírodní území, kde jsou omezeny lidské zásahy; území spadající do této zóny bylo předmětem diskusí (v roce 1995 výrazně zmenšeno; po kritice IUCN bylo Správou NP Šumava navrženo rozšíření, které nebylo oficiálně schváleno). Protože se v této zóně objevilo napadení kůrovcem, přerostly tyto diskuse nakonec v boj mezi nevládními organizacemi orientovanými na ochranu přírody a zástupci obcí, kteří trvali na vykácení napadených stromů.
Od r. 2000 probíhají diskuse o vhodném způsobu hospodaření v lesích, tj. o „bezzásahovém“ hospodaření versus „nutném“ boji proti kůrovci. Národní park Šumava byl zřízen nařízením vlády ČR č. 163/1991 ze dne 20. března 1991. V jeho čl. 4 je vymezena zonace do 3 zón podle přírodních hodnot, a tedy i diferencovaný management chráněných prvků. 1. zóna zahrnuje přísně přírodní území, kde jsou omezeny lidské zásahy; území spadající do této zóny bylo předmětem diskusí (v roce 1995 výrazně zmenšeno; po kritice IUCN bylo Správou NP Šumava navrženo rozšíření, které nebylo oficiálně schváleno). Protože se v této zóně objevilo napadení kůrovcem, přerostly tyto diskuse nakonec v boj mezi nevládními organizacemi orientovanými na ochranu přírody a zástupci obcí, kteří trvali na vykácení napadených stromů.


V období 1998-2001 byla příslušným orgánem vykácena nejpřísněji chráněná 1. zóna Národního parku Šumava. Rozhodnutí provázel demokratický proces rozhodování a jeho důvodem byla snaha o likvidaci napadení kůrovcem. Nakonec však byl výsledek opačný, míra napadení se zvýšila. V roce 1998 Správa parku požádala o výjimku ze zákonného ochranného režimu, kterou přes četné protesty nevládních organizací (kdy jejich každoroční správní žaloby na ministerstvo neuspěly, stejně jako odvolání k Vrchnímu soudu, Ústavnímu soudu a NSS) Ministerstvo životního prostředí schválilo (Humlíčková, 2008), viz též další zdroje (zde Crowdvoice aj.).
V období 1998–2001 byla příslušným orgánem vykácena nejpřísněji chráněná 1. zóna Národního parku Šumava. Rozhodnutí provázel demokratický proces rozhodování a jeho důvodem byla snaha o likvidaci napadení kůrovcem. Nakonec však byl výsledek opačný, míra napadení se zvýšila. V roce 1998 Správa parku požádala o výjimku ze zákonného ochranného režimu, kterou přes četné protesty nevládních organizací (kdy jejich každoroční správní žaloby na ministerstvo neuspěly, stejně jako odvolání k Vrchnímu soudu, Ústavnímu soudu a NSS) Ministerstvo životního prostředí schválilo.<ref>{{Citace monografie
| titul = Jaké jsou limity soudní ochrany v Čechách? : sborník z mezinárodní konference : [Praha 22.5.2008]
| url = http://www.zelenykruh.cz/wp-content/uploads/2015/01/sbornik-limity-soudni-ochrany_web.pdf
| vydavatel = Zelený kruh
| jméno = Petra
| příjmení = Humlíčková
| místo = Praha
| počet stran = 34 s.
| strany =4-5
| isbn = 978-80-903968-2-1
| isbn2 = 80-903968-2-8
| oclc = 244815853
}}</ref>


== Aktéři ==
==Aktéři==
Pro zvládnutí problémů regionálního rozvoje je třeba řešit i sociální otázky (jako zdroje konfliktů). Sociální struktura s nejdůležitějšími aktéry viz (GEO Group, 2002)); následující přehled aktérů je citován z (Křenová, Vrba, 2014)
Pro zvládnutí problémů regionálního rozvoje je třeba řešit i sociální otázky (jako zdroje konfliktů). Sociální struktura s nejdůležitějšími aktéry<ref name=":1" /> a přehled aktérů:<ref name=":0" />


Aktéři v regionu Šumava (GEO Group, 2002)
'''Aktéři v regionu Šumava'''<ref name=":1" />
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|Zúčastněné strany
|'''Zúčastněné strany'''
|Odpovědnost
|'''Odpovědnost'''
|Příspěvek
|'''Příspěvek'''
|-
|-
|1. Národní  park a Chráněná krajinná oblast Šumava  
|1. Národní  park a Chráněná krajinná oblast Šumava
|Správa  ochrany přírody a krajiny
|Správa  ochrany přírody a krajiny


Řádek 95: Řádek 127:
přeshraniční  kontakty
přeshraniční  kontakty
|-
|-
|4. Jihočeská  univerzita          
|4. Jihočeská  univerzita        
|vzdělávací a  výzkumná instituce
|vzdělávací a  výzkumná instituce
|poskytuje  data
|poskytuje  data
Řádek 133: Řádek 165:
podpora  šíření informací
podpora  šíření informací
|}
|}
Podrobnější přehled o činnosti jednotlivých aktérů viz dále.


=== Státní správa ===
=== Podrobnější přehled o činnosti jednotlivých aktérů ===
 
====Státní správa====
Zranitelná vůči politickým (často ochranu přírody nepodporujícím) zájmům. Časté střídání ředitelů parku (9 ředitelů za 22 let; naproti tomu na německé straně 3. ředitel za 43 let historie). Řízení není konzistentní a mění se i právní rámec.
Zranitelná vůči politickým (často ochranu přírody nepodporujícím) zájmům. Časté střídání ředitelů parku (9 ředitelů za 22 let; naproti tomu na německé straně 3. ředitel za 43 let historie). Řízení není konzistentní a mění se i právní rámec.


=== Rada NP Šumava ===
====Rada NP Šumava====
Za těchto okolností Rada NP Šumava nevytváří příznivé prostředí pro tvůrčí a odpovědnou spolupráci mezi místními představiteli a Správou NP. Povinnými členy Rady jsou starostové všech obcí, jejichž území se nachází na území NP, spolu se zástupci obou správních obvodů a horské služby. Těchto celkem 25 členů tvoří v Radě relevantní většinu. Rada má skutečně projednávat strategické dokumenty národního parku, jako je zonace, plán péče nebo návštěvní řád. Místo toho, aby Rada schvalovala na znalostech a vědeckých poznatcích založená řešení pro ochranu přírody a udržitelný rozvoj, stala se „radou regionálních správců“ bez jakékoliv odpovědnosti. Někteří starostové na plný úvazek často působili, více či méně záměrně, jako skrytí lobbisté aktérů v pozadí: podnikatelů, developerů nebo vlastníků pozemků. Některá zasedání Rady sloužila pouze k úkolování ředitelů NP nebo k formálnímu schvalování dokumentů plnících přání regionálních politiků a developerů. Počet vědců, kteří si na tyto praktiky stěžovali, byl před dvěma lety politickým ředitelem snížen, aby mohl kontrolovat většinu v Radě. Povinné nastavení Rady umožňuje faktickou převahu těchto skrytých zájmů a často vytlačuje skutečnou ochranu přírody v NP Šumava, pokud ředitel není dostatečně iniciativní nebo dokonce tvrdý.
Za těchto okolností Rada NP Šumava nevytváří příznivé prostředí pro tvůrčí a odpovědnou spolupráci mezi místními představiteli a Správou NP. Povinnými členy Rady jsou starostové všech obcí, jejichž území se nachází na území NP, spolu se zástupci obou správních obvodů a horské služby. Těchto celkem 25 členů tvoří v Radě relevantní většinu. Rada má skutečně projednávat strategické dokumenty národního parku, jako je zonace, plán péče nebo návštěvní řád. Místo toho, aby Rada schvalovala na znalostech a vědeckých poznatcích založená řešení pro ochranu přírody a udržitelný rozvoj, stala se „radou regionálních správců“ bez jakékoliv odpovědnosti. Někteří starostové na plný úvazek často působili, více či méně záměrně, jako skrytí lobbisté aktérů v pozadí: podnikatelů, developerů nebo vlastníků pozemků. Některá zasedání Rady sloužila pouze k úkolování ředitelů NP nebo k formálnímu schvalování dokumentů plnících přání regionálních politiků a developerů. Počet vědců, kteří si na tyto praktiky stěžovali, byl před dvěma lety politickým ředitelem snížen, aby mohl kontrolovat většinu v Radě. Povinné nastavení Rady umožňuje faktickou převahu těchto skrytých zájmů a často vytlačuje skutečnou ochranu přírody v NP Šumava, pokud ředitel není dostatečně iniciativní nebo dokonce tvrdý.


=== Šumava a Správa CHKO ===
====Šumava a Správa CHKO====
Po celou dobu existence NP Šumava se Správa CHKO věnovala převážně agendě NP, jako je lesní hospodářství a ochrana před škůdci, zonace a regulace návštěvnosti. Kupodivu Správa téměř nenaplnila poslání území CHKO být vlastním ochranným pásmem NP. Například plány péče NP a CHKO byly do značné míry neslučitelné, někdy skutečně uplatňovaly protichůdná opatření na podobná stanoviště a nikdy nebyly ani synchronizovány. Stejně tak Správa zatím rezignovala na uplatňování statutu BR Šumava na společném území NP a CHKO. Zřejmým důvodem je skutečnost, že BR nemá žádný právní rámec v národní legislativě, a tedy ani finanční či personální podporu ze strany MŽP či vlády ČR. Koncept BR UNESCO by přitom mohl být dobrým rámcem pro řešení nejspornějších otázek a výborným nástrojem pro udržitelný cestovní ruch a celkový rozvoj celého regionu. Ostatně existence NP Šumava představuje velký turistický potenciál nejen pro šest obcí nacházejících se v NP či dalších na jeho území, ale i pro řadu dalších obcí v šumavském regionu. Správa NP a CHKO Šumava se však v uplynulých 23 letech vážněji nepokusila o realizaci koncepce BR UNESCO v regionu. Správa NP a CHKO Šumava a zástupci místních obcí se nikdy nestali spolehlivými partnery. Správa od samého počátku pokračovala ve svém spíše restriktivním přístupu k ochraně přírody a často opomíjela a ignorovala problémy a očekávání místních obyvatel, kteří se v minulosti do značné míry spoléhali na státní paternalismus. Trvalo zhruba deset let, než úřad postupně změnil svůj přístup, který ovšem také selhal. V důsledku toho se tak místní představitelé – do značné míry nepřipravení na novou situaci v 90. letech, tj. celkové politické a společenské změny v zemi, otevření státních hranic, uzavření vojenského výcvikového prostoru a zřízení NP Šumava – snadno naučili říkat: „rádi bychom udělali to a to, ale kvůli překážkám NP to nejde“. Za těchto okolností Rada NP Šumava nevytváří příznivé prostředí pro tvůrčí a odpovědnou spolupráci mezi místními představiteli a Správou NP. Očekávání místních obyvatel a úkoly obcí často přesahují reálné možnosti Správy NP a CHKO Šumava. Přestože by měla být spíše partnerem než lídrem regionálního rozvoje, Správa často organizovala (a v minulosti i financovala z vlastních zdrojů) řadu regionálních infrastruktur a aktivit na území Šumavy, jako je veřejná doprava zelenými autobusy, zimní údržba bílých stop pro běžecké lyžování nebo budování cyklostezek.
Po celou dobu existence NP Šumava se Správa CHKO věnovala převážně agendě NP, jako je lesní hospodářství a ochrana před škůdci, zonace a regulace návštěvnosti. Kupodivu Správa téměř nenaplnila poslání území CHKO být vlastním ochranným pásmem NP. Například plány péče NP a CHKO byly do značné míry neslučitelné, někdy skutečně uplatňovaly protichůdná opatření na podobná stanoviště a nikdy nebyly ani synchronizovány. Stejně tak Správa zatím rezignovala na uplatňování statutu BR Šumava na společném území NP a CHKO. Zřejmým důvodem je skutečnost, že BR nemá žádný právní rámec v národní legislativě, a tedy ani finanční či personální podporu ze strany MŽP či vlády ČR. Koncept BR UNESCO by přitom mohl být dobrým rámcem pro řešení nejspornějších otázek a výborným nástrojem pro udržitelný cestovní ruch a celkový rozvoj celého regionu. Ostatně existence NP Šumava představuje velký turistický potenciál nejen pro šest obcí nacházejících se v NP či dalších na jeho území, ale i pro řadu dalších obcí v šumavském regionu. Správa NP a CHKO Šumava se však v uplynulých 23 letech vážněji nepokusila o realizaci koncepce BR UNESCO v regionu. Správa NP a CHKO Šumava a zástupci místních obcí se nikdy nestali spolehlivými partnery. Správa od samého počátku pokračovala ve svém spíše restriktivním přístupu k ochraně přírody a často opomíjela a ignorovala problémy a očekávání místních obyvatel, kteří se v minulosti do značné míry spoléhali na státní paternalismus. Trvalo zhruba deset let, než úřad postupně změnil svůj přístup, který ovšem také selhal. V důsledku toho se tak místní představitelé – do značné míry nepřipravení na novou situaci v 90. letech, tj. celkové politické a společenské změny v zemi, otevření státních hranic, uzavření vojenského výcvikového prostoru a zřízení NP Šumava – snadno naučili říkat: „rádi bychom udělali to a to, ale kvůli překážkám NP to nejde“. Za těchto okolností Rada NP Šumava nevytváří příznivé prostředí pro tvůrčí a odpovědnou spolupráci mezi místními představiteli a Správou NP. Očekávání místních obyvatel a úkoly obcí často přesahují reálné možnosti Správy NP a CHKO Šumava. Přestože by měla být spíše partnerem než lídrem regionálního rozvoje, Správa často organizovala (a v minulosti i financovala z vlastních zdrojů) řadu regionálních infrastruktur a aktivit na území Šumavy, jako je veřejná doprava zelenými autobusy, zimní údržba bílých stop pro běžecké lyžování nebo budování cyklostezek.


=== Krajské samosprávy ===
====Krajské samosprávy====
Největší části Šumavy, včetně některých jádrových zón a dlouhodobých rezervací, vlastní obce Kašperské Hory (4 916 ha) a Volary (971 ha). Bohužel jejich managementové aktivity se často míjejí se standardy ochrany přírody. Kromě toho krajské samosprávy převzaly odpovědnost a kontrolu nad kraji zřízenými v roce 2000. Přestože NP Šumava jednoznačně spadá pod Ministerstvo životního prostředí, obě krajské samosprávy uplatňují společné zásahy do lesního hospodářství NP, ochrany přírody, regionálního rozvoje atd. Bez ohledu na řadu dalších rozvojových a správních problémů v Jihočeském kraji, regionální politici (inspirováni developery) soustředili hlavní pozornost na příležitosti v NP Šumava a navrhovali kontroverzní aktivity, jako je nový lyžařský vlek a sjezdovka v jádrové zóně NP nebo komerční kanoistika v unikátním biotopu perlorodky říční.
Největší části Šumavy, včetně některých jádrových zón a dlouhodobých rezervací, vlastní obce Kašperské Hory (4 916 ha) a Volary (971 ha). Bohužel jejich managementové aktivity se často míjejí se standardy ochrany přírody. Kromě toho krajské samosprávy převzaly odpovědnost a kontrolu nad kraji zřízenými v roce 2000. Přestože NP Šumava jednoznačně spadá pod Ministerstvo životního prostředí, obě krajské samosprávy uplatňují společné zásahy do lesního hospodářství NP, ochrany přírody, regionálního rozvoje atd. Bez ohledu na řadu dalších rozvojových a správních problémů v Jihočeském kraji, regionální politici (inspirováni developery) soustředili hlavní pozornost na příležitosti v NP Šumava a navrhovali kontroverzní aktivity, jako je nový lyžařský vlek a sjezdovka v jádrové zóně NP nebo komerční kanoistika v unikátním biotopu perlorodky říční.


=== Soukromí vlastníci ===
====Soukromí vlastníci====
Bývalé obecní lesy (až 9 % území) byly po vyjednávání zahrnujícím lobbing restituovány bývalými vlastníky (obcemi). Vlastníci získali nárok na finanční kompenzace výnosů z úbytku, přesto se stupňují jejich stížnosti na „nespravedlivý boj s kůrovcem“ v okolních lesích NP. Tyto subjekty mají vlastní plány, které nerespektují normy ochrany přírody.
Bývalé obecní lesy (až 9 % území) byly po vyjednávání zahrnujícím lobbing restituovány bývalými vlastníky (obcemi). Vlastníci získali nárok na finanční kompenzace výnosů z úbytku, přesto se stupňují jejich stížnosti na „nespravedlivý boj s kůrovcem“ v okolních lesích NP. Tyto subjekty mají vlastní plány, které nerespektují normy ochrany přírody.


=== Aktéři cestovního ruchu ===
====Aktéři cestovního ruchu====
Existuje strategie pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu, která byla vypracována v rámci participativního procesu s širokým spektrem zúčastněných stran, včetně regionálních vlád, regionální rozvojové agentury, místních komunit, správ chráněných území a vlastníků hotelů, kteří společně definovali svou společnou vizi budoucího rozvoje cestovního ruchu v regionu. Cílem strategie je definovat příležitosti rozumného rozvoje cestovního ruchu, které odrážejí změny ve společenských trendech a tendencích, nově vznikající aktivity cestovního ruchu, potenciál přírodních a kulturních zdrojů regionu, trh cestovního ruchu a právní a řídicí rámce (RDA, 2007).
Existuje strategie pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu, která byla vypracována v rámci participativního procesu s širokým spektrem zúčastněných stran, včetně regionálních vlád, regionální rozvojové agentury, místních komunit, správ chráněných území a vlastníků hotelů, kteří společně definovali svou společnou vizi budoucího rozvoje cestovního ruchu v regionu. Cílem strategie je definovat příležitosti rozumného rozvoje cestovního ruchu, které odrážejí změny ve společenských trendech a tendencích, nově vznikající aktivity cestovního ruchu, potenciál přírodních a kulturních zdrojů regionu, trh cestovního ruchu a právní a řídicí rámce (RDA, 2007).


Příležitosti cestovního ruchu byly zmapovány (viz informační server ŠumavaNet.CZ) a vystaveny kritériím udržitelného cestovního ruchu (Ekologický cestovní ruch v Evropě a MaB UNESCO, 2007). I přes tyto snahy se správě CHKO nepodařilo rozvinout příležitosti pro ekoturistiku (Johnstone, 2014).
Příležitosti cestovního ruchu byly zmapovány (viz informační server ŠumavaNet.CZ) a vystaveny kritériím udržitelného cestovního ruchu (Ekologický cestovní ruch v Evropě a MaB UNESCO, 2007). I přes tyto snahy se správě CHKO nepodařilo rozvinout příležitosti pro ekoturistiku (Johnstone, 2014).
Řádek 176: Řádek 208:
}}
}}


== Obec Prášily ==
==Obec Prášily==
Národní park Šumava vytvořený v roce 1991 zahrnuje centrální část pohoří podél hranic s Německem a částečně i s Rakouskem. Území zahrnuje sedm obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení). (Turistický informační systém)
Národní park Šumava vytvořený v roce 1991 zahrnuje centrální část pohoří podél hranic s Německem a částečně i s Rakouskem. Území zahrnuje sedm obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení). (Turistický informační systém)


Obyvatelé obce Prášily spoléhají na podnikatele v cestovním ruchu, jejich postoje k rozvoji cestovního ruchu jsou však velmi rozdílné (viz výsledky předběžného výzkumu). Pro zkoumání potenciálu a kritérií udržitelného cestovního ruchu v této oblasti se následný výzkum konkrétněji zaměřil na indikátory udržitelného cestovního ruchu.
Obyvatelé obce Prášily spoléhají na podnikatele v cestovním ruchu, jejich postoje k rozvoji cestovního ruchu jsou však velmi rozdílné (viz výsledky předběžného výzkumu). Pro zkoumání potenciálu a kritérií udržitelného cestovního ruchu v této oblasti se následný výzkum konkrétněji zaměřil na indikátory udržitelného cestovního ruchu.


== Indikátory udržitelného cestovního ruchu v regionu ==
==Indikátory udržitelného cestovního ruchu v regionu==
Na rozdíl od obvykle používaných kvantitativních indikátorů (Görner, Čihař, 2012) byl v rámci projektu EEA výzkumným týmem Islandu a České republiky použit kvalitativní přístup založený na kritériích udržitelného cestovního ruchu, jak je uvedeno v (Ecological Tourism in Europe and UNESCO MaB, 2007) (metodický přehled je uveden zde). Byl tak zahájen participační proces, který zohlednil názory a zájmy zainteresovaných stran, a byly vyvinuty indikátory, které specificky odrážejí potřeby a specifika regionu a jeho obyvatel.
Na rozdíl od obvykle používaných kvantitativních indikátorů (Görner, Čihař, 2012) byl v rámci projektu EEA výzkumným týmem Islandu a České republiky použit kvalitativní přístup založený na kritériích udržitelného cestovního ruchu, jak je uvedeno v (Ecological Tourism in Europe and UNESCO MaB, 2007) (metodický přehled je uveden zde). Byl tak zahájen participační proces, který zohlednil názory a zájmy zainteresovaných stran, a byly vyvinuty indikátory, které specificky odrážejí potřeby a specifika regionu a jeho obyvatel.


== Odkazy ==
==Odkazy==
 
===Reference===
<references />
 
 
·      Criteria for Sustainable Tourism for the three Biosphere Reserves Aggtelek, Babia Góra and Šumava. Online <nowiki>http://www.tourism4nature.org/results/backdocs/Criteria%20for%20Sustainable%20Tourism.pdf</nowiki>
·      Criteria for Sustainable Tourism for the three Biosphere Reserves Aggtelek, Babia Góra and Šumava. Online <nowiki>http://www.tourism4nature.org/results/backdocs/Criteria%20for%20Sustainable%20Tourism.pdf</nowiki>


Řádek 215: Řádek 252:
·      Transboundary cooperation: <nowiki>http://www.tourism4nature.org/results/backdocs/ETE_2009_Transboundary_Cooperation.pdf</nowiki>
·      Transboundary cooperation: <nowiki>http://www.tourism4nature.org/results/backdocs/ETE_2009_Transboundary_Cooperation.pdf</nowiki>


== Zdroje ==
==Zdroje==
·      Bartoš M., Kušová D., Těšitel J. 1998. Integrated endogenous regional development concept and the role of Šumava National Park. Silva Gabreta 2: 385–394.
·      Bartoš M., Kušová D., Těšitel J. 1998. Integrated endogenous regional development concept and the role of Šumava National Park. Silva Gabreta 2: 385–394.


Řádek 262: Řádek 299:
·       NP a CHKO Šumava a možnosti sportovního vyžití
·       NP a CHKO Šumava a možnosti sportovního vyžití
<br />
<br />
<references />
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu