Environmentální veřejné statky: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 16: Řádek 16:
Z představy přírody jako součásti lidského světa implicitně vychází koncepce svou povahou ekonomická, která považuje služby přírody za statek. Statkem je každý prostředek, který v důsledku svých vlastností přinese užitek, uspokojí určitou potřebu. Není principiální rozdíl mezi přírodní službou a mezi službou poskytovanou dopravním podnikem či vodárenskou společností, nebo statkem hmotným jako je dům nebo automobil.
Z představy přírody jako součásti lidského světa implicitně vychází koncepce svou povahou ekonomická, která považuje služby přírody za statek. Statkem je každý prostředek, který v důsledku svých vlastností přinese užitek, uspokojí určitou potřebu. Není principiální rozdíl mezi přírodní službou a mezi službou poskytovanou dopravním podnikem či vodárenskou společností, nebo statkem hmotným jako je dům nebo automobil.


Zvláštní kategorií statků jsou statky veřejné, které sice znalo již římské právo („res publica“), jejich moderní pojetí však vychází z definice Samuelsona (1954): „Veřejné statky jsou kolektivní spotřební statky, které se vyznačují tím, že jejich spotřeba kterýmkoliv jedincem nesnižuje úroveň spotřeby jiného jedince“. Vyznačují se nekonkurenčností a nevylučitelností ze spotřeby, jak ilustruje [[tab. 1]].
Zvláštní kategorií statků jsou statky veřejné, které sice znalo již římské právo („res publica“), jejich moderní pojetí však vychází z definice Samuelsona (1954): „Veřejné statky jsou kolektivní spotřební statky, které se vyznačují tím, že jejich spotřeba kterýmkoliv jedincem nesnižuje úroveň spotřeby jiného jedince“. Vyznačují se nekonkurenčností a nevylučitelností ze spotřeby, jak ilustruje Tab. 1.
 
 
Tab. 1: Různé typy statků – konvenční pojetí
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
|
| '''Konkurenční'''
| '''Nekonkurenční'''
|-
|
 
'''Vylučitelné ze spotřeby'''
| ''Kvadrant 1:''
 
Mléko
 
Pozemky
 
Vzdělávání
| ''Kvadrant 2:''
 
Výzkum a vývoj
 
Normy a standardy
 
Televizní signál
|-
|
 
'''Nevylučitelné ze spotřeby'''
| ''Kvadrant 4:''
 
Atmosféra
 
Divoká příroda
| ''Kvadrant 3:''
 
Měsíční svit
 
Finanční stabilita
 
Právo a řád
 
Mír a bezpečnost
|}
 
(podle Kaul, Mendoza 2003)
 


Konvenční schéma, jak je uvádí tabulka 1, je v podstatě jen ilustrací základního východiska, podle kterého jsou striktně vzato veřejné statky pouze v kvadrantu 3.
Konvenční schéma, jak je uvádí tabulka 1, je v podstatě jen ilustrací základního východiska, podle kterého jsou striktně vzato veřejné statky pouze v kvadrantu 3.


Pojetí veřejných statků se však vyvíjí, zpřesňuje a rozšiřuje, což je dáno především podrobnějším vypracováním kritérií vylučitelnosti a konkurenčnosti. Překračování původní koncepce je zvláště patrné na kategorii globálních veřejných statků (což je do určité míry symbolický termín, protože v mnoha případech jde spíše o kombinaci „národních“ či „regionálních“ a „globálních“ statků). Kaul a Mendoza předkládají typologii globálních veřejných statků založenou na povaze jejich „veřejnosti“, neboli do jaké míry a v jakém smyslu mají tyto statky veřejný charakter ([[tab. 2]]). Tato tabulka dobře ilustruje celé pojetí globálních veřejných statků.
Pojetí veřejných statků se však vyvíjí, zpřesňuje a rozšiřuje, což je dáno především podrobnějším vypracováním kritérií vylučitelnosti a konkurenčnosti. Překračování původní koncepce je zvláště patrné na kategorii globálních veřejných statků (což je do určité míry symbolický termín, protože v mnoha případech jde spíše o kombinaci „národních“ či „regionálních“ a „globálních“ statků). Kaul a Mendoza předkládají typologii globálních veřejných statků založenou na povaze jejich „veřejnosti“, neboli do jaké míry a v jakém smyslu mají tyto statky veřejný charakter (tab. 2). Tato tabulka dobře ilustruje celé pojetí globálních veřejných statků.
Je vidět, že pojetí veřejných statků doznalo značný posun od původního úzkého pojetí vymezeného Samuelsonem. Autoři zejména reflektují probíhající proces globalizace, který s sebou nese postupné rozšiřování okruhu veřejných statků na globální úrovni. Proces završení antropocénní lidské dominance nad Zemí je možno považovat za paralelní k procesu globalizace nebo spíše je třeba pokládat oba procesy za vzájemně se prolínající a provázané. Zahrnutí služeb přírody mezi veřejné statky, zejména na globální úrovni, je legitimní.
Je vidět, že pojetí veřejných statků doznalo značný posun od původního úzkého pojetí vymezeného Samuelsonem. Autoři zejména reflektují probíhající proces globalizace, který s sebou nese postupné rozšiřování okruhu veřejných statků na globální úrovni. Proces završení antropocénní lidské dominance nad Zemí je možno považovat za paralelní k procesu globalizace nebo spíše je třeba pokládat oba procesy za vzájemně se prolínající a provázané. Zahrnutí služeb přírody mezi veřejné statky, zejména na globální úrovni, je legitimní.
Tab. 2: Typologie globálních veřejných statků podle povahy/míry jejich „veřejnosti“ (Kaul, Mendoza 2003)
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
| '''Třída statku'''
| '''Povaha / míra „veřejnosti“'''
|-
| Globální přírodní společné statky (commons) jako atmosféra nebo volné oceány
| ''Volný (řízený) přístup.'' Ve svém původním stavu jsou tyto statky typicky konkurenční a nevylučitelné Některé statky této kategorie (např. stratosférická ozonová vrstva) získaly charakter zdroje s řízeným přístupem. Nicméně jsou stále k dispozici ke spotřebě (užívání) všem, i když někdy pouze v omezené míře.
|-
| Globální lidmi vytvořené společné statky (jako globální sítě, mezinárodní režimy, normy, poznatky)
| ''Volný přístup.'' Například nekomerční poznatky jsou obvykle přístupné všem. Jsou nekonkurenční a obtížně vylučitelné ze spotřeby. Mají typicky omezenou (jestli vůbec nějakou) komerční hodnotu, avšak mohou být důležité pro denní život lidí nebo pro funkci ekonomického či politického systému.
''Omezený přístup. ''Patentované poznatky mohou být ve veřejné oblasti, ale jejich užití je omezeno, alespoň na určitý čas. Důvodem je přinést motivaci pro soukromé producenty poznatků, což posiluje růst a efektivitu ekonomiky.
''Podpora všeobecného zahrnutí (inclusiveness). ''Pokračuje široké úsilí podporovat zahrnutí co nejširšího okruhu statků, které mají charakter sítí (networks) a jejichž rozšíření slibuje užitek pro každého dalšího uživatele, neboli mají pozitivní externality. Jako příklady slouží mezinárodní režimy (mnohostranné obchodní režimy, všeobecná deklarace lidských práv), globální komunikační a dopravní systémy, neformální normy. Úsilí o zvýšení všeobecného zahrnutí rozšíří okruh uživatelů, přičemž se užitek i náklady globalizují. Globalizace veřejných statků je výsledkem jak úsilí „shora dolů“ (top-down), od mezinárodního po národní, tak „zdola nahoru“ (bottom – up)
|-
| Globální podmínky (režimy) jako výsledky opatření a politik (policy) jako je světový mír, finanční stabilita, environmentální udržitelnost
| ''Univerzalizace statků v podstatě soukromých. ''Příklady zahrnují globální úsilí (na národní i mezinárodní úrovni) zaměřené „na všechny“ jako je základní vzdělání, zdravotní péče, potravinová bezpečnost.
''Nedělitelnost nákladů a užitků. ''Statky této kategorie mají neviditelný užitek, který je jádrem vzájemné závislosti mezi lidmi a zeměmi. Tyto statky mají tendenci být technicky nevylučitelné ze spotřeby a tedy všeobecné (inclusive) a veřejné.
|}


== Veřejné statky v environmentální oblasti ==
== Veřejné statky v environmentální oblasti ==
1 550

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu