Syndromy změn v prostředí: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001)
''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001)


*[[Globální environmentální problémy]]
*Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz [[Globální environmentální problémy]]
 
*Projevy změn v [[Krajina|krajině]] jsou patrné i regionálně a lokálně
== Projevy změn ==
*[[Krajina]]


== Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka ==
== Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka ==
Řádek 14: Řádek 12:
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html  Katastrofy za posledních 20 000 let]
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html  Katastrofy za posledních 20 000 let]


== „Syndromový přístup“ ==
== „Syndromový přístup“ k nápravě ==


Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.
Řádek 24: Řádek 22:
*Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49.
*Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49.


=== Hnací síly změn ===
{{upravit}}
[[Zemědělství]] - [[Energetika]] - [[Doprava]] - [[Turistika]] - [[Průmyslová výroba]] - [[Hluk]] atd.
 
=== Prostředky nápravy ===
*[[Praktické nástroje politiky UR|Praktické nástroje environmentální politiky]]
*[[Etika]]
*[[Udržitelná spotřeba]]
 
{{upravit jana}}
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
1 550

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu