Open Educational Resources: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
Řádek 14: Řádek 14:
Na základě stávajícího výzkumu, literatury a definic, dospívá Wiley k závěru, že OER jsou takové vzdělávací materiály: "které používají licence Creative Commons, které existují ve veřejném vlastnictví a jsou volně k dispozici bez omezení".<ref>Wiley, D., Bliss, T. J., & McEwen, M. (2014). Open Educational Resources: a review of the literature. In ''Handbook of research on educational communications and technology'' (781-789). New York: Springer.</ref> Ačkoliv se různé definice částečně liší a pojem může být používán pro různé materiály, můžeme konstatovat, že panuje shoda na tom, že OER jsou materiály, které je možné bezplatně nejen využívat k osobní potřebě ale i šířit a modifikovat.
Na základě stávajícího výzkumu, literatury a definic, dospívá Wiley k závěru, že OER jsou takové vzdělávací materiály: "které používají licence Creative Commons, které existují ve veřejném vlastnictví a jsou volně k dispozici bez omezení".<ref>Wiley, D., Bliss, T. J., & McEwen, M. (2014). Open Educational Resources: a review of the literature. In ''Handbook of research on educational communications and technology'' (781-789). New York: Springer.</ref> Ačkoliv se různé definice částečně liší a pojem může být používán pro různé materiály, můžeme konstatovat, že panuje shoda na tom, že OER jsou materiály, které je možné bezplatně nejen využívat k osobní potřebě ale i šířit a modifikovat.


Různé pojmy jako otevřený přístup (open access) či otevřený obsah (open content), které se používají jako označení pro znalosti, které jsou volně přístupné všem, sice sdílí myšlenku ,,otevřené znalosti”, neznamenají ale to samé. Z výše uvedeného plyne, že ne vše, co je volně dostupné na internetu a dá se použít ke vzdělávacím účelům je OER. Naopak, využití některých zdrojů, které jsou k dispozici ke stažení, může být neetické či přímo nelegální. Jako příklad můžeme uvést různé otázky ke zkouškám a studijní materiály nahrávané studenty na komerční úložiště, či studijní materiály jako skripta či monografie, které sice vznikly na vysokých školách za veřejné peníze ale byly do různých ''cloudů'' nahrány nelegálně bez svolení příslušné autority a tím porušují autorský zákon.
Různé pojmy jako otevřený přístup (open access) či otevřený obsah (open content), které se používají jako označení pro znalosti, které jsou volně přístupné všem, sice sdílí myšlenku ,,otevřené znalosti”, neznamenají ale to samé. Z výše uvedeného plyne, že ne vše, co je volně dostupné na internetu a dá se použít ke vzdělávacím účelům je OER. Naopak, využití některých zdrojů, které jsou k dispozici ke stažení, může být neetické či přímo nelegální. Jako příklad můžeme uvést různé otázky ke zkouškám a studijní materiály nahrávané studenty na komerční úložiště, či studijní materiály jako skripta či monografie, které sice vznikly na vysokých školách za veřejné peníze, ale byly do různých ''cloudů'' nahrány nelegálně bez svolení příslušné autority a tím porušují autorský zákon.


Za OER je tedy problematické označit všechny zdroje, které jsou volně k dispozici ať již v tištěné či digitální podobě, ale mají takový copyright, který jejich volné využívání z principu nepovoluje či copyright nemají vyznačený vůbec. Jejich jakékoliv sdílení (např. na osobních stránkách) pak již může představovat porušení zákona či přinejmenším vyvolává etické problémy a otázky typu: '',,Co je dovoleno a co již ne?”''
Za OER je tedy problematické označit všechny zdroje, které jsou volně k dispozici ať již v tištěné či digitální podobě, ale mají takový copyright, který jejich volné využívání z principu nepovoluje či copyright nemají vyznačený vůbec. Jejich jakékoliv sdílení (např. na osobních stránkách) pak již může představovat porušení zákona či přinejmenším vyvolává etické problémy a otázky typu: '',,Co je dovoleno a co již ne?”''
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu