Udržitelná výroba oblečení: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
linky
(+ reference)
m (linky)
Řádek 1: Řádek 1:
==Textilní průmysl a dopady na životní prostředí==
==Textilní průmysl a dopady na životní prostředí==
Textilní průmysl je ekonomicky zásadním průmyslovým odvětvím. Zaměstnává globálně téměř 40 milionů lidí a pro jeho potřebu je nutné vyrobit zhruba 90 milionů tun nových materiálů ročně bez toho, aby bylo jakkoli zajištěno jejich zpětné využití. Textil patří spolu s elektronikou ke komoditám, jejichž nově vyrobené množství stoupá, zatímco životnost klesá.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[w:cs:Textilní průmysl|Textilní průmysl]] je ekonomicky zásadním průmyslovým odvětvím. Zaměstnává globálně téměř 40 milionů lidí a pro jeho potřebu je nutné vyrobit zhruba 90 milionů tun nových materiálů ročně bez toho, aby bylo jakkoli zajištěno jejich zpětné využití. [[w:cs:Textil|Textil]] patří spolu s [[w:cs:Elektronika|elektronikou]] ke komoditám, jejichž nově vyrobené množství stoupá, zatímco [[w:cs:Životnost|životnost]] klesá.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = TEXTIL {{!}} TŘÍDĚNÍODPADU.CZ
| titul = TEXTIL {{!}} TŘÍDĚNÍODPADU.CZ
| periodikum = trideniodpadu
| periodikum = trideniodpadu
Řádek 8: Řádek 8:
}}</ref>
}}</ref>


Výroba textilu má mnoho negativních vlivů v průběhu celého životního cyklu: od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, i odpady a jejich odstranění. V důsledku pěstování bavlny se mění podnebí, ubývá pitné vody a dochází k likvidaci živých organismů. Při výrobě se spotřebovává voda, ta se znečišťuje a vzniká tak velké množství odpadních vod. Produkuje se odpad, kterými jsou odstřižky, odpad z postřihování a česání, textilní prach či zbytky barviv nebo impregnačních roztoků.<ref>{{Citace elektronického periodika
Výroba textilu má mnoho negativních vlivů v průběhu celého životního cyklu: od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, i odpady a jejich odstranění. V důsledku pěstování [[w:cs:bavlna|bavlny]] se mění podnebí, ubývá pitné vody a dochází k likvidaci živých organismů. Při výrobě se spotřebovává voda, ta se znečišťuje a vzniká tak velké množství odpadních vod. Produkuje se odpad, kterými jsou odstřižky, odpad z postřihování a česání, textilní prach či zbytky barviv nebo impregnačních roztoků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =  
| příjmení =  
| jméno =  
| jméno =  
Řádek 18: Řádek 18:
}}</ref>
}}</ref>


Výroba oblečení má mnoho vedlejších efektů, které mají široké socio-ekonomické, environmentální a kulturní dopady. Kromě pozitivních jako jsou zvyšování zaměstnanosti, zejména v chudých oblastech, přináší množství negativních dopadů, zejména co se týče znečisťování životního prostředí a poškozování lidského zdraví. Nejzásadnějšími negativními dopady jsou dopady na znečistění vody a produkce emisí CO<sub>2</sub>.
Výroba oblečení má mnoho vedlejších efektů, které mají široké socio-ekonomické, environmentální a kulturní dopady. Kromě pozitivních jako jsou zvyšování zaměstnanosti, zejména v chudých oblastech, přináší množství negativních dopadů, zejména co se týče znečisťování životního prostředí a poškozování lidského zdraví. Nejzásadnějšími negativními dopady jsou dopady na znečistění vody a produkce [[w:cs:emise|emisí]] [[w:cs:oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]].


Jednou z cest, jak se vymanit ze zrychleného koloběhu výroby a užití věcí je cesta k '''''udržitelnému způsobu výroby a využití oblečení''.'''
Jednou z cest, jak se vymanit ze zrychleného koloběhu výroby a užití věcí je cesta k '''''udržitelnému způsobu výroby a využití oblečení''.'''
Řádek 34: Řádek 34:


===Přístup globálních výrobců===
===Přístup globálních výrobců===
Na summitu G7 (srpen 2019) představilo 32 světových značek vlastní iniciativu, tzv. Fashion pact – do roku 2050 chtějí dosáhnout několika cílů v environmentální oblasti v textilním průmyslu ve třech klíčových oblastech: zastavení globálního oteplování, obnovení biodiverzity a ochrana oceánů. Konkrétními cíli je např. udržet globální oteplování pod 1,5°C, do roku 2030 nepoužívat jednorázové plasty při balení, podpořit inovace v mikroplastech, regenerativní přístupy k půdě a polím, používání udržitelných zdrojů surovin, a do roku 2050 být uhlíkově neutrální. Závazek přijetí nové odpovědné strategie od r. 2020 si uložily značky Adidas (obuv vyrobená jen z recyklovaných plastů), Calzedonia, HM,  Nike, Gap, Geox, Mango, Hermes, Nordstrom, ale i módní ikony jako Armani, Karl Lagerfeld, Stella McCartney, Prada, Ralph Lauren, atd.<ref>{{Citace elektronického periodika
Na summitu [[w:cs:G8|G7]] (srpen 2019) představilo 32 světových značek vlastní iniciativu, tzv. Fashion pact – do roku 2050 chtějí dosáhnout několika cílů v environmentální oblasti v textilním průmyslu ve třech klíčových oblastech: zastavení globálního oteplování, obnovení biodiverzity a ochrana oceánů. Konkrétními cíli je např. udržet globální oteplování pod 1,5°C, do roku 2030 nepoužívat jednorázové plasty při balení, podpořit inovace v mikroplastech, regenerativní přístupy k půdě a polím, používání udržitelných zdrojů surovin, a do roku 2050 být uhlíkově neutrální. Závazek přijetí nové odpovědné strategie od r. 2020 si uložily značky Adidas (obuv vyrobená jen z recyklovaných plastů), Calzedonia, HM,  Nike, Gap, Geox, Mango, Hermes, Nordstrom, ale i módní ikony jako Armani, Karl Lagerfeld, Stella McCartney, Prada, Ralph Lauren, atd.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Fashion Pact
| titul = The Fashion Pact
| periodikum = The Fashion Pact
| periodikum = The Fashion Pact
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu