Potápění a životní prostředí: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
+ obrázek
(+ obrázek)
Řádek 4: Řádek 4:


==Garbagediving==
==Garbagediving==
           V posledních dekádách došlo k významnému (nikoliv pozitivnímu) vývoji ve smyslu znečištění světových oceánů. Průmyslová produkce zplodin vznikajících spalováním fosilních paliv má za následek znečištění nejen ovzduší, ale i vodního prostředí. Oceány a vodní plochy absorbovaly za posledních padesát let více než čtvrtinu (25–33%) všech průmyslových emisí. Zatímco tento proces působil jako pufr na změny klimatu, ekosystémy světových oceánů se s postupnou [[w:cs:Acidifikace|acidifikací]] vyrovnávaly a vyrovnávají mnohem obtížněji.<ref>{{Citace periodika
V posledních dekádách došlo k významnému (nikoliv pozitivnímu) vývoji ve smyslu znečištění světových oceánů. Průmyslová produkce zplodin vznikajících spalováním fosilních paliv má za následek znečištění nejen ovzduší, ale i vodního prostředí. Oceány a vodní plochy absorbovaly za posledních padesát let více než čtvrtinu (25–33%) všech průmyslových emisí. Zatímco tento proces působil jako pufr na změny klimatu, ekosystémy světových oceánů se s postupnou [[w:cs:Acidifikace|acidifikací]] vyrovnávaly a vyrovnávají mnohem obtížněji.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Le Quéré
| příjmení = Le Quéré
| jméno = Corinne
| jméno = Corinne
Řádek 50: Řádek 50:
}}</ref>
}}</ref>


           Více než 30 miliónů tun plastového odpadu je každoročně vypuštěno do světových oceánů. Jednorázové igelitové tašky, plastové lahve, plastová brčka, nádoby od mléčných výrobků a mnohé další se ve vodním prostředí, vlivem agresivní kombinace [[w:cs:Ultrafialové záření|UV záření]] a fyzikálních/chemických vlastností slané mořské vody, pozvolna rozkládají na tzv. [[w:cs:mikroplasty|mikroplasty]], které přímo či prostřednictvím vodních živočichů pronikají celým ekosystémem až do původního tvůrce těchto odpadů – tedy člověka.<ref>{{Citace periodika
Více než 30 miliónů tun plastového odpadu je každoročně vypuštěno do světových oceánů. Jednorázové igelitové tašky, plastové lahve, plastová brčka, nádoby od mléčných výrobků a mnohé další se ve vodním prostředí, vlivem agresivní kombinace [[w:cs:Ultrafialové záření|UV záření]] a fyzikálních/chemických vlastností slané mořské vody, pozvolna rozkládají na tzv. [[w:cs:mikroplasty|mikroplasty]], které přímo či prostřednictvím vodních živočichů pronikají celým ekosystémem až do původního tvůrce těchto odpadů – tedy člověka.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Avio
| příjmení = Avio
| jméno = Carlo Giacomo
| jméno = Carlo Giacomo
Řádek 87: Řádek 87:
}}</ref> Potřebu objasnění působení mikroplastů na (nejen) lidský organizmus reflektuje i množství prací, které byly recentně na toto téma publikovány, a které podtrhuje důležitost tohoto „hořícího“ tématu v současnosti.
}}</ref> Potřebu objasnění působení mikroplastů na (nejen) lidský organizmus reflektuje i množství prací, které byly recentně na toto téma publikovány, a které podtrhuje důležitost tohoto „hořícího“ tématu v současnosti.


           Dnešní (pod)vodní prostředí je také velice vzdálené obrazu „tichého světa“. [[w:cs:Hluk|Hlukové znečištění]], dané efektivnějším šířením zvuku ve vodě, je mnohdy opomíjeným problémem. Mnozí vodní savci jsou komunikačně, navigačně a/nebo nutričně závislí na využívání rozmanitých zvuků, které vydávají. Hlukové znečištění vznikající kombinací více než 60 tisíc komerčních (ropných) tankerů a nespočtem menších lodí má za následek přímé či nepřímé negativní ovlivnění výše uvedených druhů. Typickým příkladem hlukového znečištění může být vysokofrekvenční [[w:cs:sonar|sonar]], který využívají námořnictva celého světa, jehož nepříznivý vliv na chování velkých podvodních savců byl opakovaně verifikován.<ref>{{Citace periodika
Dnešní (pod)vodní prostředí je také velice vzdálené obrazu „tichého světa“. [[w:cs:Hluk|Hlukové znečištění]], dané efektivnějším šířením zvuku ve vodě, je mnohdy opomíjeným problémem. Mnozí vodní savci jsou komunikačně, navigačně a/nebo nutričně závislí na využívání rozmanitých zvuků, které vydávají. Hlukové znečištění vznikající kombinací více než 60 tisíc komerčních (ropných) tankerů a nespočtem menších lodí má za následek přímé či nepřímé negativní ovlivnění výše uvedených druhů. Typickým příkladem hlukového znečištění může být vysokofrekvenční [[w:cs:sonar|sonar]], který využívají námořnictva celého světa, jehož nepříznivý vliv na chování velkých podvodních savců byl opakovaně verifikován.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Falcone
| příjmení = Falcone
| jméno = Erin A.
| jméno = Erin A.
Řádek 125: Řádek 125:
| datum přístupu = 2020-01-27
| datum přístupu = 2020-01-27
}}</ref>
}}</ref>
[[Soubor:Buzo.jpg|náhled|Přístrojové potápění]]


==Potápění a podmořský svět==
==Potápění a podmořský svět==
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu