Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný: Porovnání verzí

Šumava dříve patřila mezi chráněná krajinná území (1963), od roku 1991 byla uznána jako Národní park Šumava a tvoří tak největší národní park v České republice s nejvyšším bodem Plechý (1378 m n. m.). Od roku 1990 je Šumava zapsána do seznamu UNESCO. Velikou vzácností NPŠ jsou rašeliniště, která nabývají mezinárodního významu, zapsané v seznamu Ramsarské úmluvy o mokřadech.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>[4]</sup>  

Tetřívek obecný je od roku 1985 je zapsán jako ohrožený druh v Červeném seznamu ptáků České republiky. ^[5] Krkonoše také díky tetřívkovi spadají do ptačích oblastí, které vymezuje Nature 2000. Území výskytu tetřívka je už pouze v oblasti CHKO Jizerské hory a NP Krkonoš. Na mizení tetřívků kromě člověka a vysokému tlaku turistického a sportovního využití území taky působí úbytek vhodných biotopů. Tetřívek tak přichází o prostředí vhodné k jeho životu. Díky nízkému počtu tetřívků je třeba vybízet návštěvníky hor k pohybu pouze po vyznačených trasách a zamezit nepřiměřenému hluku. ^[7] Což odporuje pravému pojetí skialpinismu. Jelikož tito návštěvníci hor nechtějí chodit po vyznačených trasách, ale chtějí jít “svou vlastní cestou“ a cestou dolů si udělat svojí vlastní “vlnovku“ (rozuměj stopu od lyží).{{pracuje se}}

 

Pohyb návštěvníků hor umožňuje se volně pohybovat ve II. a III. zóně avšak v I. zóně je důležité respektovat určitá pravidla vymezená správou KRNAP. Jak se říká právním jazykem, nevědomost neomlouvá, a to by mělo platit i zde. Na tuto nevědomost doplácí živočichové a má vliv tedy i následně na celý ekosystém, čemuž se snaží zamezit ochránci přírody a nejen oni. V nedávne minulosti se spustila kampaň na podporu tetřívka v čele s ikonou skialpinismu v ČR panem Grohem a panem Luštincem, majitelem firmy Lusti, ve spolupráci s HUDYsport. Kampaň má prostřednictvím tyčového označení s obrázkem tetřívka a pomocí letáků učit návštěvníky zodpovědnému skialpinismu. ^[12] AOPK vymezuje roli strážců přírody, ve dvou stupních vymezujících jejich pravomoci – jako zpravodaj a strážce. Strážci kromě jiného mají za úkol udělovat a vybírat blokové pokuty za porušení pravidel na území NP, CHKO a dalších. ^[13]

Vycházíme-li z toho, že lidé vlastnící skialpinistické vybavení již mají základní povědomí o pravidlech chování na horách, pak by byla vhodná pomocná ruka od samotných pronajímatelů skialpinistického vybavení. A to slovním poučením personálem půjčovny a vystavením brožurky Desatero pohybu po horách pro skialpinistu. ^[14]

== Zdroje ==