Skleníkový jev: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebrány 4 bajty ,  12. 10. 2018
oprava chyby ve třetím odstavci: atmosféra propouští mnohem víc krátkovlnného než dlouhovlnného (infračerveného) záření; v poslední větě nahrazeno sloveso "odráží" slovesem "vrací", protože nejde o odraz ve fyzikálním smyslu
(+ image)
(oprava chyby ve třetím odstavci: atmosféra propouští mnohem víc krátkovlnného než dlouhovlnného (infračerveného) záření; v poslední větě nahrazeno sloveso "odráží" slovesem "vrací", protože nejde o odraz ve fyzikálním smyslu)
Řádek 4: Řádek 4:
Skleníkový jev působí [http://www.cpc.cz/projekty/vzdelavani/leonardo/epo/gl_klghg.php '''skleníkové plyny'''], jichž v posledních desetiletích v důsledku lidské činnosti značně přibývá. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří vodní pára (H<sub>2</sub>O) - ke skleníkovému efektu přispívá asi ze 2/3 a její obsah je určován přirozeným koloběhem vody. Z 1/3 je skleníkový jev působen oxidem uhličitým (CO<sub>2</sub>) vznikajícím při hoření fosilních paliv. Některé další (méně časté, ale zato „účinnější“ plyny) také ovlivňují tepelnou bilanci Země.
Skleníkový jev působí [http://www.cpc.cz/projekty/vzdelavani/leonardo/epo/gl_klghg.php '''skleníkové plyny'''], jichž v posledních desetiletích v důsledku lidské činnosti značně přibývá. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří vodní pára (H<sub>2</sub>O) - ke skleníkovému efektu přispívá asi ze 2/3 a její obsah je určován přirozeným koloběhem vody. Z 1/3 je skleníkový jev působen oxidem uhličitým (CO<sub>2</sub>) vznikajícím při hoření fosilních paliv. Některé další (méně časté, ale zato „účinnější“ plyny) také ovlivňují tepelnou bilanci Země.


Důvodem vzniku skleníkového jevu je existence dvou forem elektromagnetického záření. Jde o krátkovlnné (ultrafialové a viditelné světlo) záření Slunce a dlouhovlnné (infračervené) záření zemského povrchu. Infračervené záření propouští atmosféra v mnohem větší míře než je tomu u záření krátkovlnného. Atmosféra odráží většinu infračerveného záření zpět. Tento jev nazýváme zpětné záření.  
Důvodem vzniku skleníkového jevu je existence dvou forem elektromagnetického záření. Jde o krátkovlnné (ultrafialové a viditelné světlo) záření Slunce a dlouhovlnné (infračervené) záření zemského povrchu. Infračervené záření propouští atmosféra v mnohem menší míře než je tomu u záření krátkovlnného. Atmosféra vrací většinu infračerveného záření zpět. Tento jev nazýváme zpětné záření.  


== Změny v přirozeném mechanismu ==
== Změny v přirozeném mechanismu ==
Neregistrovaný uživatel
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu