Další aktéři světové politiky: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(Nová stránka: Klíčovou roli v globalizačním procesu hrají '''nadnárodní společnosti''' - přispívají k většině ekonomických toků a jsou také hlavním ...)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Klíčovou roli v globalizačním procesu hrají [[Nadnárodní společnosti|'''nadnárodní společnosti''']] - přispívají k většině ekonomických toků a jsou také hlavním aktérem, který může skutečně plánovat, organizovat a kontrolovat přeshraniční aktivity.
Klíčovou roli v globalizačním procesu hrají [[Nadnárodní společnosti|'''nadnárodní společnosti''']] - přispívají k většině ekonomických toků a jsou také hlavním aktérem, který může skutečně plánovat, organizovat a kontrolovat přeshraniční aktivity.


Paralelně s ekonomickým vývojem se ale v rámci politických systémů odehrává proces, který má zejména souvislosti s globálním environmentálními problémy a s ochranou lidských práv, a který vede k vzniku stále většího počtu '''nevládních organizací'''. Ty postupně přerůstají hranice národních států a stávají se novým aktéry na jevišti světového politického systému. Tyto skupiny změnily formu i dynamiku vývoje národního státu a celého národního politického systému. Proměnu ilustruje rychlý růst i počtu mezivládních organizací a širokého spektra nadnárodních nátlakových skupin a mezinárodních nevládních organizací. V r. 1909 existovalo 37 mezivládních organizací a 176 mezinárodních nevládních organizací, zatímco uprostřed 90. let existovalo celkem 160 mezivládních organizací a 5 500 mezinárodních nevládních organizací (Held & McGrew, 2000).
Paralelně s ekonomickým vývojem se ale v rámci politických systémů odehrává proces, který má zejména souvislosti s globálním environmentálními problémy a s ochranou lidských práv, a který vede k vzniku stále většího počtu '''nevládních organizací'''. Ty postupně přerůstají hranice národních států a stávají se novým aktéry na jevišti světového politického systému. Tyto skupiny změnily formu i dynamiku vývoje národního státu a celého národního politického systému. Proměnu ilustruje rychlý růst i počtu mezivládních organizací a širokého spektra nadnárodních nátlakových skupin a mezinárodních nevládních organizací. V r. 1909 existovalo 37 mezivládních organizací a 176 mezinárodních nevládních organizací, zatímco uprostřed 90. let existovalo celkem 160 mezivládních organizací a 5 500 mezinárodních nevládních organizací <ref>Held, D., McGrew, A. (2000). The Global Transformation Reader, Polity Press.</ref>.


Kromě mezinárodních nevládních organizací, druhou skupinu aktérů mezinárodní politiky nevládního charakteru představuje '''akademická obec'''. Ta je samostatným a vlivným subjektem mezinárodní politiky, nejednou nahrazujícím vládní autoritu (např. ekonomové jako Samuleson, Friedman nebo političtí teoretici jako Huntington, Fukuyama aj.)
Kromě mezinárodních nevládních organizací, druhou skupinu aktérů mezinárodní politiky nevládního charakteru představuje '''akademická obec'''. Ta je samostatným a vlivným subjektem mezinárodní politiky, nejednou nahrazujícím vládní autoritu (např. ekonomové jako Samuleson, Friedman nebo političtí teoretici jako Huntington, Fukuyama aj.)
Řádek 9: Řádek 9:
To je ovšem rozdíl proti míře vlivu, který na mezinárodní politiku mají NNS. Podle některých teoretiků zástupci společností vytvářejí mezinárodní režimy, které vnášejí řád do masivního proudu transakcí, překračujících hranice států. Dokonce se uvádí, že státní regulační opatření jsou ovlivňována samoregulačními praktikami podnikatelských aktérů, víc než je tomu naopak. Zástupci podnikatelské sféry, tj. zejména sdružení nejvlivnějších společností, se pravidelně účastní mezinárodně politických jednání a v mnoha případech mají rozhodující vliv na přijímaná rozhodnutí.
To je ovšem rozdíl proti míře vlivu, který na mezinárodní politiku mají NNS. Podle některých teoretiků zástupci společností vytvářejí mezinárodní režimy, které vnášejí řád do masivního proudu transakcí, překračujících hranice států. Dokonce se uvádí, že státní regulační opatření jsou ovlivňována samoregulačními praktikami podnikatelských aktérů, víc než je tomu naopak. Zástupci podnikatelské sféry, tj. zejména sdružení nejvlivnějších společností, se pravidelně účastní mezinárodně politických jednání a v mnoha případech mají rozhodující vliv na přijímaná rozhodnutí.


Podobný vliv mají ovšem '''mezivládní organizace''' (IGO – intergovernmental organizations, jako Mezinárodní měnový fond – IMF, Světová banka – WB či Světová obchodní organizace – WTO), které mohou násobit svůj vliv vytvářením aliancí, financováním výzkumu, zajišťováním technických expertiz, ovlivňováním veřejného mínění apod. To jim umožňuje jednat do určité míry nezávisle na vládách, které mají zastupovat.
Podobný vliv mají ovšem '''mezivládní organizace''' (IGO – intergovernmental organizations, jako [[Mezinárodní měnový fond]] – IMF, [[Světová banka]] – WB či [[Světová obchodní organizace]] – WTO), které mohou násobit svůj vliv vytvářením aliancí, financováním výzkumu, zajišťováním technických expertiz, ovlivňováním veřejného mínění apod. To jim umožňuje jednat do určité míry nezávisle na vládách, které mají zastupovat.


== Literatura ==
== Zdroje  ==
<references/>


Held, D., McGrew, A. (2000). The Global Transformation Reader, Polity Press.


Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.
{{licence cc|Mezřický, Václav}}
[[Kategorie:Globalizace]]
2 625

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu