7 211
editací
Městská resilience: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science.<ref>Meerow, S., Newell, J. P., & Stults, M. (2016). Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning, 147, 38-49.</ref> V současnosti se výzkum v této oblasti zaměřuje především na roli správy sítí; indikátory městské resilience; inovace v městské resilienci; resilienci prostřednictvím městských ekosystémových služeb.<ref>McPhearson, T., Andersson, E., Elmqvist, T., & Frantzeskaki, N. (2015). Resilience of and through urban ecosystem services. Ecosystem Services, 12, 152-156.</ref> | Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science.<ref>Meerow, S., Newell, J. P., & Stults, M. (2016). Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning, 147, 38-49.</ref> V současnosti se výzkum v této oblasti zaměřuje především na roli správy sítí; indikátory městské resilience; inovace v městské resilienci; resilienci prostřednictvím městských ekosystémových služeb.<ref>McPhearson, T., Andersson, E., Elmqvist, T., & Frantzeskaki, N. (2015). Resilience of and through urban ecosystem services. Ecosystem Services, 12, 152-156.</ref> | ||
Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie ''[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418 Definování městské resilience: přehled]'', který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."<ref>{{Citace periodika|příjmení=Meerow|jméno=Sara|příjmení2=Newell|jméno2=Joshua P.|příjmení3=Stults|jméno3=Melissa|titul=Defining urban resilience: A review|periodikum=Landscape and Urban Planning|datum=2016-03-01|ročník=147|strany=38–49|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418|datum přístupu=2016-04-28}}</ref> | Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie ''[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418 Definování městské resilience: přehled]'', který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."<ref name="Meerow">{{Citace periodika|příjmení=Meerow|jméno=Sara|příjmení2=Newell|jméno2=Joshua P.|příjmení3=Stults|jméno3=Melissa|titul=Defining urban resilience: A review|periodikum=Landscape and Urban Planning|datum=2016-03-01|ročník=147|strany=38–49|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418|datum přístupu=2016-04-28}}</ref> | ||
Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?<ref | Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?<ref name="Meerow" /> | ||
[[Soubor:Ginza_area_at_dusk_from_Tokyo_Tower.jpg|náhled|[[w:cs:Tokyo|Tokyo]]. Aglomerace kolem japonského hlavního města je největší na světě, žije zde okolo 35 milionů obyvatel.]] | [[Soubor:Ginza_area_at_dusk_from_Tokyo_Tower.jpg|náhled|[[w:cs:Tokyo|Tokyo]]. Aglomerace kolem japonského hlavního města je největší na světě, žije zde okolo 35 milionů obyvatel.]] | ||