7 213
editací
Hlavní rysy globalizace: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
Drobné formátování
m (Drobné formátování) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Globalizace''' je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. [[wikipedia:cs:MMF|Mezinárodní měnový fond]] (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů. | |||
== Hlavní znaky globalizace == | == Hlavní znaky globalizace == | ||
Hlavními znaky jsou: | Hlavními znaky jsou: | ||
*Značný růst objemu mezinárodně obchodovaného zboží a služeb, spojený s procesem liberalizace obchodu. Většina výroby i služeb byla až donedávna organizována a integrována uvnitř států. Od konce 2. světové války, a zejména pak od 80. let 20. století, vedla rozsáhlá internacionalizace vlastnictví a řízení velkých firem k narůstající vzájemné propojenosti a integraci produkce zboží a služeb na nadnárodní úrovni. Vůdčími aktéry globalizace jsou nadnárodní společnosti (NNS). | *Značný růst objemu mezinárodně obchodovaného zboží a služeb, spojený s procesem liberalizace obchodu. Většina výroby i služeb byla až donedávna organizována a integrována uvnitř států. Od konce 2. světové války, a zejména pak od 80. let 20. století, vedla rozsáhlá internacionalizace vlastnictví a řízení velkých firem k narůstající vzájemné propojenosti a integraci produkce zboží a služeb na nadnárodní úrovni. Vůdčími aktéry globalizace jsou nadnárodní společnosti (NNS). | ||
| Řádek 13: | Řádek 12: | ||
== Další znaky globalizace == | == Další znaky globalizace == | ||
*Proměny státnosti a států jako důsledek globalizačních procesů - globalizace vedla ke změně orientace státní politiky, která se nyní orientuje na liberálně tržní ekonomiku Státy se vzdávají některých svých funkcí NNS přesunují své aktivity do zemí, které nabízí výhodné podmínky (daňové prázdniny, levnou pracovní sílu, benevolentní přístup k ochraně ŽP. | *Proměny státnosti a států jako důsledek globalizačních procesů - globalizace vedla ke změně orientace státní politiky, která se nyní orientuje na liberálně tržní ekonomiku Státy se vzdávají některých svých funkcí NNS přesunují své aktivity do zemí, které nabízí výhodné podmínky (daňové prázdniny, levnou pracovní sílu, benevolentní přístup k ochraně ŽP. | ||
*Státy a jejich stabilita jsou závislé na pohybech na světových finančních trzích. | *Státy a jejich stabilita jsou závislé na pohybech na světových finančních trzích. | ||
| Řádek 25: | Řádek 23: | ||
Modernizace je jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Nyní probíhá druhá velká vlna modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Postupná ekonomizace jednotlivých oblastí života společnosti má za důsledek nový pohled na povahu globalizace. | Modernizace je jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Nyní probíhá druhá velká vlna modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Postupná ekonomizace jednotlivých oblastí života společnosti má za důsledek nový pohled na povahu globalizace. | ||
== Zdroje == | ==Odkazy== | ||
=== Zdroje === | |||
* Keller, J. (2007) Teorie modernizace. Praha: SLON. ISBN: 978-80-86429-66-3. | * Keller, J. (2007) Teorie modernizace. Praha: SLON. ISBN: 978-80-86429-66-3. | ||
* Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. | * Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
[[Hlavní aktéři globalizace]] | *[[Hlavní aktéři globalizace]] | ||
*[[Kladné a záporné efekty globalizace]] | |||
[[Kladné a záporné efekty globalizace]] | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
* | *{{Wikipedia cs p|Globalizace}} | ||
* | *{{Wikipedia en|Globalization}} | ||
[[Kategorie:Globalizace]] | [[Kategorie:Globalizace]] | ||