Kulturní ekologie: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 113 bajtů ,  23. 4. 2014
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Kulturní ekologie''' (''anglicky: cultural ecology'') je směr v rámci [[ekologie]], který zkoumá vznik, vývoj, fungování a zánik sociokulturních systémů v kontextu jejich přírodního prostředí.
'''Kulturní ekologie''' (''anglicky: cultural ecology'') je směr v rámci [[ekologie|ekologie]], který zkoumá vznik, vývoj, fungování a zánik sociokulturních systémů v kontextu jejich přírodního prostředí.


==Etablování kulturně ekologického přístupu ==
==Etablování kulturně ekologického přístupu ==


Kořeny kulturní ekologie nalézáme již v terénních výzkumech kulturních oblastí Ameriky, které provedli v prvních desetiletích 20. století Alfred Louis Kroeber a Clark David Wissler. Za zakladatele kulturní ekologie je považován Julian Haynes Steward, který ve 30. letech zkoumal vliv přírodního prostředí na životní způsob indiánských kmenů.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> Ve svém díle ''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution'' položil základy kulturní ekologie jako vědní disciplíny. Předmět studia kulturní ekologie pak vymezuje jako studium těch procesů, probíhajících v rámci určité kultury, které byly vyvolány potřebou adaptace na přírodní prostředí. Přičemž toto prostředí chápe jako důležitý, nikoli však absolutně determinující faktor. Kulturní a přírodní vývoj jsou v jeho pojetí spíše dva odděleně probíhající procesy, které se více či méně ovlivňují. Stewardovu výzkumnou metodu, která spočívala ve třech krocích, můžeme popsat následovně:
Kořeny kulturní ekologie nalézáme již v terénních výzkumech kulturních oblastí Ameriky, které provedli v prvních desetiletích 20. století Alfred Louis Kroeber a Clark David Wissler. Za zakladatele kulturní ekologie je považován Julian Haynes Steward, který ve 30. letech zkoumal vliv přírodního prostředí na životní způsob indiánských kmenů.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> Ve svém díle ''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution (1955)'' položil základy kulturní ekologie jako vědní disciplíny. Jako předmět studia kulturní ekologie pak Steward vymezuje studium procesů probíhajících v rámci určité kultury, které byly vyvolány potřebou adaptace na přírodní prostředí. Přičemž toto prostředí chápe jako důležitý, nikoli však absolutně determinující faktor. Kulturní a přírodní vývoj jsou v jeho pojetí spíše dva odděleně probíhající procesy, které se více či méně ovlivňují. Stewardovu výzkumnou metodu, která spočívala ve třech krocích, můžeme popsat následovně:


1) Zkoumání kultury, technologií a způsobů, kterými využívají přírodní prostředí.
1) Zkoumání kultury, technologií a způsobů a mapování jejich využívání [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]].


2) Studium specifických kulturních rysů, které se vztahují k danému způsobu interakce s okolním prostředí.
2) Studium specifických kulturních rysů, které se vztahují k danému způsobu interakce s okolním prostředí.


3) Poznání, jak aspekty, které jsou přímo ovlivněné přírodními specifiky, ovlivňují rysy další (politické uspořádání, náboženství, instituce).
3) Poznání, jak aspekty, které jsou přímo ovlivněné přírodními specifiky, ovlivňují rysy další (např. politické uspořádání, náboženství, instituce).


Stewardův přístup, který dobře zapadl do doby vzniku environmentálního hnutí, ovlivnil řadu ekologů, antropologů i archeologů druhé poloviny dvacátého století.  
Stewardův přístup, který dobře zapadl do doby vzniku [[w:cz: environmentální hnutí|environmentálního hnutí]], ovlivnil řadu ekologů, antropologů i archeologů druhé poloviny dvacátého století. Kulturně ekologické přístupy a výzkumy však neušly kritice. Byly obviňovány především z kladení přílišného důrazu na úlohu vlivu přírodního prostředí při utváření kultury (''environmentálního determinismu''); posléze čelily také výtkám ze strany [[politická ekologie|politické ekologie]], které byly vzneseny jako reakce na zanedbávání vlivu širších geopolitických vazeb při studiu lokálních systémů.
Kulturně ekologické přístupy a výzkumy však neušly kritice. Byly obviňovány především z kladení přílišného důrazu na úlohu vlivu přírodního prostředí při utváření kultury (''environmentálního determinismu''); posléze čelily také výtkám ze strany [[politická ekologie|politické ekologie]], které byly vzneseny jako reakce na zanedbávání vlivu širších geopolitických vazeb při studiu lokálních systémů.


==Dnešní paradigma==
==Dnešní paradigma==
Řádek 30: Řádek 29:
Řada kulturních ekologů nezůstává pouze u výzkumu, ale věnuje se i dalším aktivitám. Vědci pracují jako dobrovolníci (např. v neziskových organizacích zaměřených na lidsko-právní problematiku), zabývají se [[Environmentální vzdělání|enviromentálním vzděláváním]] a angažují se v environmentáních hnutích. Současné aktivity v rámci kulturní ekologie se pak snaží také zprostředkovávat dialog mezi odborníky a širší veřejností, stavět mosty mezi narůstajícím vědeckým poznáním a vzděláváním občanské společnosti a pomáhat při etablování tzv. občanské vědy (''civic science/citizen science'').
Řada kulturních ekologů nezůstává pouze u výzkumu, ale věnuje se i dalším aktivitám. Vědci pracují jako dobrovolníci (např. v neziskových organizacích zaměřených na lidsko-právní problematiku), zabývají se [[Environmentální vzdělání|enviromentálním vzděláváním]] a angažují se v environmentáních hnutích. Současné aktivity v rámci kulturní ekologie se pak snaží také zprostředkovávat dialog mezi odborníky a širší veřejností, stavět mosty mezi narůstajícím vědeckým poznáním a vzděláváním občanské společnosti a pomáhat při etablování tzv. občanské vědy (''civic science/citizen science'').


Zájmy a postupy kulturní ekologie se často prolínají s těmi, kterými se zaobírá [[Sociální ekologie|sociální ekologie]] nebo [[W:CZ lidská ekologie|lidská ekologie]] (human ecology). Hranice mezi těmito obory jsou velice křehké (občas jsou používána jako synonyma) a spolupracují mezi sebou i s dalšími obory (např. často biologií a antropologií) ve shodě s transdisciplinárním přístupem.
Zájmy a postupy kulturní ekologie se často prolínají s těmi, kterými se zaobírá [[Sociální ekologie|sociální ekologie]] nebo [[W:CZ lidská ekologie|lidská ekologie]] (human ecology). Hranice mezi těmito směry jsou velice křehké (občas jsou používána jako synonyma) a spolupracují mezi sebou i s dalšími obory (např. často biologií a antropologií) ve shodě s transdisciplinárním přístupem.


==Kulturní ekologie v České republice ==
==Kulturní ekologie v České republice ==


Kulturní ekologie se v ČR začala etablovat v devadesátých letech, konstituování vědního oboru do určité míry reflektovalo vývoj environmentálních hnutí. Na rozvoji oboru se významně podílela Jitka Ortová, která také napsala první díla zaměřená na kulturní ekologii: ''Kulturní a sociální ekologie'', ''Kapitoly z kulturní ekologie''. Ortová začala také vyučovat kulturní ekologii na Katedře kulturologie FF UK. V roce 1998 založila Hana Librová Katedru environmentálních studií na MU FSS v Brně, v roce 2001 pak vznikla pod vedením Ivana Ryndy na FHS UK v Praze [[Katedra sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy|Katedra sociální a kulturní ekologie]]. Kurzy zabývající se kulturní ekologií a příbuznými disciplínami ''(jako sociální ekologie, lidská ekologie, environmentální studia)'' jsou pak součástí studijních plánů mnoha oborů.
Kulturní ekologie se v ČR začala etablovat v devadesátých letech, konstituování vědního oboru do určité míry reflektovalo vývoj environmentálního hnutí. Na rozvoji oboru se významně podílela Jitka Ortová, která napsala první díla zaměřená na kulturní ekologii: ''Kulturní a sociální ekologie'', ''Kapitoly z kulturní ekologie''. Ortová začala také vyučovat kulturní ekologii na Katedře kulturologie FF UK. V roce 1998 založila Hana Librová Katedru environmentálních studií na MU FSS v Brně, v roce 2001 pak vznikla pod vedením Ivana Ryndy na FHS UK v Praze [[Katedra sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy|Katedra sociální a kulturní ekologie]]. Kurzy zabývající se kulturní ekologií a příbuznými disciplínami ''(jako sociální ekologie, lidská ekologie, environmentální studia)'' jsou pak součástí studijních plánů mnoha oborů.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 42: Řádek 41:
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
 
=== Literatura k dalšímu studiu ===
=== Literatura ===
* [http://oro.open.ac.uk/4470/2/The_Czech_Environmental_Movement's_Knowledge_Interests.pdf JEHLIČKA, Petr; SARRE, Philip and PODOBA, Juraj. (2005). The Czech Environmental Movement’s knowledge interests in the 1990s: compatibility of Western influences with pre-1989 perspectives. Environmental Politics, 14(1) pp. 64–82. Dostupné online]
* [http://oro.open.ac.uk/4470/2/The_Czech_Environmental_Movement's_Knowledge_Interests.pdf JEHLIČKA, Petr; SARRE, Philip and PODOBA, Juraj. (2005). The Czech Environmental Movement’s knowledge interests in the 1990s: compatibility of Western influences with pre-1989 perspectives. Environmental Politics, 14(1) pp. 64–82. Dostupné online]
* [http://www.culturologia.cz/journal/2_1_2012/lapka_vavra.pdf Lapka, M. - Vávra, J. (2013) Nové výzvy kulturní ekologie. Culturologia 1(2). Dostupné online]
* [http://www.culturologia.cz/journal/2_1_2012/lapka_vavra.pdf Lapka, M. - Vávra, J. (2013) Nové výzvy kulturní ekologie. Culturologia 1(2). Dostupné online]
Řádek 51: Řádek 49:
* SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka. (2012). Člověk v pokorném závazku vůči světu: studie z ekologické etiky. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
* SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka. (2012). Člověk v pokorném závazku vůči světu: studie z ekologické etiky. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
* STEWARD, Julian H. 1972. Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution: University of Illinois Press.
* STEWARD, Julian H. 1972. Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution: University of Illinois Press.
* VÁVRA, Jan, ed. a LAPKA, Miloslav, ed. (2012). Měnící se společnost?. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
* VÁVRA, Jan, ed. a LAPKA, Miloslav, ed. (2012). Měnící se společnost?. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
 
=== Další odkazy===
 
[http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html Antropologie kulturní ekologie]
 
[http://kske.cz/ Stránky katedry sociální a kulturní ekologie na FHS UK v Praze]


[http://humenv.fss.muni.cz/ Stránky katedry environmentálních studií na MU FSS v Brně]
=== Externí odkazy===
* [http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html Antropologie kulturní ekologie]
* [http://kske.cz/ Stránky katedry sociální a kulturní ekologie na FHS UK v Praze]
* [http://humenv.fss.muni.cz/ Stránky katedry environmentálních studií na MU FSS v Brně]
Byrokraté, editor
1 523

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu