Byrokraté, editor
1 523
editací
Systémová teorie v ekologickém myšlení: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Systémová teorie''' (''anglicky: systems theory'') se vyznačuje multidisciplinárním přístupem a můžeme ji aplikovat na různé vědní disciplíny, vznikla fúzí mezi ekologií, kybernetikou a filosofií. Jako zakladatel bývá uváděn [[w:cz Ludwig von Bertalanffy|Ludwig von Bertalanffy]] (1901-1972), rakouský teoretický biolog a filosof. Jeho analytické metody našly uplatnění v medicíně a psychiatrii. Aplikace systémové teorie do společenských věd je pak spojena se jménem amerického sociologa [[w:cz: Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]] a jeho žáka, německého sociologa, [[w:cz Niklase Luhmanna|Niklase Luhmanna]] (1927-1998), kteří ovlivnili celou řadu dalších badatelů. Deklarovanou výhodou [[Uplatnění systémové teorie|aplikace systémového přístupu]] ve zkoumání různých problematik je adaptabilita a flexibilita myšlení, umění podívat se na daný problém z jiného úhlu pohledu, schopnost práce a rozhodování v nepřehledných situacích. V [[ekologie|ekologii]] může uplatnění systémového přístupu pomoci zejména v rozhodovacích procesech v oblasti ochrany [[w:cz životníprostředí|životního prostředí]]. | '''Systémová teorie''' (''anglicky: systems theory'') se vyznačuje multidisciplinárním přístupem a můžeme ji aplikovat na různé vědní disciplíny, vznikla fúzí mezi ekologií, kybernetikou a filosofií. Jako zakladatel bývá uváděn [[w:cz: Ludwig von Bertalanffy|Ludwig von Bertalanffy]] (1901-1972), rakouský teoretický biolog a filosof. Jeho analytické metody našly uplatnění v medicíně a psychiatrii. Aplikace systémové teorie do společenských věd je pak spojena se jménem amerického sociologa [[w:cz: Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]] a jeho žáka, německého sociologa, [[w:cz: Niklase Luhmanna|Niklase Luhmanna]] (1927-1998), kteří ovlivnili celou řadu dalších badatelů. Deklarovanou výhodou [[Uplatnění systémové teorie|aplikace systémového přístupu]] ve zkoumání různých problematik je adaptabilita a flexibilita myšlení, umění podívat se na daný problém z jiného úhlu pohledu, schopnost práce a rozhodování v nepřehledných situacích. V [[ekologie|ekologii]] může uplatnění systémového přístupu pomoci zejména v rozhodovacích procesech v oblasti ochrany [[w:cz životníprostředí|životního prostředí]]. | ||
== Systémy == | == Systémy == | ||
[[w:cz systém|Systém]] je skupina nebo kombinace vzájemně spojených, závislých nebo interagujících prvků tvořících souborný celek, který nemůže existovat bez [[w:cz prostředí|prostředí]], (''například každé společenstvo - systém - musí žít v nějakém ekosystému - prostředí)''. Systémy jsou strukturálně orientované na své prostředí. Konstituují se a udržují vzhledem ke svému prostředí a to v procesu utváření a udržování [[w:cz diference|diference]] vůči svému prostředí; v systémech také probíhá proces neustálého odlišování se - ''[[w:cz: diferenciace|diferenciace]]''. | [[w:cz: systém|Systém]] je skupina nebo kombinace vzájemně spojených, závislých nebo interagujících prvků tvořících souborný celek, který nemůže existovat bez [[w:cz: prostředí|prostředí]], (''například každé společenstvo - systém - musí žít v nějakém ekosystému - prostředí)''. Systémy jsou strukturálně orientované na své prostředí. Konstituují se a udržují vzhledem ke svému prostředí a to v procesu utváření a udržování [[w:cz: diference|diference]] vůči svému prostředí; v systémech také probíhá proces neustálého odlišování se - ''[[w:cz: diferenciace|diferenciace]]''. | ||
Systém mají své prvky, tyto prvky pak mají mezi sebou vztahy. Prvek je vždy to, co funguje pro systém jako dále nerozložitelná jednotka na zvolené analytické úrovni (= hierarchie hladin biotické komplexity) V časové perspektivě je prvkem i časová událost. Všechny systémy mají určitou mírou sebereference (autopoesis); jedná se o určitou formu odkazu k sobě samému, přeneseně je to něco jako zpětná vazba. Systém sám sebe učí na základě zkušeností ze svého prostředí. Funguje to i na úrovni odkazu sama k sobě (pocit, že ne mě jde nějaká nemoc). | Systém mají své prvky, tyto prvky pak mají mezi sebou vztahy. Prvek je vždy to, co funguje pro systém jako dále nerozložitelná jednotka na zvolené analytické úrovni (= hierarchie hladin biotické komplexity) V časové perspektivě je prvkem i časová událost. Všechny systémy mají určitou mírou sebereference (autopoesis); jedná se o určitou formu odkazu k sobě samému, přeneseně je to něco jako zpětná vazba. Systém sám sebe učí na základě zkušeností ze svého prostředí. Funguje to i na úrovni odkazu sama k sobě (pocit, že ne mě jde nějaká nemoc). | ||