Systémová teorie v ekologickém myšlení: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Systémová teorie se vyznačuje multidisciplinárním přístupem, můžeme ji aplikovat na různé vědní disciplíny, vznikla fúzí mezi ekologií, kybernetikou a filosofií. Jako zakladatel bývá uváděn Ludwig von Bertalanffy (1901-1972), rakouský teoretický biolog a filosof. Jeho analytické metody našly uplatnění v medicíně a psychiatrii. Aplikace systémové teorie do společenských věd je pak spojena se jménem amerického sociologa Talcotta a jeho žáka, německého sociologa, Niklase Luhmanna (1927-1998), kteří ovlivnili celou řadu dalších badatelů.
'''Systémová teorie''' (''anglicky: systems theory'') se vyznačuje multidisciplinárním přístupem a můžeme ji aplikovat na různé vědní disciplíny, vznikla fúzí mezi ekologií, kybernetikou a filosofií. Jako zakladatel bývá uváděn [[w:cz Ludwig von Bertalanffy|Ludwig von Bertalanffy]] (1901-1972), rakouský teoretický biolog a filosof. Jeho analytické metody našly uplatnění v medicíně a psychiatrii. Aplikace systémové teorie do společenských věd je pak spojena se jménem amerického sociologa [[Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]] a jeho žáka, německého sociologa, [[w:cz Niklase Luhmanna|Niklas Luhmann]] (1927-1998), kteří ovlivnili celou řadu dalších badatelů. Deklarovanou výhodou [[Uplatnění systémové teorie|aplikace systémového přístupu]] ve zkoumání různých problematik je adaptabilita a flexibilita myšlení, umění podívat se na daný problém z jiného úhlu pohledu, schopnost práce a rozhodování v nepřehledných situacích. V [[ekologie|ekologii]] může uplatnění systémového přístupu pomoci zejména v rozhodovacích procesech v oblasti ochrany [[w:cz životního prostředí|životní prostředí]].
Deklarovaným cílem aplikace systémového přístupu ke studiu sociokulturné reality je adaptabilita a flexibilita myšlení, důležité umět se na věc podívat z jiného úhlu pohledu, schopnost práce a rozhodování v nepřehledných situacích.
 
Luhmann Niklas v Malinovi


== Systémy ==
== Systémy ==


Systém je skupina nebo kombinace vzájemně spojených nebo závislých nebo interagujících prvků tvořených souborný celek, který nemůže existovat bez prostředí ''(např. každé společenstvo (systém) musí žít v nějakém ekosystému (prostředí)''. Systémy jsou strukturálně orientované na své prostředí. Systémy se konstituují a udržují vzhledem ke svému prostředí a to v procesu utváření a udržování diference vůči svému prostředí; v systémech také probíhá proces neustálého odlišování se ''(diferenciace)''.  
[[w:cz Systém|systém]] je skupina nebo kombinace vzájemně spojených, závislých nebo interagujících prvků tvořících souborný celek, který nemůže existovat bez [[w:cz prostředí|prostředí]], (''například každé společenstvo - systém - musí žít v nějakém ekosystému - prostředí)''. Systémy jsou strukturálně orientované na své prostředí. Konstituují se a udržují vzhledem ke svému prostředí a to v procesu utváření a udržování [[w:cz diference|diference]] vůči svému prostředí; v systémech také probíhá proces neustálého odlišování se - ''[[w:cz: diferenciace|diferenciace]]''.  


Systém mají své prvky, tyto prvky pak mají mezi sebou vztahy. Prvek je vždy to, co funguje pro systém jako dále nerozložitelná jednotka na zvolené analytické úrovni (= hierarchie hladin biotické komplexity) V časové perspektivě je prvkem i časová událost. Všechny systémy mají určitou mírou sebereference (autopoesis); jedná se o určitou formu odkazu k sobě samému, přeneseně je to něco jako zpětná vazba. Systém sám sebe učí na základě zkušeností ze svého prostředí. Funguje to i na úrovni odkazu sama k sobě (pocit, že ne mě jde nějaká nemoc).
Systém mají své prvky, tyto prvky pak mají mezi sebou vztahy. Prvek je vždy to, co funguje pro systém jako dále nerozložitelná jednotka na zvolené analytické úrovni (= hierarchie hladin biotické komplexity) V časové perspektivě je prvkem i časová událost. Všechny systémy mají určitou mírou sebereference (autopoesis); jedná se o určitou formu odkazu k sobě samému, přeneseně je to něco jako zpětná vazba. Systém sám sebe učí na základě zkušeností ze svého prostředí. Funguje to i na úrovni odkazu sama k sobě (pocit, že ne mě jde nějaká nemoc).
Řádek 36: Řádek 33:


* '''Molekulární'''
* '''Molekulární'''
Molekuly jsou nejjednodušší systémy. Molekula je částice složená z atomů nebo iontů
Molekuly jsou nejjednodušší systémy. Molekula je částice složená z atomů nebo iontů. Dělíme na Homomolekulární a hetemolekulární Oxid uhličitý – 3 prvky, žádný subsystém, ale jednoduchý systém. Molekula prvku kyslíku – víc atomů v jednom prvku (''systémem je molekula, prvkem atom kyslíku'').
 
Homomolekulární a hetemolekulární  
Oxid uhličitý – 3 prvky, žádný subsystém, ale jednoduchý systém
Molekula prvku 02 – víc atomů v jednom prvku
Systém molekula, prvek atom kyslíku


* '''Buněčná'''
* '''Buněčná'''
Buňka je systém, obsahuje subsystémy jádro, atd.
Buňka je systém, obsahuje subsystémy jádro, atd (''prvky jsou molekuly'').
Prvky jsou molekuly


* '''Orgánová (vč. tkáňová/pletivová)'''
* '''Orgánová (vč. tkáňová/pletivová)'''
Mozek, slezina, srdce, stehenní sval – není orgán, ale je to stejná úroveň
Mozek, slezina, srdce (''entity jako stehenní sval, listy, pletiva sice nejsou anatomickými [[w:cz orgány]], ale patří také do této úrovně'').
Listy, pletiva


* '''Perspektiva Organismu/jedince'''
* '''Perspektiva Organismu/jedince'''
Objektem analýzy je jeden jedinec, člověk nebo kapr nebo sinice
Objektem analýzy je jeden jedinec, člověk nebo kapr nebo sinice. Výjimka jednobuněčný organismus patří i sem.
Výjimka jednobuněčný organismus patří i sem


* '''Skupinová'''
* '''Skupinová'''
Byrokraté, editor
1 523

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu