Kryty pro případ ekologické katastrofy: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 7: Řádek 7:
== Politika a problematika budování krytů ==
== Politika a problematika budování krytů ==


Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[W:CZFrancis Fukuyama|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb a docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. ''Optimistická'' devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím  hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[W:CZ 11.září|11. září]] a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy [[W:CZ IPCC|IPCC]] upozorňující na nebezpečí - ne menší než jaderné - která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[W:CZ Světová finanční krize 2008|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.
Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[W:CZFrancis Fukuyama|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb a docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. ''Optimistická'' devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím  hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[W:CZ 11.září|11. září]] 2001 a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy [[W:CZ IPCC|IPCC]] upozorňující na nebezpečí - ne menší než jaderné - která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[W:CZ Světová finanční krize 2008|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.


Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší se však způsobem a kvalitou provedení. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít i při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi - co se krytů týče - je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se tak jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (kryty poskytují místa pro více než 100% obyvatele).
Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší se však způsobem a kvalitou provedení. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít i při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi - co se krytů týče - je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se tak jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (kryty poskytují místa pro více než 100% obyvatele).
Byrokraté, editor
1 523

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu