Byrokraté, editor
1 523
editací
Akustická ekologie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Akustická ekologie''' ( | '''Akustická ekologie''' (v angličtině: ''Acoustic ecology'') je směr v rámci [[ekologie|ekologie]] studující vzájemné vztahy a interakce mezi živými organismy navzájem i jejich prostředím probíhající skrze zvuk. Někdy se setkáváme se místo akustické antropologie setkáváme také s označením ekologie zvukového prostředí (''soundscape ecology''), ekologie zvuku (ecology of sound) či zvuková ekologie (sound ecology); z významového hlediska si jsou rovny a můžeme je proto považovat za synonyma.<ref>[https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION51A93E148B036578F991E23F95603204/zzp/detail/56330/?file=120006505 GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)] S. 13.</ref> | ||
''Duchovním otcem'' akustické ekologie bývá nazýván Raymond Murray Schafer, kanadský skladatel, spisovatel a environmentalista, který stál u zrodu World Soundscape Project, platformy zaměřené na akustickou ekologii a je rovněž autorem jednoho ze základních děl oboru: ''The Tuning of the World''. Schafer spolu se svými kolegy z WSP konstituoval obor a vymezil předmět jeho zájmu. Podobně jako se ekologie zabývá studiem vztahů mezi živými organismy a prostředím, jež je obklopuje, zkoumá i akustická ekologie vztahy uvnitř ekosystémů, Schafer definuje náplň studia akustické ekologie jako: ''„studium účinků akustického nebo zvukového prostředí na fyzické reakce či způsoby chování živých organismů, kteří v tomto prostředí žijí"''.<ref>[https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION51A93E148B036578F991E23F95603204/zzp/detail/56330/?file=120006505 GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)] S. 13.</ref> <ref>SCHAFER, R. M.: The Tuning of the World. New York : Knopf, 1977. Přetištěno jako The Soundscape: Our | ''Duchovním otcem'' akustické ekologie bývá nazýván Raymond Murray Schafer, kanadský skladatel, spisovatel a environmentalista, který stál u zrodu ''World Soundscape Project (WSP)'', multidisciplinární výzkumné skupiny a posléze mezinárodní vědecké platformy zaměřené na akustickou ekologii a je rovněž autorem jednoho ze základních děl oboru: ''The Tuning of the World''. Schafer spolu se svými kolegy z WSP konstituoval obor a vymezil předmět jeho zájmu. Podobně jako se ekologie zabývá studiem vztahů mezi živými organismy a prostředím, jež je obklopuje, zkoumá i akustická ekologie vztahy uvnitř ekosystémů, Schafer definuje náplň studia akustické ekologie jako: ''„studium účinků akustického nebo zvukového prostředí na fyzické reakce či způsoby chování živých organismů, kteří v tomto prostředí žijí"''.<ref>[https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION51A93E148B036578F991E23F95603204/zzp/detail/56330/?file=120006505 GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)] S. 13.</ref> <ref>SCHAFER, R. M.: The Tuning of the World. New York : Knopf, 1977. Přetištěno jako The Soundscape: Our | ||
Sonic Environment and The Tuning of the World. Vydání neuvedeno. Rochester, Vermont : Destiny Books, 1994, | Sonic Environment and The Tuning of the World. Vydání neuvedeno. Rochester, Vermont : Destiny Books, 1994, | ||
301 s., ISBN: 0-89281-455-1., s. 271.</ref> | 301 s., ISBN: 0-89281-455-1., s. 271.</ref> | ||
Dle Grigera můžeme v současné akustické ekologii pozorovat pět základních rovin:<ref>[https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION51A93E148B036578F991E23F95603204/zzp/detail/56330/?file=120006505 GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)] S. 13-14.</ref> | |||
* '''1) environmentální rovina''' | |||
Do této roviny patří všechny snahy vedoucí k minimalizaci hlukového znečištění a k uchování zvukových charakteristik konkrétních míst a prostředí. Hlavním smyslem je upozorňování na svébytnou kvalitu zvukového prostředí a na nutnost jeho ochrany. | |||
* '''2) vědecká rovina''' | |||
Do ní můžeme zahrnout vědecký výzkum (''soundscape research'') vztahů lidí a ostatních biologických druhů ke zvukovému prostředí, v němž žijí. Patří sem tedy všechny projekty realizované WSP a dalšími vědeckými skupinami. | |||
* '''3) pedagogická rovina''' | |||
Náleží sem nejrůznější sluchová cvičení a cílená výuka (''soundscape education'') vedoucí k aktivnímu uvědomění si zvuku v životním prostředí. Klíčovým příspěvkem k této rovině jsou především Schaferova díla, který tento zvláštní druh pedagogické činnosti nazval čištění ucha (ear cleaning). | |||
* '''4) umělecká rovina''' | |||
Do té patří nejrůznější veřejné instalace či umělecká díla, která obsahují zvuk, dále nahrávky, které používají nahraný zvuk k navození příslušného zvukového prostředí. Díky možnosti nahrávat zvuky v životním prostředí a tvořivě s nimi pracovat rovněž vznikl nový umělecký útvar, který se nazývá kompozice zvukového prostředí (''soundscape composition''). | |||
* '''5) aplikační rovina''' | |||
Do aplikační roviny náleží akustický design (''acoustic design'') jako praktická aplikace výzkumu zvukového prostředí. Takto získané poznatky pak mohou vyústit v zahrnutí akustických aspektů při tvorbě nových staveb, krajinného plánování apod., což významně obohacuje obor [[W:CZ krajinná ekologie|krajinná ekologie]] o novou, akustickou dimenzi. | |||
Zvuk je důležitou - a často nedoslyšenou - součástí životního prostředí. Jeho specifika jsou také významným indikátorem kvality života v daném ekosystému; upozorňuje na to i název zásadního díla ''environmentálního obrození'' americké bioložky Rachel Carsonové [[W:CZ Silent Spring|Mlčící jaro]] (Silent Spring, 1962), které pojednává o hrozbě života mez zvuku a jeho producentů (tedy nebezpečím, které představují pesticidy pro vymírání organismů a snižování [[W:CZ biodiverzita|biodiverzity). Vzrůstající zájem o akustickou ekologii (a s ní spojené otázky ochrany životního prostředí a [[udržitelný rozvoj|udržitelný rozvoj]]) v zahraničí i u nás snad představuje zvuk tónu naděje, že jaro ještě chvíli hlučné zůstane. | |||