Kryty pro případ ekologické katastrofy: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo jsou přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).
Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo jsou přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).


Poslední velká éra budování krytů probíhala během [[W:CZ studená válka|Studené války]] na [[W:CZ Západ|Západě]] i na [[W:CZ Východ|Východě]]. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly budovány pro případ [[W:CZ jaderná válka|jaderné války]] nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu. V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea<ref>http://www.metro.cz/galerie-na-vaclavaku-najdete-protiatomovy-kryt-sidli-v-nem-esenbaci-11e-/co-se-deje.aspx?c=A131129_121502_co-se-deje_rab</ref> a další zařízení pro volnočasové aktivity<ref>http://coverplace.cz/o-prostoru/popis-prostoru-cover-place</ref>. Některé z nich jsou ještě stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka5.htm</ref>
Poslední velká éra budování krytů probíhala během [[W:CZ studená válka|Studené války]] na [[W:CZ Západ|Západě]] i na [[W:CZ Východ|Východě]]. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly budovány pro případ [[W:CZ jaderná válka|jaderné války]] nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu. V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea<ref>http://www.metro.cz/galerie-na-vaclavaku-najdete-protiatomovy-kryt-sidli-v-nem-esenbaci-11e-/co-se-deje.aspx?c=A131129_121502_co-se-deje_rab</ref> a další zařízení pro volnočasové aktivity<ref>http://coverplace.cz/o-prostoru/popis-prostoru-cover-place</ref>. Některé z nich jsou ještě stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace. Podle odhadů u nás přibližně 5 000 krytů pojme pouze 13% populace. Vláda navíc upouští od jejich financování.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka5.htm</ref>




Řádek 11: Řádek 11:
== Politika a problematika budování krytů ==
== Politika a problematika budování krytů ==


Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[W:CZFrancis Fukuyama|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních opatření s docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. Optimistická devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím - a naléhavejčím - hrozbám pro životní prostředí. Zlom přišel až po [[W:CZ 11.září|11. září]] a sérii dalších teroristických útoků. Média (a lidé) se také začali zajímat o zprávy [[W:CZ IPCC|IPCC]] upozorňujícím na nebezpečí, ne menší než jaderné. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[W:CZ Světová finanční krize 2008|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických útoků, přírodních katastrof se tak přidal ještě strah ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany i možnými nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.
Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[W:CZFrancis Fukuyama|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních opatření s docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. Optimistická devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím - a naléhavejčím - hrozbám pro životní prostředí. Zlom přišel až po [[W:CZ 11.září|11. září]] a sérii dalších teroristických útoků. Média (a lidé) se také začali zajímat o zprávy [[W:CZ IPCC|IPCC]] upozorňujícím na nebezpečí ne menší než jaderné, která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[W:CZ Světová finanční krize 2008|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických útoků, přírodních katastrof se tak přidal ještě strah ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany i možnými nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.


Největší množství evidovaných krytů je v USA, Rusku a zemích bývalého [[W:CZ SSSR|SSSR]] a jeho satelitních republikách, v zemích západní Evropy, Japonsku a da
Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší však provedením a účelem. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi, co se krytů týče, pak je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (v krytech je více místa než obyvatel země).


Velké množství krytů je pak evidováno ve Švédsku a Finsku, místa v nich by ale nestačila pro všechny občany (odhadem pouze pro 81% populace ve Švédsku a 70% ve Finsku). Situace v dalších evropských zemích je o poznání horší. V Rakousku by se do krytů vešlo pouze 30% občanů (většina krytů je navíc v zanedbaném stavu a nemá funkční ventilační systém. V Německu by se v případě nebezpečí vešlo do krytu pouze tři procenta. <ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref>


Ve Švýcarsku byl již v roce 1960 přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (v krytech je více místa než obyvatel země).
Mimo Evropu jsou kryty časté také v Číně, Jižní Koreji, Singapuru, Indii (a prakticky kdekoli - jejich přesný počet nelze určit z důvodu častého utajení). Podle odhadů by se v nich ale nikde neshovalo více než 50 % populace. Výjimkou je Israel, kde jsou kryty pro dvě třetiny občanů, nicméně to jsou často pouze betonové konstrukce, které neposkytují dostatečnou ochranu proti radiaci ani ekologickým katastrofám.


The closest are Sweden and Finland. But with 7.2 and 3.4 million protected places respectively (representing approximately 81 per cent and 70 per cent coverage), they are still far behind.
Co se týče přístupu politické reprezentace k problematice krytů je v současné době skutečně aktivní (kromě tradičního přístupu Švýcarska) snad pouze postoj Číny (kde civilní obrana Šanghaje oznámila dokončení úkrytu na ploše větší než 90 000 metrů čtverečních, kterů může pojmout až 200 000 lidí najednou)<ref>http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/proc-chce-rusko-do-roku-2012-postavit-vice-nez-5000-protiatomovych-krytu-v-moskve</ref> a Ruska, které v roce 2010 oznámila, že do roku 2012 vybuduje v Moskvě 5 000 nových protiatomových krytů;<ref>http://rt.com/news/prime-time/moscow-bomb-shelters-outskirts/</ref> což u některých vyvolalo obavy, jestli se nejedná o přípravu na reálný vojenský konflikt.<ref>http://endoftheamericandream.com/archives/why-is-russia-building-5000-more-nuclear-bomb-shelters-in-moscow-by-the-end-of-2012
</ref>


The situation in other European countries does not even compare. In Austria, for example, coverage is 30 per cent, but most of the shelters do not have a ventilation system. In Germany, the national level of coverage is a mere three per cent.
Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování, provázané s nedůvěrou ve stávající politické systémy, které ho nejsou schopny řešit, stoupá i obecná nedůvěra v politickou reprezentaci, že by se uměla postarat o své občany v případě katastrofických událostí. V současné době proto můžeme pozorovat vzrůstající tendenci budování soukromých krytů pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o projekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci.
 
Outside Europe, fallout shelters are common in China, South Korea, Singapore, India and elsewhere, but nowhere does coverage exceed 50 per cent. In Israel, there are shelters for two-thirds of the population, but in many cases these structures are simply concrete shells with openings, therefore not completely fallout-proof.
 
Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování, provázané s nedůvěrou ve stávající politické systémy, které ho nejsou schopny řešit, stoupá i obecná nedůvěra v politickou reprezentaci, že by se uměla postarat o své občany v případě katastrofických událostí. V současné době proto můžeme pozorovat vzrůstající tendenci budování soukromých krytů pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o projekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci.




Řádek 34: Řádek 32:




Když
Ekologická katastrofa
Špicberky


Vivos
Vivos
Řádek 94: Řádek 83:
[http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134 Bunkers for all - článek pojednávající o problematice politiky švýcarských a dalších evropských zemí v oblasti protiatomových krytů]
[http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134 Bunkers for all - článek pojednávající o problematice politiky švýcarských a dalších evropských zemí v oblasti protiatomových krytů]


[http://rt.com/news/prime-time/moscow-bomb-shelters-outskirts/ Moscow arms against nuclear attack]
[http://rt.com/news/prime-time/moscow-bomb-shelters-outskirts/Moscow arms against nuclear attack]


[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A9_glob%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_semen Špicberské globální úložiště semen na české wikipedii]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A9_glob%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_semen Špicberské globální úložiště semen na české wikipedii]
Byrokraté, editor
1 523

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu