Tržní environmentalismus: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 25: Řádek 25:
„Podstatou tržního environmentalismu je vytvoření systému přesně vymezených vlastnických práv k přírodním zdrojům“<ref name="terry" />. Tržní environmentalismus předpokládá, že „veškeré environmentální problémy jsou způsobené nedostatečně specifikovanými vlastnickými právy, protože lidé jednají především ve prospěch svým vlastním zájmům a mají tendenci se starat pouze o to, co jim patří, zatímco společný majetek zneužívají a ničí (tzv. tragédie společného,nebo [[Tragédie obecní pastviny]])"<ref>http://is.muni.cz/th/178499/fss_b/text-prace.pdf (Environmentalismus v pojetí westminsterských konzervativců, Petr Dvořák, str. 19).</ref>. Pokud uživatel přírodního zdroje je jeho vlastníkem, tak se chová k tomuto zdroji odpovědně, protože prospěch majitele závisí na jeho jednání a rozhodnutích. Pokud je však vlastník této odpovědnosti zbaven, nebo pokud, je tento zdroj se nachází ve správě vlády, pak existuje velká pravděpodobnost, že daný přírodní zdroj nebude spravován dobře. „Státní úředníci mají zájem zejména na udržení funkce svého úřadu, maximalizaci prestiže, a pokud rozhodují o věcech, které nejsou jejich, nejsou tak efektivní a snaživí jako sami podnikatelé a dochází k plýtvání zdrojů<ref name="jindra">http://is.muni.cz/th/99636/esf_m/DP_externaity.txt?lang=en (Externality v ekonomické teorii a jejich dopad na ekologii České republiky po roce 1989, Diplomová práce, Miroslav Jindra, str. 47)</ref>.  
„Podstatou tržního environmentalismu je vytvoření systému přesně vymezených vlastnických práv k přírodním zdrojům“<ref name="terry" />. Tržní environmentalismus předpokládá, že „veškeré environmentální problémy jsou způsobené nedostatečně specifikovanými vlastnickými právy, protože lidé jednají především ve prospěch svým vlastním zájmům a mají tendenci se starat pouze o to, co jim patří, zatímco společný majetek zneužívají a ničí (tzv. tragédie společného,nebo [[Tragédie obecní pastviny]])"<ref>http://is.muni.cz/th/178499/fss_b/text-prace.pdf (Environmentalismus v pojetí westminsterských konzervativců, Petr Dvořák, str. 19).</ref>. Pokud uživatel přírodního zdroje je jeho vlastníkem, tak se chová k tomuto zdroji odpovědně, protože prospěch majitele závisí na jeho jednání a rozhodnutích. Pokud je však vlastník této odpovědnosti zbaven, nebo pokud, je tento zdroj se nachází ve správě vlády, pak existuje velká pravděpodobnost, že daný přírodní zdroj nebude spravován dobře. „Státní úředníci mají zájem zejména na udržení funkce svého úřadu, maximalizaci prestiže, a pokud rozhodují o věcech, které nejsou jejich, nejsou tak efektivní a snaživí jako sami podnikatelé a dochází k plýtvání zdrojů<ref name="jindra">http://is.muni.cz/th/99636/esf_m/DP_externaity.txt?lang=en (Externality v ekonomické teorii a jejich dopad na ekologii České republiky po roce 1989, Diplomová práce, Miroslav Jindra, str. 47)</ref>.  


Představitelé tržního enviromentalismu trvají na tvrzení, že trh chrání životní prostředí ve většině případů lépe než vládní regulace a požadují minimalizaci vládních zásahů do eko¬nomiky. „Avšak důraz, jejž tržní environmentalismus klade na soukromé vlastnictví a na decentralizaci rozhodování, neznamená, že stát nemá na poli této problematiky své místo. Tržní environmentalismus přisuzuje státu důležitou roli při tzv. „určování pravidel hry”, tj. roli při vymezování a následném vynucováním vlastnických práv. Zastánci tržního environmentalismu vidí důležitost státní role především v oblasti vynucování práva, resp. soudnictví<ref name="jindra" />.Pokud by vlastnická práva na životní prostředí byla jasně vymezena (např. v katastrálních, v lesních, vodních, atd. zápisech, pravidlech odpovědnosti, v soudních řešeních sporů v oblasti majetkových práv), pak by došlo k dobré a snadné správě přírodních zdrojů. K neodpovědnému využívání přírodních zdrojů dochází tehdy, pokud majetková práva nejsou jasně vymezená nebo pokud nejsou dostatečně vynucována. A proto je nutná existence přesně vymezených a převoditelných vlastnických práv, aby vlastnická práva byla přesně definována, vynutitelná, převoditelná a ochránitelná. Fyzické atributy přírodních zdrojů musí být vymezeny zcela zřetelně a musí být měřitelné, protože, pokud, majetková práva k přírodním zdrojům nelze definovat, znamená to, že tato vlastnická práva se nedá proměnit za jiná vlastnická práva, a tím pádem mohou ztratit svou hodnotu<ref>http://www.nechtenasbyt.cz/admin/upload/pdf/LF1999-06.PDF</ref>  
Představitelé tržního enviromentalismu trvají na tvrzení, že trh chrání životní prostředí ve většině případů lépe než vládní regulace a požadují minimalizaci vládních zásahů do ekonomiky. „Avšak důraz, jejž tržní environmentalismus klade na soukromé vlastnictví a na decentralizaci rozhodování, neznamená, že stát nemá na poli této problematiky své místo. Tržní environmentalismus přisuzuje státu důležitou roli při tzv. „určování pravidel hry”, tj. roli při vymezování a následném vynucováním vlastnických práv. Zastánci tržního environmentalismu vidí důležitost státní role především v oblasti vynucování práva, resp. soudnictví<ref name="jindra" />.Pokud by vlastnická práva na životní prostředí byla jasně vymezena (např. v katastrálních, v lesních, vodních, atd. zápisech, pravidlech odpovědnosti, v soudních řešeních sporů v oblasti majetkových práv), pak by došlo k dobré a snadné správě přírodních zdrojů. K neodpovědnému využívání přírodních zdrojů dochází tehdy, pokud majetková práva nejsou jasně vymezená nebo pokud nejsou dostatečně vynucována. A proto je nutná existence přesně vymezených a převoditelných vlastnických práv, aby vlastnická práva byla přesně definována, vynutitelná, převoditelná a ochránitelná. Fyzické atributy přírodních zdrojů musí být vymezeny zcela zřetelně a musí být měřitelné, protože, pokud, majetková práva k přírodním zdrojům nelze definovat, znamená to, že tato vlastnická práva se nedá proměnit za jiná vlastnická práva, a tím pádem mohou ztratit svou hodnotu<ref>http://www.nechtenasbyt.cz/admin/upload/pdf/LF1999-06.PDF</ref>  


Znečišťování z pohledu vlastnických práv je definováno jako „transfer škodlivé látky nebo energie od jedné osoby k druhé bez jejího souhlasu. Může se tedy jednat jak o zplodiny, tak o hluk, vlnění a jiné projevy, které vlastník majetku považuje za nežádoucí a za které může způsobovatele takového jednání žalovat a požadovat zastavení činnosti či odškodnění. Paul Heyne upozorňuje, že znečištění není ani tak fyzikální povahy, ale že se spíše jedná o nesouhlas určitých lidí s činností jiných lidí, jež na ně má dopad, a ke které nedali svolení“<ref name="urbanova">http://libinst.cz/etexts/urbanova_fme.pdf</ref> Což znamená, že jakékoli znečištění, které se stalo poškozením majetku nebo zdraví určité osoby, na základě soukromoprávního sporu by mohlo přinutit znečišťovatele, aby přijal odpovědnost za svá jednání.  
Znečišťování z pohledu vlastnických práv je definováno jako „transfer škodlivé látky nebo energie od jedné osoby k druhé bez jejího souhlasu. Může se tedy jednat jak o zplodiny, tak o hluk, vlnění a jiné projevy, které vlastník majetku považuje za nežádoucí a za které může způsobovatele takového jednání žalovat a požadovat zastavení činnosti či odškodnění. Paul Heyne upozorňuje, že znečištění není ani tak fyzikální povahy, ale že se spíše jedná o nesouhlas určitých lidí s činností jiných lidí, jež na ně má dopad, a ke které nedali svolení“<ref name="urbanova">http://libinst.cz/etexts/urbanova_fme.pdf</ref> Což znamená, že jakékoli znečištění, které se stalo poškozením majetku nebo zdraví určité osoby, na základě soukromoprávního sporu by mohlo přinutit znečišťovatele, aby přijal odpovědnost za svá jednání.  
6

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu