Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:  
== Definice  ==
 
== Definice  ==
   −
'''Analýza nákladů a užitků (Cost – Benefit Analysis, CBA)''' je důležitý ekonomický nástroj, který sleduje [[ekonomickou efektivnost]] možných alternativ posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo [[veřejném sektoru]]. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné [[environmentální škody]] a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts andfckLRPractice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834fckLRfckLR</ref>  
+
'''Analýza nákladů a užitků (Cost – Benefit Analysis, CBA)''' je důležitá metoda, která sleduje [[ekonomickou efektivnost]] možné alternativy posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo [[veřejném sektoru]]. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné [[environmentální škody]] a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts andfckLRPractice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834fckLRfckLR</ref>  
    
CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>
 
CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>
Řádek 11: Řádek 11:  
'''Kaldor – Hicks kritérium efektivnosti (Kaldor-Hicks efficiency)'''<ref name="Kaldor, Nicholas">(1939). "Welfare Propositions in Economics and Interpersonal Comparisons of Utility". Economic Journal 49 (195): 549–552. http://www.jstor.org/pss/2224835</ref>  
 
'''Kaldor – Hicks kritérium efektivnosti (Kaldor-Hicks efficiency)'''<ref name="Kaldor, Nicholas">(1939). "Welfare Propositions in Economics and Interpersonal Comparisons of Utility". Economic Journal 49 (195): 549–552. http://www.jstor.org/pss/2224835</ref>  
   −
Toto kritérium je základem CBA, kdy jsou porovnávány celkové náklady (např. stavební náklady, náklady na životní prostředí) s celkovými výhodami (např. zisk, komfort). Kaldor – Hicks kritérium s snaží eliminovat nedostatky [[paretovy efektivnosti]]. Koncept Pareta nebere v úvahu, že si jeden z účastníků pohorší. Kaldor – Hicks kritérium má méně přísná kritéria a můžeme ji použít pro více případů. Kaldor a Hicks tvrdí, že výsledek je účinnější jestliže ti co jsou na tom lépe poskytnou náhradu těm co jsou na tom hůře a přitom není důležité, zda je taková kompenzace uskutečněna.  
+
Toto kritérium je základem CBA, kdy jsou porovnávány celkové náklady (např. stavební náklady, náklady na životní prostředí) s celkovými přínosy (např. zisk, komfort). Kaldor – Hicks kritérium s snaží eliminovat nedostatky [[paretovy efektivnosti]]. Koncept Pareta nebere v úvahu, že si jeden z účastníků pohorší. Kaldor – Hicks kritérium má méně přísná kritéria a můžeme ji použít pro více případů. Kaldor a Hicks tvrdí, že výsledek je účinnější jestliže ti co jsou na tom lépe poskytnou náhradu těm co jsou na tom hůře a přitom není důležité, zda je taková kompenzace uskutečněna.  
    
'''Ekonomická efektivnost'''<ref name="Sullivan, Arthur"> Steven M. Sheffrin (2003). Economics: Principles in action. Upper Saddle River, New Jersey 07458: Pearson Prentice Hall. pp. 15. ISBN 0-13-063085-3. http://www.pearsonschool.com/index.cfm?locator=PSZ3R9&amp;PMDbSiteId=2781&amp;PMDbSolutionId=6724&amp;PMDbCategoryId=&amp;PMDbProgramId=12881&amp;level=4.</ref>  
 
'''Ekonomická efektivnost'''<ref name="Sullivan, Arthur"> Steven M. Sheffrin (2003). Economics: Principles in action. Upper Saddle River, New Jersey 07458: Pearson Prentice Hall. pp. 15. ISBN 0-13-063085-3. http://www.pearsonschool.com/index.cfm?locator=PSZ3R9&amp;PMDbSiteId=2781&amp;PMDbSolutionId=6724&amp;PMDbCategoryId=&amp;PMDbProgramId=12881&amp;level=4.</ref>  
Řádek 58: Řádek 58:  
   
 
   
   −
Kde Y je výše částky získané v n letech a s je [[diskontní sazba]]. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.  
+
Kde Y je výše hodnoty získané v n letech a s je [[diskontní sazba]]. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.  
    
Evropská komise doporučuje 5,5&nbsp;% diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5&nbsp;% v ostatních zemích EU.  
 
Evropská komise doporučuje 5,5&nbsp;% diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5&nbsp;% v ostatních zemích EU.  
49

editací

Navigační menu