39
editací
Ekonomická škoda ze znehodnocování životního prostředí: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Ekonomická škoda ze znehodnocování životního prostředí (editovat)
Verze z 21. 5. 2010, 11:33
, 21. 5. 2010bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
- '''náklady vyhnutí se negativním důsledkům znehodnocování životního prostředí''' - náklady na předejití následků možného znehodnocení (např. školení zaměstnanců o bezpečnosti práce).<ref>ŠAUER, P.: Introduction to Environental Economics and Policy, Praha : Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře,Praha 2007</ref> | - '''náklady vyhnutí se negativním důsledkům znehodnocování životního prostředí''' - náklady na předejití následků možného znehodnocení (např. školení zaměstnanců o bezpečnosti práce).<ref>ŠAUER, P.: Introduction to Environental Economics and Policy, Praha : Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře,Praha 2007</ref> | ||
= Metody oceňování = | |||
Pro stanovení výše ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí neexistuje jednoznačný postup, přesto je stanovení její výše potřebné v celé řadě oblastí ([[internalizace škod]], stanovení výše daní a poplatků, efektivní využití přírodních zdrojů, [[Cost-Benefit analýza]], [[EIA]], environmentální politika, soudní spory, restituce, makroekonomické indikátory aj.). Pokusy o vyčíslení ekonomických škod pozorujeme od 70.let zejména po ekologických katastrofách (např.ropné skvrny) a před plánovanými realizacemi projektů (např. v roce 1972 autoři A.C.Fischer a Ch.Cicchetti v American Economic Review počítali ztráty rekreační hodnoty v případě realizace přehrady v Hell's Canyon v USA). Hlavní proud teoretického zázemí kvantifikace škod na životním prostředí vychází ze soudobé environmentální ekonomie.<br> | |||
K ocenění většiny statků dochází na trhu srovnáním nabídky a poptávky po nich. Pro přírodní statky a služby ale trhy neexistují (nebo jsou nedokonalé). K jejich oceňování tedy většinou používáme tzv. mimotržní metody oceňování. Existují i tržní metody oceňování, kdy se k vyčíslení škod použijí ekonomická čísla z běžně fungujících trhů (např.zemědělská produkce), ale používají se málo. Mimotržní metody rozdělujeme na preferenční a nepreferenční. | K ocenění většiny statků dochází na trhu srovnáním nabídky a poptávky po nich. Pro přírodní statky a služby ale trhy neexistují (nebo jsou nedokonalé). K jejich oceňování tedy většinou používáme tzv. mimotržní metody oceňování. Existují i tržní metody oceňování, kdy se k vyčíslení škod použijí ekonomická čísla z běžně fungujících trhů (např.zemědělská produkce), ale používají se málo. Mimotržní metody rozdělujeme na preferenční a nepreferenční. | ||
=='''Preferenční'''== | |||
Tyto metody se zakládají na lidských preferencích, vycházejí tudíž pouze z poptávkové strany. Tyto dále dozdělujeme: | Tyto metody se zakládají na lidských preferencích, vycházejí tudíž pouze z poptávkové strany. Tyto dále dozdělujeme: | ||
| Řádek 39: | Řádek 34: | ||
[[Metoda podmíněného hodnocení]] | [[Metoda podmíněného hodnocení]] | ||
=='''Nepreferenční'''== | |||
Metody založené na zjišťování nákladů a rizik. Mezi tyto patří:<br> | Metody založené na zjišťování nákladů a rizik. Mezi tyto patří:<br> | ||
[[Metoda nákladů na zamezení znehodnocování životního prostředí]]<br> | [[Metoda nákladů na zamezení znehodnocování životního prostředí]]<br> | ||