45
editací
Environmentální aspekt v makroekonomii: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Snaha o propojení [http://en.wikipedia.org/wiki/Macroeconomics makroekonomie] s problematikou životního prostředí se začíná objevovat již v sedmdesátých letech dvacátého století. Přičemž jako jeden z významnějších impulzů, tímto směrem, je často prezentován článek [http://en.wikipedia.org/wiki/Herman_E._Daly Hermana Dalyho], z roku 1991, nazvaný [http://www.jstor.org/pss/3146415 ''Towards an Environmental Macroeconomics'']. K tomuto propojení či propojování docházelo a stále ještě dochází mnoha různými způsoby. Jedním z nich je snaha konfrontovat dosavadní neoklasickou ekonomii se staršími pracemi environmentální ekonomie. Kořeny tohoto přístupu je možné identifikovat u [http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Solow Roberta Solowa], konkrétně pak v jeho článku, z roku 1992, nazvaném [http://dionysus.psych.wisc.edu/Lit/Topics/Environment/Sustainability-Solow.pdf ''An Almost Practical Step Toward Sustainability'']. Tato konfrontace pak ústí v následnou diskuzi problematiky optimálního růstu v dlouhém období ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje.<ref>(MUNASINGHE, 2004, s. 3-4)</ref><br /> | Snaha o propojení [http://en.wikipedia.org/wiki/Macroeconomics makroekonomie] s problematikou životního prostředí se začíná objevovat již v sedmdesátých letech dvacátého století. Přičemž jako jeden z významnějších impulzů, tímto směrem, je často prezentován článek [http://en.wikipedia.org/wiki/Herman_E._Daly Hermana Dalyho], z roku 1991, nazvaný [http://www.jstor.org/pss/3146415 ''Towards an Environmental Macroeconomics'']. K tomuto propojení či propojování docházelo a stále ještě dochází mnoha různými způsoby. Jedním z nich je snaha konfrontovat dosavadní neoklasickou ekonomii se staršími pracemi environmentální ekonomie. Kořeny tohoto přístupu je možné identifikovat u [http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Solow Roberta Solowa], konkrétně pak v jeho článku, z roku 1992, nazvaném [http://dionysus.psych.wisc.edu/Lit/Topics/Environment/Sustainability-Solow.pdf ''An Almost Practical Step Toward Sustainability'']. Tato konfrontace pak ústí v následnou diskuzi problematiky optimálního růstu v dlouhém období ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje.<ref>(MUNASINGHE, 2004, s. 3-4)</ref><br /> | ||
Na přelomu dvacátého a dvacátéhoprvního století | Na přelomu dvacátého a dvacátéhoprvního století dochází k začlenění environmentálních proměnných do některých ze standardních makroekonomických modelů.<ref>(MUNASINGHE, 2004, s. 3-4)</ref> | ||
Jakým způsobem konkrétně pak bylo toto v minulosti technicky provedeno, lze demonstrovat na modelu [http://en.wikipedia.org/wiki/IS/LM_model IS-LM] a na [http://en.wikipedia.org/wiki/Solow_model Solowově modelu]. | |||
== | == Začlenění environmentálního aspektu do modelu IS-LM == | ||
Jako první autor, který začlenil do modelu IS-LM křivku environmentální rovnováhy a rozšířil jej tak na model IS-LM-EE je Anthony Heyes, konkrétně toto poprvé prezentoval ve svém článku, z roku 1998, nazvaném [http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ''A Proposal for Greening of Textbook Macro.: 'IS-LM-EE'''].<ref>(LAWN, 2003, s. 119)</ref> | Jako první autor, který začlenil do modelu IS-LM křivku environmentální rovnováhy a rozšířil jej tak na model IS-LM-EE je Anthony Heyes, konkrétně toto poprvé prezentoval ve svém článku, z roku 1998, nazvaném [http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ''A Proposal for Greening of Textbook Macro.: 'IS-LM-EE'''].<ref>(LAWN, 2003, s. 119)</ref> | ||
To jakým způsobem to udělal, pak popisuje mimo jiné i Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto: | To jakým způsobem to udělal, pak popisuje mimo jiné i dále analýzu rozšiřuje Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto: | ||
E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T)<ref>(LAWN, 2003, s. 121)</ref> | E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T)<ref>(LAWN, 2003, s. 121)</ref> | ||
| Řádek 29: | Řádek 30: | ||
Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy. Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem je pak model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref>(LAWN, 2003, s. 119-125)</ref> | Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy. Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem je pak model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref>(LAWN, 2003, s. 119-125)</ref> | ||
== | == Začlenění environmentální aspektu do Solowova modelu == | ||
Rozšíření Solowova modelu o environmentální aspekt provedli William A. Brock a M. Scott Taylor, v roce 2004, v článku nazvaném [http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ''The Green Solow Model''], konkrétně pak tímto způsobem: | Rozšíření Solowova modelu o environmentální aspekt provedli William A. Brock a M. Scott Taylor, v roce 2004, v článku nazvaném [http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ''The Green Solow Model''], konkrétně pak tímto způsobem: | ||
| Řádek 85: | Řádek 86: | ||
''„Sustainable growth defined as balanced growth path generateing rising consumption per capita and improveing environment. ... Technological progress in goods production is necessary to generate per capita income growth. Technological progress in abatement must exceed growth in aggregate output in order for pollution to fall an environment to improve.“''<ref>(BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)</ref> | ''„Sustainable growth defined as balanced growth path generateing rising consumption per capita and improveing environment. ... Technological progress in goods production is necessary to generate per capita income growth. Technological progress in abatement must exceed growth in aggregate output in order for pollution to fall an environment to improve.“''<ref>(BROCK a TAYLOR, 2004, s. 12)</ref> | ||
== Závěr == | |||
Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto upravený model následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s [[Environmentální Kuznetsova křivka|Environmentální Kuznetzeho křivkou]]. Model také přispívá k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje(Solowův model rozšířený o environmentální aspekt). | |||
V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1998). Jeho přístup použil a analýzu rozšířil Philip A. Lawn (2003). | |||
== Citace == | == Citace == | ||