Kormorán velký jako státem chráněný druh: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(Obsah stránky nahrazen textem „f <br> <br> <br>“)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
f
= Úvod  =
<br>
 
V&nbsp;posledních letech se na Ministerstvu životního prostředí množí žádosti o náhradu škod způsobenou chráněnými živočichy. Mezi největší „stěžovatele“ patří Český rybářský svaz (ČRS) a soukromí chovatelé ryb. Příčinou jejich škod je Kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Kromě žádostí o náhradu škod přibývají také žádosti o povolení limitovaného odstřelu tohoto ptáka. Kormorán se v&nbsp;50. letech 20. století nacházel na pokraji vyhubení a ve snaze o obnovení jeho populace byl prohlášen za zvláště chráněného živočicha. Tento status mu zůstal až do dneška, tedy téměř 60 let. Velice mne zajímá, zda jsou tyto protesty založeny na pravdě či nikoli. V&nbsp;následující práci jsem se tedy rozhodl zjistit, jaký je vlastně stav kormorána v&nbsp;ČR. Zda si zaslouží statut zvláště chráněného živočišného druhu a s&nbsp;ním spojenou ochranu. Právní normy Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a příloze vyhlášky 395/1992, patří kormorán velký mezi zvláště chráněné druhy. Tento zákon zakazuje jakkoli negativně ovlivňovat vývojová stádia kormorána a škodlivě zasahovat do jejich sídel (přirozených i umělých). Zákon zakazuje zvířata zabíjet, zraňovat, chytat a plašit.1 Výjimka z&nbsp;tohoto zákona může být udělena, rozhodující je posouzení veřejného zájmu a zájmu přírody.
 
Takováto ochrana by mohla vést k&nbsp;tomu, že si&nbsp;kormorán na přítomnost lidí zvykne a bude jednoduché se k&nbsp;němu přiblížit. Opak je ale pravdou. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s&nbsp;použitím různých figurín.2 To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v&nbsp;blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí … DOPLNIT.
 
= Původní nebo nepůvodní druh?  =
 
Zajímavá je také skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v&nbsp;zimě možné vidět na stromech, v&nbsp;ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Podle mnoha zdrojů kormorán v&nbsp;ČR hnízdí až od roku 1982.3 Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v&nbsp;roce 2009 pohyboval kolem čísla 330.4 Mnohem větší číslo, kolem 7&nbsp;500 párů, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v&nbsp;lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo velmi podhodnocené. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63&nbsp;000 kusů. A právě tito zimující jedinci představují hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z&nbsp;roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v&nbsp;současnosti dochází k&nbsp;prudkému růstu počtu kormoránů v&nbsp;Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát5 (podle ČRS se stav kormorána v&nbsp;ČR v&nbsp;letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Možná by se toto mohlo považovat za příklad, jak zásah člověka do přírody může narušit její rovnováhu. Z&nbsp;ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v&nbsp;mnoha státech Evropy nepůvodní.
 
= Výpočet škody způsobené kormoránem  =
 
Dá se nějak vyjádřit škoda, kterou kormorán způsobí? Asi naprosto zásadní otázka. Vzhledem k&nbsp;faktu, že kormorán se v&nbsp;drtivé většině případů živí pouze rybami, budu počítat pouze s&nbsp;nimi. Zde má zásadní význam správné odhadnutí počtu kusů, kteří se v&nbsp;námi uvažované oblasti zdržují. Kormorán je schopen v&nbsp;jeden den urazit i několik desítek kilometrů a proto může být obtížné vyhnout se dvojímu započítání jednoho kusu.6 K odhadu škody se používá rovnice, která obsahuje následující proměnné:
 
== Proměnné  ==
 
a) počet kusů kormorána
 
b) krmná dávka jednoho kormorána na den
 
c) počet dní, kdy se na daném místě kormorán vyskytuje
 
== Postup výpočtu  ==
 
Pokud mezi sebou tyto 3 proměnné vynásobíme, zjistíme přibližnou škodu na rybí obsádce vyjádřenou v&nbsp;kilogramech. Toto množství je pak třeba vynásobit nějakou peněžní hodnotou. Zde je opět velký problém. Pro soukromé chovatele ryb je toto číslo představováno nákupní cenou jejich ryb a nikoli cenou tržní. Pokud tedy podnikatel nakoupí na jaře násadu do svého rybníka za účelem pozdějšího prodeje a během zimy se mu na rybníce usadí hejno kormoránů, dostane jako náhradu pouze částku, kterou investoval do nákupu násady na jaře. Toto tedy eliminuje celou jeho roční snahu a také naději na zisk, který očekával z&nbsp;prodeje ryb.
 
Krmná dávka jednoho kormorána na jeden den je odhadována v&nbsp;rozmezí 0,5 – 0,8 kg ryb.7 Další možností, jak odhadnout množství ryb, které zkonzumují kormoráni, je přes procentuální podíl na jejich hmotnosti.8 Zde se za typickou denní dávku kormorána pokládá 17&nbsp;% jeho hmotnosti. Vzhledem k&nbsp;tomu, že běžná hmotnost se pohybuje od 2 do 3,5 kg, tvoří denní dávka jednoho ptáka 0,34 – 0,6 kg ryb. První kormoráni do ČR přilétají během měsíce října a zůstávají až do března. Tyto doby jsou samozřejmě pouze orientační, ale odpovídají letošní zimě (2009/2010).
 
Pokud použiji čísla uvedená výše, bude výsledek následující:
 
15&nbsp;000 x 0,5 x 120 = 900&nbsp;000 kg
 
Údaje o počtu kusů a denní dávce jsem záměrně zvolil na jejich spodní hranici. V&nbsp;tomto případě tedy kormoráni přes zimu zkonzumují 900 tun ryb. Produkce chovných rybníků ve vlastnictví ČRS přitom dosahuje hodnoty 1&nbsp;400 tun. (Pro porování&nbsp;: podle internetových stránek ČRS9 bylo na rybářských revírech sportovními rybáři uloveno udicí téměř 3&nbsp;200 tun ryb). K&nbsp;900 tunám je ale třeba připočíst další ztráty, které představují ryby zraněné, které dokázaly kormoránům uniknout. Jejich rány se pak často zaplísní a ryby na tyto následky hynou. Je tedy pravděpodobné, že skutečné množství ryb zabitých kormoránem bude několikanásobně vyšší.
 
Pokud bychom použili údaje, které uvádí ČRS, vypadala by rovnice následovně:
 
65 000 * 0,5 * 120 = 3 900 000 kg
 
Výsledek 3 900 tun nevypadá v porovnání s roční produkcí chovných rybníků ČRS nijak povzbudivě.
 
= Jaký je mechanismus náhrady škody?  =
 
Náhradu škody řeší zákon č. 115/2000 Sb.. K&nbsp;získání nároku na odškodnění je třeba splnit podmínky, které tento zákon klade. Mezi ty nejdůležitější patří 10:
 
a) Škody na plevelných druzích ryb resp. tzv. „bílé rybě“ je možné hradit pouze v&nbsp;případě, že tyto byly ve škodném období žadatelem nasazeny a žadatel je tedy schopen doložit cenu této násady.
 
b) Škodu není možné uplatňovat na rybách v&nbsp;rybářských revírech viz Sdělení č. 22 odboru legislativního publikovaného ve Věstníku MŽP v&nbsp;září 2006. Toto Sdělení je v&nbsp;souladu s&nbsp;rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 540/2003 ze dne 29. 4. 2004. Výše uvedené se týká pouze tekoucích vod. Na rybnících, které jsou využívány jako rybářské revíry, je možné škodu dle zákona č. 115/2000 Sb. uplatnit.
 
Tyto dvě podmínky představují v&nbsp;mnoha případech konečnou pro žádost ČRS o náhradu škody. Podivná je především druhá podmínka, z které plyne, že náhrada škody způsobené kormoránem na tekoucích vodách není možná.
 
= Co dělá stát pro vyřešení situace?  =
 
Zde bych se podíval na to, jak danou situaci řeší stát. Vládní opatření původně určené k&nbsp;záchraně druhu tedy vedlo k&nbsp;jeho přemnožení. A stát místo toho, aby tuto ochranu zrušil, vydává nové a nové zákony, které se snaží problém vyřešit. Zatím se mu to tedy zjevně nedaří. Dá se tedy očekávat, že při současné nečinnosti státních úřadů budeme za pár let mít s&nbsp;kormoránem podobný problém, jaký mají v&nbsp;Austrálii s&nbsp;divokými králíky. Existují také ohlasy,11 že svůj díl na zachování ochrany kormorána nese také ČRS. Ten se údajně sám snaží o zachování ochrany kormorána, protože v&nbsp;případě zrušení by pro něj zanikla možnost získat náhradu škody. Souhlasím s&nbsp;tím, že pro ČRS bude těžké vzdát se náhrad, na které si již zvykl a nepohrne se do hledání nového, efektivnějšího řešení. Pokud zdrojem peněz na náhrady škod bude státní rozpočet, bude pro svaz pohodlnější ochranu zachovat a jen „natáhnout ruku“ a peníze si od státu vzít.
 
<br>  
 
<br>
 
<br>  
<br>  


<br>
<br>
12

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu