Vlastnická práva a ochrana životního prostředí: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
„Předmětem politické ekonomie od vzniku a počátku této vědní disciplíny nejsou jen vztahy vznikající v procesu výroby mezi lidmi, ale i jejich vztahy k přírodě. Přírodní podmínky jsou základem života i významným činitelem sociálně ekonomického rozvoje. Vzájemné interakce mezi přírodním prostředím a ekonomickými aktivitami se dostávají do popředí zájmu ekonomického výzkumu i hospodářsko politické praxe, když jak přírodní suroviny, minerály, zásoby energie, tak čistý vzduch a voda či krása krajiny přestávají být volnými neomezenými statky a stávají se statky vzácnými a nedostatkovými.“<ref name="Tošovská, Lamser">Tošovská Eva, Lamser Zdeněk: Co stojí péče o přírodní prostředí,1. vydání, Praha:Svoboda, 1987</ref>  
„Předmětem politické ekonomie od vzniku a počátku této vědní disciplíny nejsou jen vztahy vznikající v procesu výroby mezi lidmi, ale i jejich vztahy k přírodě. Přírodní podmínky jsou základem života i významným činitelem sociálně ekonomického rozvoje. Vzájemné interakce mezi přírodním prostředím a ekonomickými aktivitami se dostávají do popředí zájmu ekonomického výzkumu i hospodářsko politické praxe, když jak přírodní suroviny, minerály, zásoby energie, tak čistý vzduch a voda či krása krajiny přestávají být volnými neomezenými statky a stávají se statky vzácnými a nedostatkovými.“ <ref name="Tošovská, Lamser">Tošovská Eva, Lamser Zdeněk: Co stojí péče o přírodní prostředí,1. vydání, Praha:Svoboda, 1987</ref>  


S postupným rozvojem společnosti se přírodní statky a přírodní zdroje stávaly statky a zdroji vzácnými a omezenými. Dokud zdroje nebyly omezené a vzácné, tak definice vlastnických práv k přírodním statkům a zdrojům nebyla tolik potřebná. Až v situaci, kdy existovalo mnoho alternativních, navzájem si konkurujících, využití přírodních statků  bylo nutné definovat vlastnická práva k těmto statkům, aby nedocházelo ke konfliktům a k ničení životního prostředí. Vlastnická práva mají nejen rozměr právní, ale také ekonomický a sociální.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef">Urbanová Tereza, Šíma Josef, Tržní přístup k ochraně životního prostředí, 1. vydání, Praha:Oeconomica,2004, ISBN 80-245-0766-8</fef>   
S postupným rozvojem společnosti se přírodní statky a přírodní zdroje stávaly statky a zdroji vzácnými a omezenými. Dokud zdroje nebyly omezené a vzácné, tak definice vlastnických práv k přírodním statkům a zdrojům nebyla tolik potřebná. Až v situaci, kdy existovalo mnoho alternativních, navzájem si konkurujících, využití přírodních statků  bylo nutné definovat vlastnická práva k těmto statkům, aby nedocházelo ke konfliktům a k ničení životního prostředí. Vlastnická práva mají nejen rozměr právní, ale také ekonomický a sociální.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef">Urbanová Tereza, Šíma Josef: Tržní přístup k ochraně životního prostředí, 1. vydání, Praha:Oeconomica,2004, ISBN 80-245-0766-8</ref>   


==Co je to vlastně vlastnictví, přesně vlastnické (dispoziční) právo?==
==Co je to vlastně vlastnictví, přesně vlastnické (dispoziční) právo?==
Vlastnické právo je vymezeno několika podmínkami a to:<br/>
Vlastnické právo je vymezeno několika podmínkami a to:<ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"> Šauer Petr, Livingston Marie: Ekonomie životního prostředí a ekologická politika.Vybrané klasické stati,1. vydání, Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-1-1</ref> <br/>
*právně určenými normami, které definují povolené užívání věci a souhrn zákazů, jenž definují, jak se věci nesmí užívat
*právně určenými normami, které definují povolené užívání věci a souhrn zákazů, jenž definují, jak se věci nesmí užívat
*oprávnění zabránit jiným danou věc užívat nebo vymezit pravidla, za kterých ji jiní mohou užívat
*oprávnění zabránit jiným danou věc užívat nebo vymezit pravidla, za kterých ji jiní mohou užívat
*oprávnění vlastnická práva prodat
*oprávnění vlastnická práva prodat


Vlastnické právo je tedy výsadní, vynutitelná a  převoditelná. Jedná se o individuální právo vlastníka věc držet, nakládat s ní a čerpat z jejích plodů bez ohledu na ostatní. Právě díky těmto vlastnostem si lidé cení svého majetku (vlastnictví) a snaží se zvyšovat jeho hodnotu, aby přinesl co největší užitek svému majiteli. Žádný z racionálně uvažujících vlastníků nechce hodnotu svého majetku snižovat nebo dokonce majetek vědomě ničit. Konkrétní forma vlastnických práv k enviromentální statkům a zdrojům může ovlivnit způsob jejich užívání a zacházení s nimi. Právní úpravou vlastnických práv se zabývají zákonodárci každé země, ale nikde není psáno, jakými principy se řídí naši zákonodárci a jaké jsou jejich opravdové pohnutky.
Vlastnické právo je tedy výsadní, vynutitelná a  převoditelná. Jedná se o individuální právo vlastníka věc držet, nakládat s ní a čerpat z jejích plodů bez ohledu na ostatní. Právě díky těmto vlastnostem si lidé cení svého majetku (vlastnictví) a snaží se zvyšovat jeho hodnotu, aby přinesl co největší užitek svému majiteli. Žádný z racionálně uvažujících vlastníků nechce hodnotu svého majetku snižovat nebo dokonce majetek vědomě ničit. Konkrétní forma vlastnických práv k enviromentální statkům a zdrojům může ovlivnit způsob jejich užívání a zacházení s nimi. Právní úpravou vlastnických práv se zabývají zákonodárci každé země, ale nikde není psáno, jakými principy se řídí naši zákonodárci a jaké jsou jejich opravdové pohnutky.<ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"/>


==Veřejné a soukromé statky==
==Veřejné a soukromé statky==
S postupem doby, kdy si lidé chtěli  přivlastňovat určité,nové, statky a zdroje, mezi nimi i statky enviromentální, společnost narazila na další problém. Tato sporná otázka poukazuje na charakteristiky některých z enviromentálních statků a přírodních zdrojů, ty jsou ze své povahy nerivalitní a nevylučitelné ze spotřeby. Tyto dvě vlastnosti znesnadňují efektivní využívání jak přírodních zdrojů, tak enviromentálních statků jednotlivci (soukromími subjekty). Podle kombinací těchto dvou vlastností můžeme rozlišit veřejné statky a soukromé statky.  Z níže uvedených definic vyplívá, že pro každou skupinu statků může být vhodnější jiná forma vlastnictví.
S postupem doby, kdy si lidé chtěli  přivlastňovat určité,nové, statky a zdroje, mezi nimi i statky enviromentální, společnost narazila na další problém. Tato sporná otázka poukazuje na charakteristiky některých z enviromentálních statků a přírodních zdrojů, ty jsou ze své povahy nerivalitní a nevylučitelné ze spotřeby. Tyto dvě vlastnosti znesnadňují efektivní využívání jak přírodních zdrojů, tak enviromentálních statků jednotlivci (soukromími subjekty). Podle kombinací těchto dvou vlastností můžeme rozlišit veřejné statky a soukromé statky.  Z níže uvedených definic vyplívá, že pro každou skupinu statků může být vhodnější jiná forma vlastnictví.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>


===Veřejné statky===
===Veřejné statky===
Mezi základní charakteristiky veřejných statků patří nerivalita ve spotřebě, z čehož vyplívá, že pokud statek využívá jedna osoba (spotřebitel), tak osoba další není ve své spotřebě nijak omezena. Dále je technicky nemožné nebo příliš nákladné zabránit neplatícím spotřebitelům ve spotřebě daného statku, tzn. nevylučitelnost ze spotřeby Mnoho enviromentálních statků se vyznačuje nerivalitou a nevylučitelností ze spotřeby, proto je nutná určitá forma státní regulace.  
Mezi základní charakteristiky veřejných statků patří nerivalita ve spotřebě, z čehož vyplívá, že pokud statek využívá jedna osoba (spotřebitel), tak osoba další není ve své spotřebě nijak omezena. Dále je technicky nemožné nebo příliš nákladné zabránit neplatícím spotřebitelům ve spotřebě daného statku, tzn. nevylučitelnost ze spotřeby Mnoho enviromentálních statků se vyznačuje nerivalitou a nevylučitelností ze spotřeby, proto je nutná určitá forma státní regulace.<ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"/>
 


===Soukromé statky===
===Soukromé statky===
Mezi základní charakteristiky soukromých statků, pak naopak logicky patří rivalita ve spotřebě, což znamená, že pokud statek užívá (spotřebovává) jedna osoba (spotřebitel), tak statek není k užívání  přístupný nikomu jinému. Dále je možné vyloučit ze spotřeby statku neplatící spotřebitele, ať už prostřednictvím cen či technicky.
Mezi základní charakteristiky soukromých statků, pak naopak logicky patří rivalita ve spotřebě, což znamená, že pokud statek užívá (spotřebovává) jedna osoba (spotřebitel), tak statek není k užívání  přístupný nikomu jinému. Dále je možné vyloučit ze spotřeby statku neplatící spotřebitele, ať už prostřednictvím cen či technicky.<ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"/>
 


===Společné vlastnictví===
===Společné vlastnictví===
Určité statky jsou předmětem společného vlastnictví ze svobodného rozhodnutí lidí, nikoli z donucení. Lidé v těchto případech dospěli k závěru, že společné vlastnictví statku nebo  zdroje bude vhodnější a mnohdy efektivnější než vlastnění statku či zdroje jednou jedinou osobou, která by pak měla monopol na užívání statku. Nejlépe se tato situace ilustruje na případě silnic.V mnoha situacích jednoduše nelze zařídit výlučnost v užívání majetku, tak není jiné volby než výkon vlastnických práv svěřit do rukou vlády. Tento postup je v největší míře používán u vodních toků a ovzduší.<br/>
Určité statky jsou předmětem společného vlastnictví ze svobodného rozhodnutí lidí, nikoli z donucení. Lidé v těchto případech dospěli k závěru, že společné vlastnictví statku nebo  zdroje bude vhodnější a mnohdy efektivnější než vlastnění statku či zdroje jednou jedinou osobou, která by pak měla monopol na užívání statku. Nejlépe se tato situace ilustruje na případě silnic.V mnoha situacích jednoduše nelze zařídit výlučnost v užívání majetku, tak není jiné volby než výkon vlastnických práv svěřit do rukou vlády. Tento postup je v největší míře používán u vodních toků a ovzduší.<br/><ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"/>
 
 
Takto vybraný vlastník má oprávnění k určení pravidel pro užívání statků a zdrojů, které má formálně v držení, ale které mají sloužit všem. V případě, že takováto pravidla skutečně stanoví, tak hovoříme o omezeném společném vlastnictví, případně o veřejném vlastnictví.<br/><ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"/>
 
 
V případě, kdy nejsou nastavena  regulační pravidla hovoříme o neomezeném společném vlastnictví. Nekontrolované a neregulované čerpání přírodních statků a zdrojů,  hlavně těch vyčerpatelných,  pramenící z nejasně vymezených vlastnických práv a jejich vynucování, pak může vést k jejich nadměrnému čerpání, poškozování a nakonec i ke zničení, popřípadě vyčerpání statku či zdroje. Mnoho živočišných a rostlinných druhů bylo člověkem vyhubeno právě proto, že neměly konkrétního majitele. Tuto situaci nejlépe vystihuje teorie tragédie obecní pastviny. V souvislosti s existencí společného vlastnictví (veřejných statků) se touto teorií jako první zabýval Garret Hardin. <br/><ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"/>
 
 
S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž externality. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vasoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1</ref>


Takto vybraný vlastník má oprávnění k určení pravidel pro užívání statků a zdrojů, které má formálně v držení, ale které mají sloužit všem. V případě, že takováto pravidla skutečně stanoví, tak hovoříme o omezeném společném vlastnictví, případně o veřejném vlastnictví.<br/>
===Soukromé vlastnictví===
Z definice a vlastností soukromých statků vyplívá, že je pro ně soukromé držení vhodnou formou vlastnictví. Soukromé vlastnictví splňuje všechny výše uvedené předpoklady a to i v případech některých enviromentálních statků a zdrojů


V případě, kdy nejsou nastavena  regulační pravidla hovoříme o neomezeném společném vlastnictví. Nekontrolované a neregulované čerpání přírodních statků a zdrojů,  hlavně těch vyčerpatelných,  pramenící z nejasně vymezených vlastnických práv a jejich vynucování, pak může vést k jejich nadměrnému čerpání, poškozování a nakonec i ke zničení, popřípadě vyčerpání statku či zdroje. Mnoho živočišných a rostlinných druhů bylo člověkem vyhubeno právě proto, že neměly konkrétního majitele. Tuto situaci nejlépe vystihuje teorie tragédie obecní pastviny. V souvislosti s existencí společného vlastnictví (veřejných statků) se touto teorií jako první zabýval Garret Hardin. <br/>
S postupem doby, rozvojem společnosti a rostoucí vzácnosti některých statků a zdrojů se objevila potřeba ustanovení vlastnických práv k novým zdrojům a statkům, u kterých to v minulosti nebylo potřeba. Na tyto statky a zdroje pak lze aplikovat tržní přístup.
V situaci, kdy existuje mnoho alternativních užití lidé dávají najevo své preference pomocí ceny. Pokud jsou lidé ochotni zaplatit vyšší cenu za poskytování  přírodních statků a služeb s nimi spojenými otevírá se cesta pro poskytování těchto statků soukromými vlastníky enviromentálních statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>


S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž externality. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.
Podle předního světového ekonoma Murraye Rothbarda závisí výkon vlastnických práv i na způsobu nabytí vlastnického práva. Podle liberální teorie má každý disponovat absolutním vlastnickým právem na své tělo a na přírodní zdroje, jenž nikdo jiný předtím nevlastnil a které jako první obsadil a začal používat. V původním významu byla teorie prvotního přivlastnění vztažena spíše k půdě, ale dnes se tato teorie může vztahovat i na emitování škodlivin do ovzduší a obtěžování hlukem.<ref name="Čamrová Lenka (ed.)">Čamrová Lenka (ed.):Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut)</ref>


==Prameny==
V konečném důsledku to znamená, že pokud je znečišťovatel na místě jako první, tak má právo na vydržení emitování určitého „množství“ hluku, zápachu či jiného znečištění. V případě, že se do blízkosti znečišťovatele přistěhuje někdo další, tak to činí z vlastního rozhodnutí a je si vědom všech nevýhod z toho plynoucích. V případném soudním sporu by na právo vydržení měl brán ohled, ale jen v rozsahu znečištění, ve kterém bylo právo nabyto nikoli ve vyšším rozsahu..<ref name="Čamrová Lenka (ed.)"/>
#Tošovská Eva, Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vasoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1
== Literatura ==
#Čamrová Lenka (ed.), Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut) 
<references/>
#Šauer Petr, Livingston Marie, Ekonomie životního prostředí a ekologická politika.Vybrané klasické stati,1. vydání, Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-1-1
#Tošovská Eva, Lamser Zdeněk, Co stojí péče o přírodní prostředí, 1. vydání, Praha:Svoboda, 1987
#Urbanová Tereza, Šíma Josef, Tržní přístup k ochraně životního prostředí, 1. vydání, Praha:Oeconomica,2004, ISBN 80-245-0766-8
#Jo Kvong,Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/
12

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu