Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Řádek 13: Řádek 13:  
CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>
 
CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>
   −
== Postup při zpracování CBA ==
+
== Typy CBA ==<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>
   −
Body níže popisují etapy při stanovování Cost-Benefit Analýzy v životním prostředí.<ref name="Hanley">Hanley, Nick, and Jason F. Shogren, Ben White. Introduction to Environmental Economics. New York: Oxford University Press, 2001 </ref>
+
Existují dva základní typy CBA, ex ante CBA a ex post CBA. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je in medias res, který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu životaschopnosti projektu.
   −
'''1. Definování projektu nebo politiky'''
+
== Kroky CBA  ==<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>
   −
Je nutné určit jaké má projekt technické parametry např. jeho řízení, umístění, marketing a organizační strukturu, jakou potenciální [[Poptávku]] má uspokojit. Návrh projektu musí prokázat, že jde o nejlepší z variant řešení.  
+
Aby mohla být CBA dobře provedena musí být prováděna dle logického postupu. Níže jsou shrnuty hlavní kroky CBA. Různé učebnice a publikace mohou postupovat dle jiných kostrukcí. Tento postup devíti kroků je převzat od Boardmana a kol.  
   −
'''2. Identifikace dopadů dané politiky nebo projektu'''
     −
Jedná se o identifikaci důsledků v jednotkách. Např. 500 hodin lidské práce je nutné k provedení projektu nebo snížení znečištění na skládkách o 3 miliardy tun.
+
'''1.Definování projektu nebo politiky'''
   −
'''3. Hodnota dopadu konkrétní činnosti'''
+
Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO 2. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20 % a snížení emisí
 +
CO 2 o 10 % ve srovnání s rokem 1995.
   −
Při hodnoceni vhodnosti projektu uvažujeme i [[Externality]] plynoucí z projektu. Externality mohou být jak negativní, tak pozitivní, kdy se stávaji bezplatným přínosem pro třetí strany. Tržní mechanismy je nezachytí a nemají finanční vyjádření, ale ovlivňují kvalitu života jednotlivců. Aby mohly být takovéto externality zahrnuty do analýzy, tak je musíme kvantifikovat a poté vyjádřit finančně.
+
'''2.Rozhodnutí čí přínosy a náklady budeme počítat'''
   −
'''4. Diskontování toků nákladů a přínosů'''
+
Musíme se rozhodnout na jaké územní působnosti budeme CBA zkoumat. Analýza může být prováděna na místní, regionální, národní, evropské či světové úrovni. Poté identifikujeme skupiny, kterých se projekt dotýka. Mohou to být spotřebitelé, podniky, vládní a nevládní organizace a životní prostředí. Až zjistíme, kterých skupin se projekt dotýká, tak začneme zjišťovat jak bude daná skupina projektem ovlivněna. Zda ji z takové situace budou plynout přínosy nebo náklady. Jednoduše musíme popsat dopady na jednotlivé skupiny.
   −
Diskontováním se má namysli očištění budoucích toků o alternativní náklady kapitálu, které jsou vyjádřeny diskontní sazbou. Diskontní sazba je výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné investiční alternativy.  
+
'''3.Sestavit seznam dopadů a zvolených ukazatelů'''
   −
'''5. Použití čisté současné hodnoty ([[Net Present Value]])'''
+
V kroce 3 identifikujeme fyzické dopady jednotlivých projektů. Dopady zahrnují jak vstupní tak výstupní části projektu. Jsou to ekonomické dopady, dopady na lidské zdraví a dopady na životní prostředí.  
   −
NPV je finanční veličina vyjadřující současnou hodnotou budoucích peněžních toků a (případného) současného výdaje. Čistá současná hodnota se používá jako kritérium pro hodnocení výnosnosti investičních projektů. Hlavní výhodou tohoto kritéria je zohlednění faktoru času.  
+
'''4.Předpovědět dopady kvantitativně po celou dobu trvání projektu'''
 +
K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).
   −
'''6. Aplikace analýzy citlivosti'''  
+
'''5.Oceňování relevantních nákladů a přínosů'''
 +
V pátem kroce přiřadíme peněžní hodnotu ke každému z kvantifikovatelných dopadů, jak z hlediska výnosů, tak z hlediska nákladů. Přínosy a náklady musí být oceněny buď v reálném čase (ve stálých cenách) nebo v nominálním výjadření (v běžných cenách). Výsledky měření pomocí nominální nebo reálné hodnoty poskytují stejné výsledky, ale musíme se držet těchto pravidel – účtovat ekonomické toky buď reálnou nebo nominální hodnotou, všechny ekonomické toky musí být započteny jednotně, pokud počítáme přínosy a náklady pomocí nominální hodnoty, tak použijeme nominální diskontní sazbu a u počítání s reálnými hodnotami použijeme diskontní sazbu (tj. očištěna od inflace).
   −
Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy.  
+
'''6.Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)'''
 +
Matematický výraz pro výpočet diskontované současné hodnoty je:
 +
 +
Kde Y je výše částky získané v n letech a s je diskontní sazba. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.
   −
Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. Pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30&nbsp;%. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70&nbsp;% a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.  
+
Evropská komise doporučuje 5,5 % diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5 % v ostatních zemích EU.
 +
 
 +
'''7.Spočítat čistou současnou hodnotu (net present value) jednotlivých alternativ'''
 +
Čistá současná hodnota se rovná rozdílu mezi současnou hodnotou toku přínosů a současnou hodnotou toku nákladů:
 +
 +
Pokud se rozhodujeme mezi jedním projektem, tak ho přijmeme jestliže je čistá současná hodnota větší než 0. Můžeme také použít benefit-cost poměr (benefit cost ratio), který se také používá k hodnocení projektů. Projekt přijmeme jestliže je BCR> 1, ale pouze v případě, kdy máme jasně vymezeny náklady a přínosy.
 +
 +
 
 +
'''8.Provedení analýzy citlivosti'''
 +
Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.
 +
 
 +
'''9.Doporučení'''
 +
V posledním kroku shrneme cíle projektu, jaké dopady bere projekt v úvahu, všechny předpoklady včetně diskontní sazby, životnosti projektu. Zopakujeme přínosy a náklady projektu, především ty, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o projektu.  
   −
<br>
      
== Problémy CBA v životním prostředí  ==
 
== Problémy CBA v životním prostředí  ==
49

editací

Navigační menu