1 550
editací
Zelené střechy: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
added Category:Životní styl using HotCat
(typo, odkaz) značka: editace z Vizuálního editoru |
m (added Category:Životní styl using HotCat) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
'''Zelená střecha''' nebo '''živá střecha''' je střecha budovy, která je částečně nebo úplně pokrytá vegetací, zasazenou do vegetačního substrátu, umístěného na nepropustné vrstvě (membráně). Může také zahrnovat také další vrstvy, jako je kořenová bariéra a drenážní a zavlažovací systémy.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Sustainability assessment of green infrastructure practices for stormwater management: A comparative emergy analysis - ProQuest | |||
| url = https://search.proquest.com/docview/900864997/abstract/6E6468B55EF454FPQ/1 | |||
| jazyk = en | |||
| periodikum = ProQuest Dissertations Publishing | |||
| datum přístupu = 2018-08-04 | |||
}}</ref> Zelené střechy poskytují v městských oblastech ekosystémové služby, včetně zlepšeného managementu dešťových vod, lepší regulace teploty budov, snížení vlivu městských tepelných ostrovů a zvýšení přítomnosti přírody v městském prostředí.<ref> | |||
{{Citace periodika | |||
| příjmení = Oberndorfer | |||
| jméno = Erica | |||
| příjmení2 = Lundholm | |||
| jméno2 = Jeremy | |||
| příjmení3 = Bass | |||
| jméno3 = Brad | |||
| titul = Green Roofs as Urban Ecosystems: Ecological Structures, Functions, and Services | |||
| periodikum = BioScience | |||
| datum = 2007-11-01 | |||
| ročník = 57 | |||
| číslo = 10 | |||
| strany = 823–833 | |||
| issn = 1525-3244 | |||
| doi = 10.1641/b571005 | |||
| jazyk = en | |||
| url = http://academic.oup.com/bioscience/article/57/10/823/232363/Green-Roofs-as-Urban-Ecosystems-Ecological | |||
| datum přístupu = 2018-08-04 | |||
}}</ref> | |||
==Úvod== | ==Úvod== | ||
V současné době se stávají zelené střechy nejen výrazným reprezentačním, ale i užitným prvkem pro vlastníka nebo uživatele objektu. Stále více se začínaji prosazovat i na našich budovách jak z důvodu estetických, tak i praktických neboť plní funkci doplňkové tepelné a zvukové izolace. Chrání střechu před mechanickým poškozením i vnějšími vlivy. | V současné době se stávají zelené střechy nejen výrazným reprezentačním, ale i užitným prvkem pro vlastníka nebo uživatele objektu. Stále více se začínaji prosazovat i na našich budovách jak z důvodu estetických, tak i praktických neboť plní funkci doplňkové tepelné a zvukové izolace. Chrání střechu před mechanickým poškozením i vnějšími vlivy.<ref name=":0">Petr Dokoupil, Ing, VUT Brno [http://www.xixao.eu/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=24&Itemid=42 Úvod do problematiky zelených střech] Ekovesnice o.s.</ref> | ||
==Základní rozdělení zelených střech== | ==Základní rozdělení zelených střech== | ||
| Řádek 21: | Řádek 46: | ||
===Intenzivní střešní zeleň=== | ===Intenzivní střešní zeleň=== | ||
Intenzivní střešní zeleň se zakládá na střešních konstrukcích, které mají únosnost až 1000 kg.m-2 i více, takže je možno používat většího množství zeminy (až 1–1,3 m). Tento druh zeleně již umožňuje běžný pobyt na střeše a kompoziční zásady řešení takovéto střechy se téměř neliší od zásad, podle kterých se budují zahrady na přirozeném půdním profilu na zemi. Škála květin, keřů, nízkých stromů, ale také palem, které lze v rámci intenzivního ozelenění uplatnit, je velmi široká.U intenzivních typů ozelenění se ve většině případů uplatňují i systémy umělého zavlažování. Jsou buď nadpovrchové, nebo podpovrchové. | Intenzivní střešní zeleň se zakládá na střešních konstrukcích, které mají únosnost až 1000 kg.m-2 i více, takže je možno používat většího množství zeminy (až 1–1,3 m). Tento druh zeleně již umožňuje běžný pobyt na střeše a kompoziční zásady řešení takovéto střechy se téměř neliší od zásad, podle kterých se budují zahrady na přirozeném půdním profilu na zemi. Škála květin, keřů, nízkých stromů, ale také palem, které lze v rámci intenzivního ozelenění uplatnit, je velmi široká.U intenzivních typů ozelenění se ve většině případů uplatňují i systémy umělého zavlažování. Jsou buď nadpovrchové, nebo podpovrchové.<ref name=":0" /> | ||
==Výhody a nevýhody střešního ozeleňování== | ==Výhody a nevýhody střešního ozeleňování== | ||
===Výhody střešního ozeleňování=== | ===Výhody střešního ozeleňování=== | ||
| Řádek 42: | Řádek 67: | ||
*Finanční náklady. Náklady jsou průměrně o 10% vyšší než u střech holých. | *Finanční náklady. Náklady jsou průměrně o 10% vyšší než u střech holých. | ||
*Náročnost vybudování zelené střechy a následná údržba. | *Náročnost vybudování zelené střechy a následná údržba. | ||
*Riziko pádu ze střechy | *Riziko pádu ze střechy<ref name=":0" /> | ||
==Skladby vegetačních střech== | ==Skladby vegetačních střech== | ||
| Řádek 61: | Řádek 86: | ||
====Vegetační vrstva==== | ====Vegetační vrstva==== | ||
Je to směs živé půdy, o jejímž složení, tloušťce, četnosti zálivky a dalších vlivech rozhoduje druh pěstované zeleně.Nejčastěji se požívá směs rašeliny, zahradní zeminy, borové kůry, ale lze i použít hydrofilní desky z minerálních plstí pro hydroponii, např. ORSIL AGRO (desky jsou určeny pro pěstování rostlin bez styku s půdou). | Je to směs živé půdy, o jejímž složení, tloušťce, četnosti zálivky a dalších vlivech rozhoduje druh pěstované zeleně.Nejčastěji se požívá směs rašeliny, zahradní zeminy, borové kůry, ale lze i použít hydrofilní desky z minerálních plstí pro hydroponii, např. ORSIL AGRO (desky jsou určeny pro pěstování rostlin bez styku s půdou).<ref name=":0" /> | ||
===Tloušťka vegetační vrstvy:=== | ===Tloušťka vegetační vrstvy:=== | ||
*pro zatravnění | *pro zatravnění 150–200 mm | ||
*pro květinové keře a letní květiny | *pro květinové keře a letní květiny 200–300 mm | ||
*pro keře a stromy s malými korunami | *pro keře a stromy s malými korunami 400–700 mm | ||
===Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů=== | ===Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů=== | ||
Pro bezporuchovou funkci zatravněné střechy je nutno, aby nedocházelo k prorůstání kořínků hydroizolační vrstvou, neboť mnoha asfaltovými pásy a fóliemi kořínky agresivnějších rostlin běžně prorůstají. Používá se ochranná vrstva vložená většinou nad separační a dilatační vrstvu. Mohou to být dříve hodně používané betonové mazaniny nebo speciální tuhé polyetylénové (PE) fólie. Ale v dnešní době má řada hydroizolačních materiálů (asfaltových pásů a fólií) speciální atest proti prorůstání kořenů, takže ochranná vrstva pak není v konstrukci zapotřebí. | Pro bezporuchovou funkci zatravněné střechy je nutno, aby nedocházelo k prorůstání kořínků hydroizolační vrstvou, neboť mnoha asfaltovými pásy a fóliemi kořínky agresivnějších rostlin běžně prorůstají. Používá se ochranná vrstva vložená většinou nad separační a dilatační vrstvu. Mohou to být dříve hodně používané betonové mazaniny nebo speciální tuhé polyetylénové (PE) fólie. Ale v dnešní době má řada hydroizolačních materiálů (asfaltových pásů a fólií) speciální atest proti prorůstání kořenů, takže ochranná vrstva pak není v konstrukci zapotřebí.<ref name=":0" /> | ||
==Literatura== | ==Literatura== | ||
* | *MINKE G. ''Zelené střechy''. 1 české vydání, Ostrava: Hel, 2001. 92 s., ISBN 80-86167-17-8 | ||
* | *FAJKOŠ A. ''Ploché střechy''. Brno: Cerm, 1997. 80 s., ISBN 80-214-0973-X | ||
* | *BURIAN S., ONDŘEJ J. ''Oživená architektura''. 1 vydání, Praha: Fajma, 1992. 58 s., ISBN 80-85374-10-2 | ||
==Zdroje a poznámky== | ==Zdroje a poznámky== | ||
<references /> | <references /> | ||
| Řádek 84: | Řádek 110: | ||
[[Kategorie:Ekologická architektura]] | [[Kategorie:Ekologická architektura]] | ||
[[Kategorie:Životní styl]] | |||