Editace stránky Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Konkurence

V obsazené nice (čili není-li dost zdrojů výživy, prostoru) dochází mezi organismy ke konkurenčnímu boji. Každý organismus chce dosáhnout své optimální niky, tudíž největší konkurenční boj probíhá mezi organismy s nejvíce podobnými nároky na životní prostředí (nejpodobnějšími ekologickými nikami). Konkurence je důležitým biologickým regulačním (a autoregulačním) mechanismem – důsledkem konkurence je eliminace a selekce druhů a separaci druhů/speciaci.

Konkurenci dělíme na: vnitrodruhovou a mezidruhovou konkurenci.

'''Vnitrodruhová konkurence''' je konkurencí mezi jedinci stejného druhu (čili v rámci jedné populace). Nejčastěji je pozorován konkurenční boj o partnerku resp. partnerky (méně často o partnera). Pokud není dostatek zdrojů. dochází též (jako v mezidruhové konkurenci) k boji o zdroje potravy, prostor. Mnohé druhy mají vyvinuté velmi ''složité sociální chování'', pravidla, která minimalizují negativní následky konkurenčního boje, především úmrtí slabších samců. (Např. úmrtí vidlorohů při boji o samice je řídké, ačkoli má vidloroh smrtelně nebezpečnou zbraň v podobě ostrých rohů.) Mnohé druhy si vyznačují teritorium (jeho okraje označují močí, výtrusy, zpěvem, řevem) a ostatní jedinci téhož druhu jejich hranice respektují (opět se omezuje přímý boj o teritorium a ztráty jak energie, tak životů).

'''Mezidruhová konkurence'''
Jak již bylo napsáno, nejvíce si konkurují ty organismy, které mají nejpodobnější nároky – mají podobnou ekologickou niku (odborně se toto pravidlo nazývá Gauseho princip). Mezidruhová konkurence často vede k omezení areálů  (tygr dnes žije jen v Asii, lev jen v Africe).

U rostlin je v mezidruhové konkurenci významný také jev alelopatie. Alelopatie spočívá v tom, že jeden organismus (nazývaný inhibitor) působí na druhý organismus (nazývaný amenzál) svými chemickými látkami, které vypouští do prostředí, tak, že získává v konkurenčním boji převahu (obvykle inhibuje růst ostatních rostlin či klíčení semen). Příkladem je bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), pelyňky (Artemisia sp.), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), ale také celá řada plísní (např. Penicilium notatum). 
[[Kategorie:Základy ekologie]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-V obsazené [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_nika nice] (čili není-li dost zdrojů výživy, prostoru) dochází mezi organismy ke konkurenčnímu boji. Každý organismus chce dosáhnout své optimální niky, tudíž největší konkurenční boj probíhá mezi organismy s nejvíce podobnými nároky na životní prostředí (nejpodobnějšími ekologickými nikami). Konkurence je důležitým biologickým regulačním (a autoregulačním) mechanismem – důsledkem konkurence je eliminace a selekce druhů a separaci druhů/speciaci.
+V obsazené nice (čili není-li dost zdrojů výživy, prostoru) dochází mezi organismy ke konkurenčnímu boji. Každý organismus chce dosáhnout své optimální niky, tudíž největší konkurenční boj probíhá mezi organismy s nejvíce podobnými nároky na životní prostředí (nejpodobnějšími ekologickými nikami). Konkurence je důležitým biologickým regulačním (a autoregulačním) mechanismem – důsledkem konkurence je eliminace a selekce druhů a separaci druhů/speciaci.
-Konkurenci dělíme na vnitrodruhovou a mezidruhovou konkurenci.
+Konkurenci dělíme na: vnitrodruhovou a mezidruhovou konkurenci.
-==Vnitrodruhová konkurence==
+'''Vnitrodruhová konkurence''' je konkurencí mezi jedinci stejného druhu (čili v rámci jedné populace). Nejčastěji je pozorován konkurenční boj o partnerku resp. partnerky (méně často o partnera). Pokud není dostatek zdrojů. dochází též (jako v mezidruhové konkurenci) k boji o zdroje potravy, prostor. Mnohé druhy mají vyvinuté velmi ''složité sociální chování'', pravidla, která minimalizují negativní následky konkurenčního boje, především úmrtí slabších samců. (Např. úmrtí vidlorohů při boji o samice je řídké, ačkoli má vidloroh smrtelně nebezpečnou zbraň v podobě ostrých rohů.) Mnohé druhy si vyznačují teritorium (jeho okraje označují močí, výtrusy, zpěvem, řevem) a ostatní jedinci téhož druhu jejich hranice respektují (opět se omezuje přímý boj o teritorium a ztráty jak energie, tak životů).
-je konkurencí mezi jedinci stejného druhu (čili v rámci jedné populace). Nejčastěji je pozorován konkurenční boj o partnerku resp. partnerky (méně často o partnera). Pokud není dostatek zdrojů, dochází též (jako v mezidruhové konkurenci) k boji o zdroje potravy, prostor. Mnohé druhy mají vyvinuté velmi ''složité sociální chování'', pravidla, která minimalizují negativní následky konkurenčního boje, především úmrtí slabších samců. (Např. úmrtí vidlorohů při boji o samice je řídké, ačkoli má vidloroh smrtelně nebezpečnou zbraň v podobě ostrých rohů.) Mnohé druhy si vyznačují teritorium (jeho okraje označují močí, výtrusy, zpěvem, řevem) a ostatní jedinci téhož druhu jejich hranice respektují (opět se omezuje přímý boj o teritorium a ztráty jak energie, tak životů).
-==Mezidruhová konkurence==
+'''Mezidruhová konkurence'''
-Jak již bylo napsáno, nejvíce si konkurují ty organismy, které mají nejpodobnější nároky – mají podobnou ekologickou niku (odborně se toto pravidlo nazývá Gauseho princip). Mezidruhová konkurence často vede k omezení areálů (tygr dnes žije jen v Asii, lev jen v Africe).
+Jak již bylo napsáno, nejvíce si konkurují ty organismy, které mají nejpodobnější nároky – mají podobnou ekologickou niku (odborně se toto pravidlo nazývá Gauseho princip). Mezidruhová konkurence často vede k omezení areálů  (tygr dnes žije jen v Asii, lev jen v Africe).
-U rostlin je v mezidruhové konkurenci významný také jev alelopatie. '''Alelopatie''' spočívá v tom, že jeden organismus (nazývaný inhibitor) působí na druhý organismus (nazývaný amenzál) svými chemickými látkami, které vypouští do prostředí, a tak získává v konkurenčním boji převahu (obvykle inhibuje růst ostatních rostlin či klíčení semen). Příkladem je [[wikipedia:cs:bolševník velkolepý|bolševník velkolepý]] (Heracleum mantegazzianum), [[wikipedia:cs:pelyněk|pelyňky]] (Artemisia sp.), [[wikipedia:cs:šalvěj lékařská|šalvěj lékařská]] (Salvia officinalis), [[wikipedia:cs:trnovník akát|trnovník akát]] (Robinia pseudoacacia), ale také celá řada plísní (např. Penicilium notatum).
-==Vnitrodruhová x mezidruhová konkurence==
-Někdy se jedinec dostává do kleští mezi požadavky vnitrodruhové konkurence a požadavky konkurence mezidruhové. Modelovým příkladem je jelen. Čím větší paroží jelen na hlavě nosí, tím má větší naději uspět ve vnitrodruhové konkurenci v boji o laně. Zároveň ale čím mohutnější paroží, tím se mu hůře utíká před predátory (váha paroží, omezený prostor k pohybu mezi větvemi stromů). Obdobně samec páva královského láká samice na velikost a mohutnost a barevnost svého ocasu. Ovšem čím větší ocas, tím hůře se mu utíká před nepřáteli.
-Optimalizace chování v tlaku vnitrodruhové a mezidruhové konkurence je náročný proces, který se vyvíjel celá staletí či tisíciletí a který bývá často vybalancován velmi přesně. Stačí malá změna v ekosystému a dojde k nerovnovážnému stavu, který může přítomné populace vážně ohrozit. V 60. letech 20. století byla zdevastována populace sobů Karibů v kanadské tundře a také na ni závisející populace kanadských vnitrozemních Inuitů.
+U rostlin je v mezidruhové konkurenci významný také jev alelopatie. Alelopatie spočívá v tom, že jeden organismus (nazývaný inhibitor) působí na druhý organismus (nazývaný amenzál) svými chemickými látkami, které vypouští do prostředí, tak, že získává v konkurenčním boji převahu (obvykle inhibuje růst ostatních rostlin či klíčení semen). Příkladem je bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), pelyňky (Artemisia sp.), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), ale také celá řada plísní (např. Penicilium notatum).
 [[Kategorie:Základy ekologie]]
 {{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}