Editace stránky Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
Jedinec nebo druh zaujímá v ekosystému tzv. ekologickou niku. Ekologická nika je definována jako „funkční začlenění jedince (popř. populace) v ekosystému. [[wikipedia:en:Eugene Odum|E.P. Odum]] hovoří o „zaměstnání druhu v přírodě“ (Odum, 1977)<ref>ODUM, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>.
Jedinec nebo druh zaujímá v ekosystému tzv. ekologickou niku. Ekologická nika je definována jako „funkční začlenění jedince (popř. populace) v ekosystému. E.P. Odum hovoří o „zaměstnání druhu v přírodě“ (Odum, 1977).
 
Ekologická nika je determinována kvantifikovanými nároky organismu na biotické a abiotické faktory prostředí (potravu, prostor, světlo, teplo, pH, vlhko). Model ekologické niky je vícerozměrný. Je velmi pravděpodobné, že některé (snad méně významné) faktory nejsou člověku – badateli dosud známy.
Ekologická nika je determinována kvantifikovanými nároky organismu na biotické a abiotické faktory prostředí (potravu, prostor, světlo, teplo, pH, vlhko). Model ekologické niky je vícerozměrný. Je velmi pravděpodobné, že některé (snad méně významné) faktory nejsou člověku – badateli dosud známy.
Podle nároků na prostředí se organismy (druhy) dělí na euryektní a stenoektní.
Podle nároků na prostředí se organismy (druhy) dělí na euryektní a stenoektní.
 
Euryektní druhy mají širokou toleranci ke všem základním faktorům. Proto jsou také hojně rozšířené (eurytopní). Příkladem euryektních druhů je smetánka lékařská, moucha domácí apod. hojné a běžné druhy.  
==Euryektní druhy==
Stenoektní druhy mají nízkou toleranci v základních faktorech. Mají velmi specifické nároky na prostředí, a proto jsou vzácné (stenotopní).
mají širokou toleranci ke všem základním faktorům. Proto jsou také hojně rozšířené (eurytopní). Příkladem euryektních druhů je [[wikipedia:cs:smetánka lékařská|smetánka lékařská]], [[wikipedia:cs:moucha domácí|moucha domácí]] apod. hojné a běžné druhy.  
Pochopitelně výskyt daného druhu na stanovišti determinuje ve skutečnosti jediný faktor – ten na daném místě pro daný druh hraniční. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 1840 chemik Justus F. von Liebig, který se jako první zabýval problémem výživy lidstva. Formuloval tzv. Liebigův zákon minima: „Funkce, růst nebo vývoj organismu je omezován především faktorem, který na stanovišti v souboru všech faktorů působí relativně nejmenší intenzitou“. Například (podle Liebiga) pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky draslík, dusík, fosfor. Draslíku je v půdě vzhledem k nízkým potřebám rostlin většinou dostatek, dusíku vyjma aluviálních půd také /nebo dokonce nadbytek díky lidské činnosti). Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor.  
 
Každý organismus (resp. populace) má specifické nároky na prostředí. Tyto nároky popisuje tzv. fundamentální nika. Fundamentální nika je ovšem realizovaná pouze v případě, že organismus (resp. populace) není omezena konkurencí. To se v reálném světě stává zřídka, obvykle pouze po disturbanci nebo na nových územích (ostrov, který vznikl po výbuchu sopky). V ekosystému častěji druhy zaujímají tzv. realizované niky – realizované niky jsou vlastně podmnožiny fundamentálních nik – tedy konkurencí  omezené niky. Můžeme teoreticky hovořit také o prázdné nice – tedy nice, která byla uvolněna např. vyhubením nějakého druhu. Prázdná nika může a nemusí být obsazena jiným druhem.  
==Stenoektní druhy==
Jsou-li faktory v daném prostředí jiné, než jak popisuje fundamentální nika, nemůže v tomto prostředí daný organismus dlouhodobě přežívat. (Např. ananas může v naší přírodě přežívat pouze do první zimy).
mají nízkou toleranci v základních faktorech. Mají velmi specifické nároky na prostředí, a proto jsou vzácné (stenotopní).
 
Pochopitelně výskyt daného druhu na stanovišti determinuje ve skutečnosti jediný faktor – ten na daném místě pro daný druh hraniční. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 1840 chemik [[wikipedia:en:Justus von Liebig|Justus F. von Liebig]], který se jako první zabýval problémem výživy lidstva. Formuloval tzv. '''Liebigův zákon minima''': „Funkce, růst nebo vývoj organismu je omezován především faktorem, který na stanovišti v souboru všech faktorů působí relativně nejmenší intenzitou“. Například (podle Liebiga) pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky draslík, dusík, fosfor. Draslíku je v půdě vzhledem k nízkým potřebám rostlin většinou dostatek, dusíku vyjma aluviálních půd také (nebo dokonce nadbytek díky lidské činnosti). Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor.  
 
Každý organismus (resp. populace) má specifické nároky na prostředí. Tyto nároky popisuje tzv. '''fundamentální [[wikipedia:en:Ecological niche|nika]]'''. Fundamentální nika je ovšem realizovaná pouze v případě, že organismus (resp. populace) není omezena konkurencí. To se v reálném světě stává zřídka, obvykle pouze po disturbanci nebo na nových územích (ostrov, který vznikl po výbuchu sopky). V ekosystému častěji druhy zaujímají tzv. '''realizované niky''' – realizované niky jsou vlastně podmnožiny fundamentálních nik – tedy konkurencí  omezené niky. Můžeme teoreticky hovořit také o prázdné nice – tedy nice, která byla uvolněna např. vyhubením nějakého druhu. Prázdná nika může a nemusí být obsazena jiným druhem.  
 
Jsou-li faktory v daném prostředí jiné, než jaké popisuje fundamentální nika, nemůže v tomto prostředí daný organismus dlouhodobě přežívat. (Např. ananas může v naší přírodě přežívat pouze do první zimy).
 
Prostředí organismy velmi ovlivňuje. Příkladem může být skutečnost, že nepříbuzné organismy mají podobné znaky (konvergence). Např. podobný tvar těla u tučňáka (pták), delfína (savec) a ryby nebo oka na křídlech babočky paví oko a páva, křídla u netopýrů, hmyzu a ptáků, tvar těla u hadů, slepýše (ještěrka) a úhoře (ryba).
Prostředí organismy velmi ovlivňuje. Příkladem může být skutečnost, že nepříbuzné organismy mají podobné znaky (konvergence). Např. podobný tvar těla u tučňáka (pták), delfína (savec) a ryby nebo oka na křídlech babočky paví oko a páva, křídla u netopýrů, hmyzu a ptáků, tvar těla u hadů, slepýše (ještěrka) a úhoře (ryba).
 
Na různých kontinentech resp. v různých zoogeografických oblastech se vyskytují tzv. ekologické ekvivalenty – organismy, které zaujímají podobné ekologické nika a které, až vzájemně nejsou příbuzné, mají některé podobné znaky.
Na různých kontinentech resp. v různých zoogeografických oblastech se vyskytují tzv. ekologické ekvivalenty – organismy, které zaujímají podobné ekologické niky a které, až vzájemně nejsou příbuzné, mají některé podobné znaky.
Severní Amerika Eurasie Afrika Austrálie
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
Bizoni
| '''Severní Amerika'''
Vidloroh americký Sajga tatarská
| '''Eurasie'''
Divocí koně
| '''Afrika'''
Divocí osli různé druhy antilop
| '''Austrálie'''
zebry různé druhy klokanů
|-
| [[wikipedia:cs:Bizon americký|Bizoni]]
| Sajga tatarská
| [[wikipedia:cs:Antilopa|Různé druhy antilop]]
| [[wikipedia:cs:Klokanovití|Různé druhy klokanů]]
|-
| [[wikipedia:cs:Vidloroh americký|Vidloroh americký]]
| [[wikipedia:en:Wild horse|Divocí koně]]
| [[wikipedia:cs:Zebra|Zebry]]
|
|-
|
| [[wikipedia:en:Onager|Divocí osli]]
|
|
|}
 
Tab. 2 Ekologické ekvivalenty – býložravci.
Tab. 2 Ekologické ekvivalenty – býložravci.


{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
Severní Amerika Jižní Amerika Afrika Asie
| '''Severní Amerika'''
Evropa Austrálie
| '''Jižní Amerika'''
Puma Jaguár
| '''Afrika'''
Lev, Levhart,
| '''Asie'''
Gepard Tygr (levhart)
| '''Evropa'''
| '''Austrálie'''
|-
| [[wikipedia:cs:Puma|Puma]]
| [[wikipedia:cs:Jaguár|Jaguár]]
| [[wikipedia:cs:Lev|Lev]]
| [[wikipedia:cs:Tygr|Tygr]]
| [[wikipedia:cs:Rys (zoologie)|(Rys)]]
| 0
|-
|
|
| [[wikipedia:cs:Levhart|Levhart]]
| (Levhart)
|
|
|-
|
|
| [[wikipedia:cs:Gepard štíhlý|Gepard]]
|
|
|
|}


(rys)
0
Tab. 3 Ekologické ekvivalenty – masožravci.  
Tab. 3 Ekologické ekvivalenty – masožravci.  
Převoz masožravých savců (lišky, kočky, psi) na australský kontinent znamenal katastrofu pro velkou část vačnatců – jejich ekosystém byl vyvážen bez přítomnosti těchto predátorů, tj. jejich náhlé objevení ho vyvedlo z rovnováhy (a pravděpodobně nevratně).


Převoz masožravých savců (lišky, kočky, psi) na australský kontinent znamenal katastrofu pro velkou část vačnatců – jejich ekosystém byl vyvážen bez přítomnosti těchto predátorů, tj. jejich náhlé objevení ho vyvedlo z rovnováhy (a pravděpodobně nevratně).
==Literatura==
<references/>
[[Kategorie:Základy ekologie]]
[[Kategorie:Základy ekologie]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablony použité na této stránce:

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/wiki/Základy_ekologie_a_problematiky_životního_prostředí_pro_pedagogy/Základy_ekologie/Ekologická_nika“