Editace stránky Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Biomy Země
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
==Zonální | ==Zonální biómy== | ||
Zonálních biomů (syn. zonobiomů) vytvořili botanici devět (někteří chápou „hory“ jako desátý). | Zonálních biomů (syn. zonobiomů) vytvořili botanici devět (někteří chápou „hory“ jako desátý). | ||
Zonobiom | Zonobiom odpovídá vždy rámcovému makroklimatu určité zeměpisné a klimatické zóny, vyvíjí se při normální propustnosti půd pro vodu a průměrné přítomnosti živin v půdě. Klimatický klimax (pro jeho vznik je rozhodující klima). | ||
*Tropický deštný prales | *Tropický deštný prales | ||
*Tropický sezónní prales | *Tropický sezónní prales | ||
Řádek 18: | Řádek 17: | ||
(Dalším makrobiomem je pochopitelně světový oceán.) | (Dalším makrobiomem je pochopitelně světový oceán.) | ||
==Azonální biómy== | ==Azonální biómy== | ||
Azonální biomy jsou podmíněny regionálními či místními zvláštnostmi lokality, specifickými z hlediska reliéfu, typu půd, obsahu látek v půdách (skalní biotopy, mokřady, rašeliniště, zasolené půdy). | Azonální biomy jsou podmíněny regionálními či místními zvláštnostmi lokality, specifickými z hlediska reliéfu, typu půd, obsahu látek v půdách (skalní biotopy, mokřady, rašeliniště, zasolené půdy). Rozlišujeme tyto azonální biomy: | ||
Rozlišujeme tyto azonální biomy: | *Pedobiómy – určovány půdou, zamokřená půda se nazývá aluviální pedobióm. | ||
*Pedobiómy – určovány půdou, zamokřená půda se nazývá aluviální pedobióm. | *Mangrove je azonální biom zonálního biomu tropický deštný sezónní prales. | ||
*Mokřad je azonální biom zonálního biomu boreální jehličnatý les. | |||
*Orobiómy jsou od zonálních biomů diferenciované nadmořskou výškou. Botanici zjistili, že výšková pásmovitost horské vegetace může připomínat (složením, dynamikou) jiné zonobiomy. Například horská a boreální smrčina nebo tundra a alpinské hole na Sněžce. Bylo objeveno pravidlo, že výškový rozdíl 70 m se rovná rozdílu v zeměpisné šířce o 1º, tj. cca 110 km. Návštěva hory Kilimandžáro (5595 m n. m.) v rovníkové Africe může proto svým způsobem zprostředkovat „cestu od rovníku k pólu“. | *Orobiómy jsou od zonálních biomů diferenciované nadmořskou výškou. Botanici zjistili, že výšková pásmovitost horské vegetace může připomínat (složením, dynamikou) jiné zonobiomy. Například horská a boreální smrčina nebo tundra a alpinské hole na Sněžce. Bylo objeveno pravidlo, že výškový rozdíl 70 m se rovná rozdílu v zeměpisné šířce o 1º, tj. cca 110 km. Návštěva hory Kilimandžáro (5595 m n. m.) v rovníkové Africe může proto svým způsobem zprostředkovat „cestu od rovníku k pólu“. | ||
[[Kategorie:Základy ekologie]] | [[Kategorie:Základy ekologie]] | ||
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} | {{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} |