Editace stránky Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Biomy Země

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
==Zonální biomy==
Zonální biómy
Zonálních biomů (syn. zonobiomů) vytvořili botanici devět (někteří chápou „hory“ jako desátý).
Zonálních biomů (syn. zonobiomů) vytvořili botanici devět (někteří chápou „hory“ jako desátý).  
 
Zonobiom odpovídá vždy rámcovému makroklimatu určité zeměpisné a klimatické zóny, vyvíjí se při normální propustnosti půd pro vodu a průměrné přítomnosti živin v půdě. Klimatický klimax (pro jeho vznik je rozhodující klima).
Zonobiom je makroekosystém, který vždy odpovídá rámcovému makroklimatu určité zeměpisné a klimatické zóny. Tedy, který se vyvíjí při normální propustnosti půd pro vodu a průměrné přítomnosti živin v půdě. V zonobiomu se hovoří o tzv. klimatickém klimaxu (klimaxu, pro jehož vznik je rozhodující klima).
1. Tropický deštný prales
 
2. Tropický sezónní prales
==Biomy světa==
3. Pouště a polopouště
*Tropický deštný prales
4. Savana   
*Tropický sezónní prales
5. Travinné biomy temperátní (tj. mírného pásu)  
*Pouště a polopouště
6. Vždyzelený tvrdolistý porost mediteránního charakteru (tvrdolistý les a křoviny)  
*Savana   
7. Širokolistý (listnatý) boreální les
*Travinné biomy temperátní (tj. mírného pásu)  
8. Úzkolistý boreální les (tajga)
*Vždyzelený tvrdolistý porost mediteránního charakteru (tvrdolistý les a křoviny)  
9. Tundra
*Širokolistý (listnatý) boreální les
*Úzkolistý boreální les (tajga)
*Tundra
+ podle některých  
+ podle některých  
*Hory
10. Hory
(Dalším makrobiomem je pochopitelně světový oceán.)  
(Dalším makrobiomem je pochopitelně světový oceán.)  
==Azonální biómy==
Azonální biómy
Azonální biomy jsou podmíněny regionálními či místními zvláštnostmi lokality, specifickými z hlediska reliéfu, typu půd, obsahu látek v půdách (skalní biotopy, mokřady, rašeliniště, zasolené půdy). V azonálním biomu není klimax klimatický (klimaxem na tzv. bílých stráních v ČR je STEP, což je způsobeno specifickými vlastnostmi lokality - např. sklon svahu, orientace svahu na jihozápad, specifické podloží, srážkový stín).
Azonální biomy jsou podmíněny regionálními či místními zvláštnostmi lokality, specifickými z hlediska reliéfu, typu půd, obsahu látek v půdách (skalní biotopy, mokřady, rašeliniště, zasolené půdy). Rozlišujeme tyto azonální biomy: pedobiómy – určovány půdou, zamokřená půda se nazývá aluviální pedobióm. Mangrove je azonální biom zonálního biomu tropický deštný sezónní prales. Mokřad je azonální biom zonálního biomu boreální jehličnatý les. Orobiómy jsou od zonálních biomů diferenciované nadmořskou výškou. Botanici zjistili, že výšková pásmovitost horské vegetace může připomínat (složením, dynamikou) jiné zonobiomy. Například horská a boreální smrčina nebo tundra a alpinské hole na Sněžce. Bylo objeveno pravidlo, že výškový rozdíl 70 m se rovná rozdílu v zeměpisné šířce o 1º, tj. cca 110 km. Návštěva hory Kilimandžáro (5595 m n. m.) v rovníkové Africe může proto svým způsobem zprostředkovat „cestu od rovníku k pólu“.
Rozlišujeme tyto azonální biomy:  
*Pedobiómy – určovány půdou, zamokřená půda se nazývá aluviální pedobióm. Tak například MANGROVE je azonální biom zonálního biomu tropický deštný sezónní prales, který se vyskytuje na místech zasažených kolísavou hladinou slané vody (příliv a odliv). Nebo MOKŘAD je azonální biom zonálního biomu boreální jehličnatý les, který se vyskytuje na místech s nepropustným podložím.  
*Orobiómy jsou od zonálních biomů diferenciované nadmořskou výškou. Botanici zjistili, že výšková pásmovitost horské vegetace může připomínat (složením, dynamikou) jiné zonobiomy. Například horská a boreální smrčina nebo tundra a alpinské hole na Sněžce. Bylo objeveno pravidlo, že výškový rozdíl 70 m se rovná rozdílu v zeměpisné šířce o 1º, tj. cca 110 km. Návštěva hory Kilimandžáro (5595 m n. m.) v rovníkové Africe může proto svým způsobem zprostředkovat „cestu od rovníku k pólu“.
 
[[Kategorie:Základy ekologie]]
[[Kategorie:Základy ekologie]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablony použité na této stránce: