Editace stránky Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Prostředky environmentální výchovy a podmínky vyučování/Třídní (školní) chovy

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
==Historie chovatelství==
==Historie chovatelství==
Chovatelství má na našich školách tradici již od dob Rakouska-Uherska. Tehdy ovšem byla chována hospodářská zvířata za účelem ekonomického zisku, resp. zdroje potravy pro učitele, zaměstnance školy i chudé žáky z vlastních zdrojů. Školní kuchyně zpracovávaly drůbež a králíky ze školních chovů a brambory, zeleninu, ovoce ze školních zahrad. Zestátnění zemědělství a hospodářský rozvoj na počátku šedesátých let dvacátého století umožnil školním jídelnám nezávislost na vlastních zdrojích. A nastalo hromadné rušení chovů i záhonů (Řehák, 1967)<ref name="ŘEHÁK">ŘEHÁK, B. Vyučování biologii na základní devítileté škole a střední všeobecné škole: Příspěvek k didaktice biologie. 2. vyd. opravené. Praha: Svoboda, 1967. 296 s. ISBN neuvedeno</ref>.
Chovatelství má na našich školách tradici již od dob Rakouska-Uherska. Tehdy ovšem byla chována hospodářská zvířata za účelem ekonomického zisku, resp. zdroje potravy pro učitele, zaměstnance školy i chudé žáky z vlastních zdrojů. Školní kuchyně zpracovávaly drůbež a králíky ze školních chovů a brambory, zeleninu, ovoce ze školních zahrad. Zestátnění zemědělství a hospodářský rozvoj na počátku šedesátých let dvacátého století umožnil školním jídelnám nezávislost na vlastních zdrojích. A nastalo hromadné rušení chovů i záhonů (Řehák, 1967)<ref>ŘEHÁK, B. Vyučování biologii na základní devítileté škole a střední všeobecné škole: Příspěvek k didaktice biologie. 2. vyd. opravené. Praha: Svoboda, 1967. 296 s. ISBN neuvedeno</ref>.


Proti tomuto procesu se ozval např. oborový didaktik B. Řehák, který si uvědomoval blížící se nebezpečí odcizení přírodě. V druhé polovině šedesátých let vyzýval učitele biologie, aby nepřerušovali tradici a udržovali alespoň ukázkové chovy drobného hospodářského zvířectva a ukázkové záhony nejdůležitějších českých plodin a léčivých bylin. Nepodařilo se. B. Řehák apeloval, že ''na každou školu patří ukázkový chov králíků, drůbeže a bource morušového a včelařský kroužek s nejméně dvěma úly'' (Řehák, 1967: str. 265)<ref name="ŘEHÁK"/>.
Proti tomuto procesu se ozval např. oborový didaktik B. Řehák, který si uvědomoval blížící se nebezpečí odcizení přírodě. V druhé polovině šedesátých let vyzýval učitele biologie, aby nepřerušovali tradici a udržovali alespoň ukázkové chovy drobného hospodářského zvířectva a ukázkové záhony nejdůležitějších českých plodin a léčivých bylin. Nepodařilo se. B. Řehák apeloval, že ''na každou školu patří ukázkový chov králíků, drůbeže a bource morušového a včelařský kroužek s nejméně dvěma úly'' (Řehák, 1967: str. 265)<ref>ŘEHÁK, B. Vyučování biologii na základní devítileté škole a střední všeobecné škole: Příspěvek k didaktice biologie. 2. vyd. opravené. Praha: Svoboda, 1967. 296 s. ISBN neuvedeno</ref>.


Ukázkové školní chovy by byly zárukou nejen toho, že si žáci a studenti budou uvědomovat a prožívat vazbu člověka na přírodu a že se v budoucnosti budou schopni tzv. „uživit“, ale že budou např. zvířata udržovat v čistotě, že je budou usmrcovat humánně apod. Právě humánní přístup k hospodářským zvířatům naší civilizaci chybí – zvířata jsou chována v nevyhovujících stísněných podmínkách a před smrtí často trpí stresem (Singer, 2001)<ref>SINGER, P. Osvobození zvířat. 1. vyd. Praha: Práh, 2001. 259 s. Pozn.: Významná publikace upozorňující na „porušování zvířecích práv“. ISBN 80-7252-042-3.</ref>. Ch. Patterson emotivně porovnává utrpení zvířat s utrpením Židů při holocaustu v knize Věčná Treblinka (Patterson, 2003)<ref>PATTERSON, Ch. Věčná Treblinka. 1. vyd. Praha: Práh, 2003. 264s. ISBN: 80-7252-084-9.</ref>.
Ukázkové školní chovy by byly zárukou nejen toho, že si žáci a studenti budou uvědomovat a prožívat vazbu člověka na přírodu a že se v budoucnosti budou schopni tzv. „uživit“, ale že budou např. zvířata udržovat v čistotě, že je budou usmrcovat humánně apod. Právě humánní přístup k hospodářským zvířatům naší civilizaci chybí – zvířata jsou chována v nevyhovujících stísněných podmínkách a před smrtí často trpí stresem (Singer, 2001)<ref>SINGER, P. Osvobození zvířat. 1. vyd. Praha: Práh, 2001. 259 s. Pozn.: Významná publikace upozorňující na „porušování zvířecích práv“. ISBN 80-7252-042-3.</ref>. Ch. Patterson emotivně porovnává utrpení zvířat s utrpením Židů při holocaustu v knize Věčná Treblinka (Patterson, 2003)<ref>PATTERSON, Ch. Věčná Treblinka. 1. vyd. Praha: Práh, 2003. 264s. ISBN: 80-7252-084-9.</ref>.
Řádek 13: Řádek 13:
Výzkumy tohoto typu a intuitivní poznatky z praxe („ono to funguje“) iniciovaly nový trend na pomezí psychologie, medicíny, biologie (chovatelství) a pedagogiky – trend zooasistencí, zooterapií a zoorehabilitací<ref>Autorka si je vědoma problematiky slova “rehabilitace” a “terapie” v tomto nově vznikajícím oboru. Protože dosud nebyl přijat jeho všemi respektovaný ekvivalent, je v předkládané disertační práci použit tento diskutabilní pojem. </ref>.  Canisterapie – využití kontaktu se psem. Psovodi vodí speciálně vybrané a vycvičené psy mezi postižené děti, do nemocnic i do škol k zdravým dětem. Někteří psi volně pobíhají, olizují, vrtí ocasem a všelijak jinak dávají najevo přízeň a rozveselují mysl, jiní vyskočí ke klientovi do postele a trpělivě mu zahřívají bolavé místo a působí pozitivně na svalový tonus (Chvátalová, 2003<ref>CHVÁTALOVÁ, H. Psi pro zdraví a pohodu. Děti a my. III/2003. Ročník XXXIII. str. 32-33. ISSN 0323-1879.</ref>, Galajdová, 1999<ref>GALAJDOVÁ. L. Pes lékařem lidské duše aneb Canisterapie. 1. vyd. Praha : Grada Publisching, 1999. 160s. ISBN: 80-7169-789-3.</ref>). Již existují kasuistiky využití canisasistence ve speciální pedagogice – např. 15 let zkušeností s využíváním psů v logopedické klinické praxi (Bajtlerová, 2008)<ref>BAJTLEROVÁ, I. Využití canisterapie v ambulanci klinické logopedie. In Svobodová, I. aj. (eds). Terapie a asistenční aktivity lidí za pomoci zvířat: Sborník příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008. str. 58 – 64. ISBN 978-80-213-1773-4.</ref>. Hipoterapie – kontakt s koněm, je prokazatelně velmi efektivním způsobem rehabilitace dětí po dětské mozkové obrně a děti jinak motoricky postižené (Dvořáková, Janura, 2008)<ref>DVOŘÁKOVÁ, T., JANURA, M. Měření tlakových sil na kontaktu těla jezdce a hřbetu koně v hipoterapii. In Terapie a asistenční aktivity lidí za pomoci zvířat: Sborník příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008. 119 s. ISBN 978-80-213-1773-4.</ref>. Pozitivně působí i menší a méně náročná zvířátka. Přítomnost akvária s rybkami v čekárně zklidňuje pacienty, zvyšuje jejich ochotu spolupracovat s lékařem a snižuje jejich vnímání bolesti (Katcher, Segal, Beck, 1983)<ref>KATCHER, A., SEGAL, H., BECK, A. Contemplation of an aquarium for the reduction of anxiety. Anderson, RK., Hart, B., Hart, L. (Eds.). The pet connection. Minneapolis : University of Minnesota Press, 1983. pp. 171-178.</ref>. V českých školách byl zaznamenán trend, který by se mohl nazvat „návrat k chovatelství“.
Výzkumy tohoto typu a intuitivní poznatky z praxe („ono to funguje“) iniciovaly nový trend na pomezí psychologie, medicíny, biologie (chovatelství) a pedagogiky – trend zooasistencí, zooterapií a zoorehabilitací<ref>Autorka si je vědoma problematiky slova “rehabilitace” a “terapie” v tomto nově vznikajícím oboru. Protože dosud nebyl přijat jeho všemi respektovaný ekvivalent, je v předkládané disertační práci použit tento diskutabilní pojem. </ref>.  Canisterapie – využití kontaktu se psem. Psovodi vodí speciálně vybrané a vycvičené psy mezi postižené děti, do nemocnic i do škol k zdravým dětem. Někteří psi volně pobíhají, olizují, vrtí ocasem a všelijak jinak dávají najevo přízeň a rozveselují mysl, jiní vyskočí ke klientovi do postele a trpělivě mu zahřívají bolavé místo a působí pozitivně na svalový tonus (Chvátalová, 2003<ref>CHVÁTALOVÁ, H. Psi pro zdraví a pohodu. Děti a my. III/2003. Ročník XXXIII. str. 32-33. ISSN 0323-1879.</ref>, Galajdová, 1999<ref>GALAJDOVÁ. L. Pes lékařem lidské duše aneb Canisterapie. 1. vyd. Praha : Grada Publisching, 1999. 160s. ISBN: 80-7169-789-3.</ref>). Již existují kasuistiky využití canisasistence ve speciální pedagogice – např. 15 let zkušeností s využíváním psů v logopedické klinické praxi (Bajtlerová, 2008)<ref>BAJTLEROVÁ, I. Využití canisterapie v ambulanci klinické logopedie. In Svobodová, I. aj. (eds). Terapie a asistenční aktivity lidí za pomoci zvířat: Sborník příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008. str. 58 – 64. ISBN 978-80-213-1773-4.</ref>. Hipoterapie – kontakt s koněm, je prokazatelně velmi efektivním způsobem rehabilitace dětí po dětské mozkové obrně a děti jinak motoricky postižené (Dvořáková, Janura, 2008)<ref>DVOŘÁKOVÁ, T., JANURA, M. Měření tlakových sil na kontaktu těla jezdce a hřbetu koně v hipoterapii. In Terapie a asistenční aktivity lidí za pomoci zvířat: Sborník příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008. 119 s. ISBN 978-80-213-1773-4.</ref>. Pozitivně působí i menší a méně náročná zvířátka. Přítomnost akvária s rybkami v čekárně zklidňuje pacienty, zvyšuje jejich ochotu spolupracovat s lékařem a snižuje jejich vnímání bolesti (Katcher, Segal, Beck, 1983)<ref>KATCHER, A., SEGAL, H., BECK, A. Contemplation of an aquarium for the reduction of anxiety. Anderson, RK., Hart, B., Hart, L. (Eds.). The pet connection. Minneapolis : University of Minnesota Press, 1983. pp. 171-178.</ref>. V českých školách byl zaznamenán trend, který by se mohl nazvat „návrat k chovatelství“.


V této oblasti se otevírá významné výzkumné pole. V pregraduálních i postgraduálních kurzech je vhodné informovat o pozitivních účincích dítě – živý tvor. Bohužel celá řada, možná dokonce většina, českých odborníků si dosud tento potenciál neuvědomuje, resp. vztah dítě – živý tvor vykládá diskutabilním způsobem. Například M. Kučera (2005)<ref name="KUČERA">KUČERA, M. [ed.] PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE: Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 556 s. ISBN 80-246-0924-X.</ref> vidí vztah dítě – živý tvor pouze jako kompenzaci dosud neukojeného sexuálního libida (Kučera, 2005: str. 192)<ref name="KUČERA"/>. M. Vágnerová (2000) <ref name="VÁGNEROVÁ">VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 528s. ISBN 80-7178-308-0.</ref>se vztahem dítě – živý tvor (především pes) zabývá velmi okrajově. Uvádí alespoň základní pozitiva tohoto vztahu: stimulace učení, pečovatelského chování, rozvoj sociálních kontaktů (zvíře buď jako náhradník vrstevníků, nebo prostředek, jak vrstevníky zaujmout), zdroj citové jistoty a bezpečí (Vágnerová, 2000: str. 200)<ref name="VÁGNEROVÁ"/>. J. Šípek (2000) <ref name="ŠÍPEK">ŠÍPEK, J. Projektivní metody. 1. vyd. Praha: ISV, 2000. 114 s. ISBN 80-8586-53-6.</ref>se věnuje tzv. projektivním metodám a imaginacím, z nichž některé staví na přírodních motivech, např. motivu stromu a jeho zasazení do krajiny, který ovšem nepoužívá jako metodu „léčba přírodou“, ale jako nástroj sebepoznání (Šípek, 2000: str. 90)<ref name="ŠÍPEK"/>.
V této oblasti se otevírá významné výzkumné pole. V pregraduálních i postgraduálních kurzech je vhodné informovat o pozitivních účincích dítě – živý tvor. Bohužel celá řada, možná dokonce většina, českých odborníků si dosud tento potenciál neuvědomuje, resp. vztah dítě – živý tvor vykládá diskutabilním způsobem. Například M. Kučera (2005)<ref>KUČERA, M. [ed.] PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE: Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 556 s. ISBN 80-246-0924-X.</ref> vidí vztah dítě – živý tvor pouze jako kompenzaci dosud neukojeného sexuálního libida (Kučera, 2005: str. 192)<ref>KUČERA, M. [ed.] PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE: Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 556 s. ISBN 80-246-0924-X.</ref>. M. Vágnerová (2000) <ref>VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 528s. ISBN 80-7178-308-0.</ref>se vztahem dítě – živý tvor (především pes) zabývá velmi okrajově. Uvádí alespoň základní pozitiva tohoto vztahu: stimulace učení, pečovatelského chování, rozvoj sociálních kontaktů (zvíře buď jako náhradník vrstevníků, nebo prostředek, jak vrstevníky zaujmout), zdroj citové jistoty a bezpečí (Vágnerová, 2000: str. 200)<ref>VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 528s. ISBN 80-7178-308-0.</ref>. J. Šípek (2000) <ref>ŠÍPEK, J. Projektivní metody. 1. vyd. Praha: ISV, 2000. 114 s. ISBN 80-8586-53-6.</ref>se věnuje tzv. projektivním metodám a imaginacím, z nichž některé staví na přírodních motivech, např. motivu stromu a jeho zasazení do krajiny, který ovšem nepoužívá jako metodu „léčba přírodou“, ale jako nástroj sebepoznání (Šípek, 2000: str. 90)<ref>ŠÍPEK, J. Projektivní metody. 1. vyd. Praha: ISV, 2000. 114 s. ISBN 80-8586-53-6.</ref>.


Zvíře je v současnosti nahlíženo novým způsobem – ne jako tvor užitkový, ale jako partner – společník. To pro rozvoj environmentální senzitivity přináší jak pozitiva, tak negativa.  
Zvíře je v současnosti nahlíženo novým způsobem – ne jako tvor užitkový, ale jako partner – společník. To pro rozvoj environmentální senzitivity přináší jak pozitiva, tak negativa.  
Řádek 25: Řádek 25:
==Literatura a poznámky==
==Literatura a poznámky==
<references/>
<references/>
[[Kategorie:Učebnice Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy]]
[[Kategorie:Prostředky environmentální výchovy a podmínky vyučování]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablony použité na této stránce: