Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. cirkulární ekonomiky.

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”[1] Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."[2]

Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.

Základní principy ekodesignu

Cirkulární ekonomika

Symbióza


Je zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím (např. Besch 2005). Například existuje velké množství literatury o ekodesignu, včetně případových studií studií, metod ekodesignu, strategií a značný počet ekodesignu nástrojů. A tyto materiály přinášející praktické poznatků o ekodesignu jsou přínosný i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu (např. design pro recyklaci, design pro demontáž) mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.[3]

Existují korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, co vyžaduje  strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu LCA (Life Cycle Cssesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci, a proto využití přínosů ekodesignu. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků.[3]

Existují i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Zatímco produktoví návrháři hrají ústřední roli, existují protichůdné názory na to, jaké jsou. Někteří autoři jsou zastánci minimalizace a účinnosti. Naproti tomu jiní kritizují využívání zdrojů efektivitu a další redukcionistické techniky. Kritizují například vědecké základy pro "biologické" živiny a jejich údajné přínosy pro životní prostředí (viz Reijnders 2008).[3]

Literatura

Reference

  1. ekosedign
  2. https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits
  3. 3,0 3,1 3,2 Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats