Editace stránky Wiki - metodika/Možnosti využití Wiki ve výuce

O pedagogických aspektech využití wiki nástrojů pojednává [[Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru]], takže zde se zaměříme především na softwarové a technické aspekty této problematiky.

Každý pedagog, který chce vážněji použít wiki prostředí ve výuce má celou škálu možností, jak to udělat.

==Vlastní "soukromé" wiki==
===Wiki v LMS - tedy přímo v e-learningovém prostředí===
Většina [[wikipedia:en:Learning Management System|LMS]] obsahuje též modul Wiki, který umožňuje kolaborativní práci studentů.
Modul wiki obsahují například:
* [[wikipedia:en:Claroline|Claroline]]
* [[wikipedia:en:Chamilo|Chamilo]]
* [[wikipedia:en:Dokeos|Dokeos]]
* [[wikipedia:en:ILIAS|ILIAS]]
* [[wikipedia:en:Moodle|Moodle]]
* [[wikipedia:en:OLAT|OLAT]]
* [[wikipedia:en:Informetica|Informetica]]

Pro mnoho účelů, popisovaných v této metodice by pravděpodobně "interní" wiki v LMS mohla postačovat, přesto jsou zde podstatné argumenty proti tomuto řešení. Tím hlavním je, že se jedná o uzavřený systém, takže často bez podstatných zásahů do e-learningového systému nedosáhneme toho, aby byla wiki přístupná studentům jiných kurzů, natož veřejnosti.

====Wiki v Moodlu====
Při používání nejrozšířenějšího e-learningového prostředí - Moodlu - navíc narazíme na problém zcela nevyhovujícího wiki modulu. Ten, který je s Moodlem distribuován<ref>v současné době mluvíme o verzi 1.9.x, stažitelné na http://moodle.org/downloads/</ref> je založený na tzv. Erfurt wiki<ref>dokumentaci najdete na http://erfurtwiki.sourceforge.net/</ref>, jejíž vývoj skončil prakticky v roce 2005 a která, kromě jiných nedostatků, nepodporuje kódování UTF-8, což v praxi znamená například, že v nadpisech nelze používat českou diakritiku.

Alternativně lze do Moodlu nainstalovat jiné wiki moduly - autoři této metodiky zkoušeli především modul DFwiki<ref>více informací na http://morfeo.upc.es/crom/course/view.php?id=4</ref>, který vyvíjí skupina španělských programátorů z Barcelony. Tento modul dle našich zkušeností dobře splňuje požadavky na wiki, ovšem i v něm jsme se setkali s chybami. Hlavním problémem je, že díky jistým neshodám mezi autory jádra Moodlu a tvůrci této wiki není tento modul součástí standardní instalace Moodlu a uživatel se tak musí sám starat o potřebné updaty.


===Vlastní instalace wiki===
Na škole/fakultě, která provozuje vlastní webový server, případně má někde zřízené dobré hostování, může být velmi jednoduchá instalace vlastní wiki. Pro administrátora webu se základními znalostmi webových technologií je to otázkou max 30 minut práce. Předpokladem je, že máme server, na kterém běží v podstatě libovolní webový server, php a databáze MySQL.

Který wiki software nainstalovat je otázkou dohody s IT specialistou, v rámci této metodiky jsme sestavili [[/Možná kritéria pro výběr wiki software/]], která mohou pomoci při tomto výběru. 


===Využití Wiki hostingu, čili Wiki Farm===
Na internetu existují tzv. Wiki Farms, tedy weby, na kterých si můžete založit vlastní wiki. Výběr není příliš široký a zdaleka ne všechny nabídky jsou zdarma. Jejich aktuální přehled najdete například na http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_wiki_farms.

V současné době můžeme doporučit server Wikia - http://www.wikia.com - tento wiki hosting funguje na softwaru Mediawiki, je lokalizován do mnoha jazyků, mezi které patří samozřejmě čeština a založení nové wiki je velmi jednoduché. Nevýhodou je celku rozsáhlá "dosazená" reklama, které se vám na stránkách objevuje.

==Využití existujících wiki==

===Wikipedie===
Wikipedie může být ve výuce, od základní školy po univerzitu využívána v principu dvěma způsoby:

====Pasivní využití Wikipedie====
Pasívní využití Wikipedie jako zdroje informací je mezi studenty velmi oblíbené a velmi hojně rozšířené, má však některá úskalí, na která je třeba hledět, především na vysoké školy.

Problematice pasívního využití Wikipedie ve výuce je věnována samostatná kapitola:

*[[/Wikipedie a výuka//]]

====Aktivní využití Wikipedie====
Naopak aktivní využití Wikipedie ve výuce je zatím velmi málo používané a pedagogy zatím zcela nedoceněné. Přitom tvorba/doplnění/vylepšení hesel ve Wikipedii může být velmi atraktivní náhradou referátů odevzdávaných studenty základních či středních škol, či semestrálních prací vysokoškolských studentů. Zatímco klasické studentské práce skončí většinou v zásuvce pedagoga a posléze v kontejneru na papír, práce na Wikipedii zůstane zachována trvale a studenti ji mohou ukazovat i v budoucnu. 

Základní pokyny pro učitele, kteří chtějí využívat aktivně Wikipedii pro výuku najdete i češtině na http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pro_u%C4%8Ditele

===== Výhody=====
* studenti vidí, že jejich práce má smysl, je k dispozici veřejnosti, mohou sledovat, jak ji ostatní vylepšují apod.,
* studenti mají možnost se svými výsledky prezentovat i do budoucna,
* ve Wikipedii jsou nejen dost jasné technické návody, ale také návody, týkající se obsahu hesel,
* mechanismy Wikipedie velmi rychle odhalí plagiátorství, studenti jsou skutečně nuceni dodržovat autorská práva,
* studenti jsou nuceni se učit také citační pravidla,
* učitel může velmi jednoduše i průběžně sledovat práci studentů.

===== Nevýhody=====
* učitel se musí na počátku sám dobře pochopit fungování Wikipedie a to nejen po technické, ale i po obsahové stránce,
** musí mít pojem o tom, jak mohou do práce studentů zasáhnout i další uživatelé mimo třídu,
** musí se orientovat v problematice autorského práva a autorských licencí<ref>podrobněji vysvětleno v kapitole [[../Autorské právo ve výuce/]]</ref>,
** musí umět pomoct studentům vybrat témata, která se nestanou půdou pro různé názorové spory na Wikipedii.
* na počátku práce musí pedagog s těmito principy také seznámit studenty a i během jejich práce bude pravděpodobně častěji dotazován na řešení technických i obsahových problémů,
* mechanismy Wikipedie velmi rychle odhalí plagiátorství, studenti jsou skutečně nuceni dodržovat autorská práva (což není, pro některé pedagogy příliš vítané). 
* prostředí Wikipedie nelze využít pro jiné formáty, než jsou "encyklopedická hesla".

=====Aktivní využití na vysoké škole=====
Na anglicky mluvících univerzitách proběhlo a probíhá mnoho semestrálních a obdobných projektů, které si kladou za cíl vytvoření kvalitních článků do Wikipedie - tedy článků, které splňují, tedy článků, které získají atribut "[[Wikipedia:en:Wikipedia:Featured article criteria|Featured article]]", nebo alespoň "[[Wikipedia:Good article criteria|Good article]]" - kvalitativní požadavky na takovéto články ze strany komunity Wikipedie jsou tak vysoké, že takovéto články dosahují minimálně kvality dobrého vědeckého článku. Přehled těchto projektů, včetně pokynů, jak postupovat najdete na http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:School_and_university_projects. Jako příkladný proběhlý projekt lze uvést projekt psaní článků o latinsko-americké literatuře na kanadské UBC, jehož popis najdete na http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:WikiProject_Murder_Madness_and_Mayhem.   

V českém prostředí je zatím ve Wikipedii zdokumentován projekt TU Liberec<ref>viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pro_u%C4%8Ditele#Projekty</ref> i když z vlastní zkušenosti víme, že toto možnost využívají i jiní pedagogové, např. na FSV UK<ref>Studenti bakalářského oboru Sociologie FSV UK vytvořili či vylepšili postupně většinu stránek [[wikipedia:cs:Kategorie: Sociální psychologie]]</ref>. Také na české Wikipedii existují "Nejlepší články" a "Dobré články" a je jich velmi málo, takže studenti mají široké pole pro svou práci.

Je třeba zdůraznit, že práce na Wikipedii není zdaleka jen záležitostí technických oborů, jak by se mohlo zdát z předešlého odstavce, ale naopak, může být velmi vhodné pro obory humanitní.

=====Aktivní využití na základní a střední škole=====
Nároky na práce studentů základních a středních škol jsou samozřejmě přiměřeně nižší, než nároky na práci vysokoškoláků, takže nebudeme na druhou stranu je zde velmi široké pole, ať už si studenti najdou téma zcela nové, nebo, a to může být daleko snazší, najdou si (nebo jim učitel najde) heslo, které je nedostatečně zpracované a toto heslo rozpracují.

Velmi dobrým návodem, jak najít heslo, na kterém mohou studenti pracovat jsou tzv. "pahýly"<ref>viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pah%C3%BDl</ref>, tedy stránky, které uživatelé Wikipedie označili jako vhodné k podstatnému rozšíření. Pahýly jsou členěny do jednotlivých oborů, takže pro studium problematiky životního prostředí můžeme použít např.
* botanické pahýly - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Botanick%C3%A9_pah%C3%BDly
* zoologické pahýly - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Zoologick%C3%A9_pah%C3%BDly
* ekologické pahýly - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Ekologick%C3%A9_pah%C3%BDly 

Výchozí stránka pro hledání všech pahýlů je http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Kategorie_pah%C3%BDl%C5%AF Stejným způsobem lze Wikipedii použít také například v dalších předmětech.

===Enviwiki a VCSEwiki===
Také Enviwiki a VCSE mohou být využity pro výuku a jejich správci rádi pomohou radou či metodickým vedením.


==Poznámky==
<references/>

{{licence cc|Dlouhý, Jiří}}

{{E-V-Learn}}