Vlci na Yukonu - tvorba konsensu u kontroverzního tématu: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 34: Řádek 34:
  
 
==Závěr==
 
==Závěr==
===Dopady na region a/nebo místní komunitu, . pozitivních a negativních aspektů UR===
+
Pozitivní dopad na životní prostředí i na místní komunitu. Podařilo se vyjednat a implementovat plán, který jasně stanovil pravidla nakládání s vlky na Yukonu pro dalších 20let a byl kladně přijat většinou veřejnosti (v roce 2012 byl přijat nový Wolf Conservation and Management Plan). Pravidla byla stanovena s dlouhodobými cíli, s ohledem na udržitelný rozvoj ekosystému a vlků v rámci něj.
*ccc
+
===Faktory, které ovlivnily úspěch projektu===
===Podstatné a nepodstatné faktory, které ovlivnily současný stav===
+
Odborníky kvalitně připravený design využívající zkušenosti z obdobných procesů:
*ddd
+
* Přípravný tým měl od počátku absolutní důvěru, byl kvalitně ohodnocen a ze strany ministra se mu dostalo na začátku procesu vyjednávání ujištění, že plán bude implementován bez zásadních změn.
===Zobecnění principů spolupráce či konfliktu aktérů===
+
* Role státu a vědců se v průběhu vyjednávání omezila na pořadatele a dodavatele potřebných informací, ale nezasahovali přímo do jednání
*eee
+
* Do týmu nebyli vybráni zástupci organizací nebo delegáti organizovaných skupin, pro které by bylo obtížné odložit stranickou příslušnost a mluvit za sebe. Jednalo se primárně o reprezentanty postojů, ne sociálních skupin.
===Případně srovnání s obdobnými případy===
+
* Jednání byla neveřejná, přítomnost médií a veřejnosti by svazovala komunikaci
*fff
+
* Výstupy všech jednání a především pak drafty plánu byly podrobeny široké veřejné diskusi a zpětná vazba byla brána v potaz.
 +
* Byl položen důraz na výsledný produkt, nikoliv na proces: bylo stanoveno jasné datum, do kdy musí být plán předložen a byl položen důraz na konsensus, nikoliv na shodu většiny. Konsensus jako výsledek, na který je každý ze zúčastněných ochoten přistoupit, protože zahrnuje jeho základní požadavky.
 +
 
 +
 
 
==Odkazy/Literatura==
 
==Odkazy/Literatura==
 
* (zde je možno rozšířit popis případu – v PS na web je tak možno se soustředit na role aktérů)
 
* (zde je možno rozšířit popis případu – v PS na web je tak možno se soustředit na role aktérů)

Verze z 21. 11. 2013, 17:48



Vlci na Yukonu - tvorba konsensu u kontroverzního tématu
Grey wolf P1130270.jpg
Základní informace
Místo a rozsah Regionální, Yukon, Kanada
Téma Správa přírodních zdrojů, ochrana přírody
Princip konfliktu nebo spolupráce Ohrožení rovnováhy ekosystému, regulace vlčí populace
Časový údaj 1920 - dosud
Komunikace
Úloha vědy a vědců
Výsledek
Kontakt

[[Kategorie:Kauza {{{dořešena}}}]]


Podstata případu

Vztah člověka a vlka představuje velmi kontroverzní téma, kde se střetávají postoje a přístupy zejména ochránců zvířat a lovců, případně dalších místních obyvatel, kteří se cítí rozšířením vlčí populace ohroženi. Na Yukonu se na regionální úrovni podařilo přes vypjaté názory obou stran dosáhnout veřejného konsensu ve způsobu a v pravidlech, jakým bude do budoucna s vlky nakládáno.

Historicky byl Vlk šedý (Canis lupus) nejrozšířenějším velkým savcem na Zemi (vyjma člověka). Neomezený lov, použití jedů a ničení přirozeného prostředí vedly k dramatickému snížení území jeho výskytu. V dnešní době zůstávají vitální populace zejména v Kanadě, na Aljašce a v Rusku. V poslední době dochází díky re-introdukčním programům a ochraně k návratu vlků i do území, kde lidé již zcela odvykli kontaktu s tímto velkým predátorem. Případ z Yukonu ukazuje možné řešení sporných přístupů k řešení otázky rostoucí populace tohoto predátora.

Yukon je nejzápadnějším teritoriem Kanady s rozsáhlým územím divoké přírody. Hustota obyvatel je pouhých 0,07/km2 při populaci necelých 34 tis. obyvatel, ze kterých významnou část tvoří zástupci původních indiánských národů (cca 7tis.). Vlk zde byl od 20. let systematicky huben za použití jedů. V roce 1972 byla tato metoda zakázána a vlčí populace se začala obnovovat, až k cca 4,5tis. v r. 1990. Zároveň v této době došlo k dramatickému poklesu sobů.

Reakcí státního poradního orgánu (Yukon Fish and Wildlife Management Board) byl návrh na okamžitou razantní regulaci stavu populace vlků. Toto rozhodnutí vyvolalo silnou negativní reakci ze strany ochránců zvířat, a to i na mezinárodní úrovni. Rozhodnutím místní státní správy byl program regulace odložen a byl ustanoven tým, který měl za úkol připravit Yukon Wolf Management Plan. Plán, jehož přijetí bez zásadních změn bylo ze strany státní správy přislíbeno.

Za pět měsíců od prvního setkání devítičlenného týmu s vybranými zástupci jak extrémních, tak neutrálních postojů k regulaci vlků, byl hotový plán předán státní správě ke schválení. Protože ale došlo k politickým změnám na místním Ministerstvu pro obnovitelné zdroje, byl plán nejprve v roce 1992 zamítnut a nový ministr navrhl okamžitou radikální regulaci vlků. Plán byl ovšem v průběhu tvorby široce konzultován s veřejností a díky tomu se těšil značné podpoře. Odpor ze strany veřejnosti nakonec přinutil ministerstvo změnit rozhodnutí a plán přijmout.

Aktéři – místní hráči

  • vyjmenovat a stručně popsat

Role jednotlivých aktérů v průběhu popisovaného případu

  • aaa

Úloha vědy a vědců

  • Design procesu vyjednávání: od shromáždění zkušeností ze stejných případů, po stanovení kritérií pro výběr týmu, po přípravu harmonogramu jednání s konkrétními cíli a výstupy. Podpora vyjednávání, pokud byla vyžadována, zejména poskytování vědeckých informací a zpětné vazby jednotlivým výstupům. Jednalo se o politologa se zkušenostmi se zapojováním veřejnosti do rozhodovacích procesů a biolog, odborník na problematiku vlků. Oba byli pověřeni místním Ministerstvem pro obnovitelné zdroje.

Komunikace

  • Ve veřejném prostoru neprobíhalo konstruktivní jednání, komunikace zprostředkovaná, vztahy konfliktní (tlak na regulaci vlků oproti protestům ochránců zvířat a výzvám k bojkotu turismu na Yukonu), bez ochoty k jednání a ke kompromisům.
  • V rámci přípravného týmu komunikace naprosto otevřená, tváří v tvář, i přes konfliktní situace vůle ke konsensu a dodržení závazku najít řešení.

Závěr

Pozitivní dopad na životní prostředí i na místní komunitu. Podařilo se vyjednat a implementovat plán, který jasně stanovil pravidla nakládání s vlky na Yukonu pro dalších 20let a byl kladně přijat většinou veřejnosti (v roce 2012 byl přijat nový Wolf Conservation and Management Plan). Pravidla byla stanovena s dlouhodobými cíli, s ohledem na udržitelný rozvoj ekosystému a vlků v rámci něj.

Faktory, které ovlivnily úspěch projektu

Odborníky kvalitně připravený design využívající zkušenosti z obdobných procesů:

  • Přípravný tým měl od počátku absolutní důvěru, byl kvalitně ohodnocen a ze strany ministra se mu dostalo na začátku procesu vyjednávání ujištění, že plán bude implementován bez zásadních změn.
  • Role státu a vědců se v průběhu vyjednávání omezila na pořadatele a dodavatele potřebných informací, ale nezasahovali přímo do jednání
  • Do týmu nebyli vybráni zástupci organizací nebo delegáti organizovaných skupin, pro které by bylo obtížné odložit stranickou příslušnost a mluvit za sebe. Jednalo se primárně o reprezentanty postojů, ne sociálních skupin.
  • Jednání byla neveřejná, přítomnost médií a veřejnosti by svazovala komunikaci
  • Výstupy všech jednání a především pak drafty plánu byly podrobeny široké veřejné diskusi a zpětná vazba byla brána v potaz.
  • Byl položen důraz na výsledný produkt, nikoliv na proces: bylo stanoveno jasné datum, do kdy musí být plán předložen a byl položen důraz na konsensus, nikoliv na shodu většiny. Konsensus jako výsledek, na který je každý ze zúčastněných ochoten přistoupit, protože zahrnuje jeho základní požadavky.


Odkazy/Literatura

  • (zde je možno rozšířit popis případu – v PS na web je tak možno se soustředit na role aktérů)