Uvědomělá skromnost: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m (úprava referencí) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
S vyzýváním k uvědomělé skromnosti se setkáváme již ve starodávných náboženských spisech a poučeních. Jsou přítomny jak ve staré indické kultuře, buddhismu, tak i v Bibli. Sám Ježíš, stejně jako jeho učedníci, žil velice prostý život. V evangeliu je obsažena ježíšova výzva učedníkům, kdy jim řekl: „Nic si na tu cestu neberte: ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze; neberte si ani náhradní košile."<ref>www.bible.com [online]. www.bible.com, [cit. 2016-01-31]. Dostupné online</ref> Také mnozí významní lidé žili velice skromně, což vycházelo z z jejich spirituálního přesvědčení, mezi nejznámější patří Benedikt z Nursie, František z Assisi, Lev Nikolajevič Tolstoj, Albert Schweitzer a Mahátma Gándhí.<ref>Slocock, N. (May 2004). "'Living a Life of Simplicity?' A Response to Francis of Assisi by Adrian House".</ref><ref>Shi, David. The Simple Life. University of Georgia Press (2001).</ref> Se striktní skromností (askezí) se setkáváme u pouštních otců, řeckých filozofů i středověkých poustevníků. Jedním z nejznámějších asketiků je starořecký filosof Díogenés ze Sinópé, zastánce kynismu. Podle pramenů žil v sudu a snažil se o co největší skromnost, jako vzor pro ni spatřoval chování zvířat (psů). | S vyzýváním k uvědomělé skromnosti se setkáváme již ve starodávných náboženských spisech a poučeních. Jsou přítomny jak ve staré indické kultuře, buddhismu, tak i v Bibli. Sám Ježíš, stejně jako jeho učedníci, žil velice prostý život. V evangeliu je obsažena ježíšova výzva učedníkům, kdy jim řekl: „Nic si na tu cestu neberte: ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze; neberte si ani náhradní košile."<ref>{{Citace bible|Lk|9:3|B21}}</ref><ref>www.bible.com [online]. www.bible.com, [cit. 2016-01-31]. Dostupné online</ref> Také mnozí významní lidé žili velice skromně, což vycházelo z z jejich spirituálního přesvědčení, mezi nejznámější patří Benedikt z Nursie, František z Assisi, Lev Nikolajevič Tolstoj, Albert Schweitzer a Mahátma Gándhí.<ref>Slocock, N. (May 2004). "'Living a Life of Simplicity?' A Response to Francis of Assisi by Adrian House".</ref><ref>Shi, David. The Simple Life. University of Georgia Press (2001).</ref> Se striktní skromností (askezí) se setkáváme u pouštních otců, řeckých filozofů i středověkých poustevníků. Jedním z nejznámějších asketiků je starořecký filosof Díogenés ze Sinópé, zastánce kynismu. Podle pramenů žil v sudu a snažil se o co největší skromnost, jako vzor pro ni spatřoval chování zvířat (psů). | ||
Uvědomělá skromnost nemusí znamenat chudobu, naopak spolu se šetřením může vést k nahromadění značného majetku. Protagonisté uvědomělé skromnosti často ovšem nechtějí ani ten a raději vše, co by mohly ušetřit dávají chudým, popř. ani ušetřit nemohou, protože se vzdají zčásti či úplně svých příjmů. Uvědomělá skromnost se promítá do mnoha oblastí života a vede k minimalismu a spokojení se s málem. Jedinec toto paradigma nemusí zastávat z vyšších spirituálních, filantropických či environmentálních pohnutek ale čistě pragmatických, kdy si uvědomí, že jeho čas na světě je omezený a rozhodne se ho využívat smysluplně a omezit vše zbytné. Projevuje se tak nejen ve smysluplnějším a efektivnějším využívání hmotných statků, optimalizaci aktivit, ale i ve stravování, způsobu myšlení, řešení úkolů atd. Pokud je skromnost doplněna výběrovou náročností, může být jedinec velice neskromný v pořizování si věcí, jež mu život zjednodušší a vedou ke skromnosti v jiných ohledech, jako jsou např. technologie, které mu umožní zbavit se mnoha věcí (např. multifunkční chytrý telefon). | Uvědomělá skromnost nemusí znamenat chudobu, naopak spolu se šetřením může vést k nahromadění značného majetku. Protagonisté uvědomělé skromnosti často ovšem nechtějí ani ten a raději vše, co by mohly ušetřit dávají chudým, popř. ani ušetřit nemohou, protože se vzdají zčásti či úplně svých příjmů. Uvědomělá skromnost se promítá do mnoha oblastí života a vede k minimalismu a spokojení se s málem. Jedinec toto paradigma nemusí zastávat z vyšších spirituálních, filantropických či environmentálních pohnutek ale čistě pragmatických, kdy si uvědomí, že jeho čas na světě je omezený a rozhodne se ho využívat smysluplně a omezit vše zbytné. Projevuje se tak nejen ve smysluplnějším a efektivnějším využívání hmotných statků, optimalizaci aktivit, ale i ve stravování, způsobu myšlení, řešení úkolů atd. Pokud je skromnost doplněna výběrovou náročností, může být jedinec velice neskromný v pořizování si věcí, jež mu život zjednodušší a vedou ke skromnosti v jiných ohledech, jako jsou např. technologie, které mu umožní zbavit se mnoha věcí (např. multifunkční chytrý telefon). | ||