Teplotní stratifikace vodních nádrží: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
 
(Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
+
==Definice==
 +
Teplotní stratifikace v nádržích je dána rozdílnými teplotami v různých hloubkách. Jejich hodnoty se mění v průběhu ročních období a tím vzniká cyklus, který se opakuje každý rok.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Lake_stratification</ref>
 +
==Typy jezer z hlediska teplotního zvrstvení==
 +
Teplotní stratifikace je typická pro jezera a nádrže mírného klimatického pásu, tzv. '''dimiktická''' - promíchávají se dvakrát v průběhu roku. Jim podobná, ale mnohem vzácnější jsou jezera '''meromiktická''', obvykle hluboká a morfologií svých břehů chráněna před větrem.  Zde část vodního sloupce u dna není nikdy promíchávána a od vodních vrstev nad ní je oddělena tzv. chemoklinou. Koncentrace rozpuštěných látek ve spodní anoxické vrstvě je výrazně vyšší než ve zbytku nádrže. Mělká jezera '''polymiktická''', kde dochází k prohřátí celého vodního sloupce, mohou projít stratifikací a cirkulací mnohokrát za jediné léto. U hlubokých tropických a polárních jezer, tzv. '''holomiktických''' v podstatě nedochází k teplotní stratifikaci, a pokud ano, tak jen jednou za rok, a to v době teplotního minima, respektive maxima - tzv. '''monomixie'''. Existují také jezera '''amiktická''', která se nepromíchávají vůbec, protože jsou po celý rok pokrytá vrstvou ledu. <ref name="aaa">Jana Ambrožová, Aplikovaná a technická hydrobiologie, vydavatelství VŠCHT, Elektronická verze 1.0, 2005 </ref>
 +
==Průběh jevu u dimiktických nádrží==
 +
K teplotní stratifikaci ve vodách dochází typicky v hlubších nádržích, ať už přírodního či antropogenního původu. Termín teplotní stratifikace zavedl v roce 1910 Birge. Podle ročních období rozlišoval v nádrži 4 stavy. Jarní cirkulace, letní stratifikace, podzimní cirkulace a zimní stagnace.<ref name="aaa" />
  
'''Vlastní text stránky'''
+
===Jarní cirkulace===
  Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
+
Na jaře po roztátí ledového příkrovu vlivem pozvolného ohřívání hladiny dochází k vyrovnání teploty ve vodním sloupci (nejtěžší voda ve vrstvě nade dnem má v hlubokých nádržích trvale cca 4 stupně) a působením větru se vodní masy promíchávají. Toto období jarní cirkulace trvá jen krátkou dobu a v průběhu pokračujícího zvyšování teplot ustupuje letní stratifikaci.<ref name="aaa" />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
 
  
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
+
===Letní stratifikace===
 +
Svrchní vrstvy se výrazně oteplují a ustálené klima umožní vznik teplotní stratifikace. Prohřátá voda na hladině má nižší hustotu a nemíchá se s chladnější vodou ve větší hloubce. To vede k vytvoření dvou vodních vrstev,'''epilimnionu''' a '''hypolimnionu''', oddělených tzv. teplotní skočnou vrstvou ('''metalimnion''') neboli termoklinou. Ta je definována jako vrstva vody, kde dochází k teplotnímu gradientu minimálně 1 <sup>o</sup>C/m. Nejprve se tvoří jako nejasná hranice ve větších hloubkách. V létě, kdy Slunce dodává nejvíce tepelné energie se horní epilimnion rozšiřuje. Termoklina pod ním chrání spodní chladný hypolimnion před rázovými vlivy z hladiny a tedy prolnutím s teplou vrstvou. S poklesem průměrné teploty dochází k promíchávání a ochlazování uvnitř epilimnia a později vlivem dalšího poklesu teploty v nádrži a větru se promíchá celý vodní sloupec a dojde k podzimní cirkulaci.<ref name="aaa" />
  
== Témata ==
+
===Podzimní cirkulace===
Definice: K teplotní stratifikaci ve vodách dochází typicky v hlubších nádržích, ať už přírodního či antropogenního původu. Termín teplotní stratifikace zavedl v roce 1910 Birge. Podle ročních období rozlišoval v nádrži 4 stavy. Jarní cirkulace, letní stratifikace, podzimní cirkulace a zimní stagnace.<ref name="aaa">Jana Ambrožová, Aplikovaná a technická hydrobiologie, vydavatelství VŠCHT, Elektronická verze 1.0, 2005"</ref>
+
Proces je podobný jako jarní cirkulace, ale má opačný charakter. Postupný pokles teploty v nádrži vede k ustálení na cca 4 <sup>o</sup>C v celé nádrži. Další ochlazování okolního prostředí s nástupem zimních měsíců vede k inverznímu uspořádání vodních vrstev - zimní stagnaci.<ref name="aaa" />
 
 
'''Jarní cirkulace'''
 
Na jaře po roztátí ledu vlivem  pozvolnéh ohřívání hladiny dochází k vyrovnání teploty ve vodním sloupci (nejtěžší voda ve vrstvě nade dnem má v hlubokých nádržích trvale cca 4 stupně) a působením větru se vodní masy promíchávají. Toto období jarní cirkulace trvá jen krátkou dobu a v průběhu pokračujícího zvyšování teplot ustupuje letní stratifikaci.<ref name="aaa"> </ref>
 
 
 
'''Letní stratifikace'''
 
Svrchní vrstvy se výrazně oteplují a ustálené klima umožní vznik teplotní stratifikace. Prohřátá voda na hladině má nižší hustotu a nemíchá se s chladnější vodou ve větší hloubce. To vede k vytvoření dvou vodních vrstev,'''epilimnionu''' a '''hypolimnionu''', oddělených tzv. teplotní skočnou vrstvou ('''metalimnion''') neboli termoklinou. Taj e definována jako vrstva vody, kde dochází k teplotnímu gradientu minimálně 1 C/m. Nejprve se tvoří jako nejasná hranice ve větších hloubkách. V létě, kdy Slunce dodává nejvíce tepelné energie se horní epilimnion rozšiřuje. Termoklina pod ním chrání spodní chladný hypolimnion před rázovými vlivy z hladiny a tedy prolnutím s teplou vrstvou. S poklesem průměrné teploty dochází k promíchávání a ochlazování uvnitř epilimnia a později vlivem dalšího poklesu teploty v nádrži a větru se promíchá celý vodní sloupec a dojde k podzimní cirkulaci.<ref name="aaa"> </ref>
 
 
 
'''Podzimní cirkulace'''
 
Proces je podobný jako jarní cirkulace, ale má opačný charakter. Postupný pokles teploty v nádrži vede k ustálení na cca 4 C v celé nádrži. Další ochlazování okolního prostředí s nástupem zimních měsíců vede k inverznímu uspořádání vodních vrstev - zimní stagnaci.<ref name="aaa"> </ref>
 
 
 
'''Zimní stagnace'''
 
Vlivem anomálie v závislosti hustoty vody na teplotě, kdy nejtěžší voda není těsně před bodem mrazu, ale ta o teplotě 3.96 C, je vrstva na dně s přibližně touto teplotou oddělena od postupně mrznoucích horních vrstev nádrže. Tato zásadní vlastnost vody umožňuje organismům přežití i když je teplota okolí nádrže dlouhodobě pod nulou.<ref name="aaa"> </ref>  
 
[[Soubor:untitled.jpg]]Zdroj obrázku<ref>Jana Říhová Ambrožová, Encyklopedie hydrobiologie, vydavatelství VŠCHT, Elektronická verze,2006</ref>
 
 
 
Teplotní stratifikace je typická pro jezera a nádrže mírného klimatického pásu, tzv. '''dimiktická''' - promíchávají se dvakrát v průběhu roku. U tropických a polárních jezer '''holomiktických''' v podstatě nedochází k teplotní stratifikaci, celý objem nádrže se promíchává. Existují také jezera '''amiktická''', která se nepromíchávají vůbec.<ref name="aaa"> </ref>
 
 
 
== Témata ==
 
  
 +
===Zimní stagnace===
 +
Vlivem anomálie v závislosti hustoty vody na teplotě, kdy nejtěžší voda není těsně před bodem mrazu, ale ta o teplotě 3.96 <sup>o</sup>C, je vrstva na dně s přibližně touto teplotou oddělena od postupně mrznoucích horních vrstev nádrže. Tato zásadní vlastnost vody umožňuje organismům přežití i když je teplota okolí nádrže dlouhodobě pod bodem mrazu.<ref name="aaa" />
 +
[[Soubor:untitled.jpg]]<br/>
 +
Zdroj obrázku<ref>Jana Říhová Ambrožová, Encyklopedie hydrobiologie, vydavatelství VŠCHT, Elektronická verze,2006</ref>
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
Řádek 32: Řádek 24:
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
+
 
  
 
=== Související stránky ===
 
=== Související stránky ===
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
+
[[Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích]]
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
 
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
+
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Jezero Jezero]
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
+
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda Voda]
 +
*[http://hgf10.vsb.cz/546/Ekologicke%20aspekty/leniticky_system/teplotni_stratifikace.htm Teplotní stratifikace a cirkulace vody]
 +
http://www.natur.cuni.cz/ecology/vyuka/VE/VE2-jezera-2007%20(m).pdf
  
 
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
+
Jana Ambrožová, Aplikovaná a technická hydrobiologie, vydavatelství VŠCHT, 2. vyd. 2003. ISBN 80-7080-521-8
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
+
 
 +
Jana Říhová Ambrožová, Encyklopedie hydrobiologie, vydavatelství VŠCHT, Elektronická verze,2006
  
[[Kategorie:Skupina F]]
+
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
 +
[[Kategorie:Ekologie]]

Aktuální verze z 2. 3. 2019, 06:43

Definice[editovat | editovat zdroj]

Teplotní stratifikace v nádržích je dána rozdílnými teplotami v různých hloubkách. Jejich hodnoty se mění v průběhu ročních období a tím vzniká cyklus, který se opakuje každý rok.[1]

Typy jezer z hlediska teplotního zvrstvení[editovat | editovat zdroj]

Teplotní stratifikace je typická pro jezera a nádrže mírného klimatického pásu, tzv. dimiktická - promíchávají se dvakrát v průběhu roku. Jim podobná, ale mnohem vzácnější jsou jezera meromiktická, obvykle hluboká a morfologií svých břehů chráněna před větrem. Zde část vodního sloupce u dna není nikdy promíchávána a od vodních vrstev nad ní je oddělena tzv. chemoklinou. Koncentrace rozpuštěných látek ve spodní anoxické vrstvě je výrazně vyšší než ve zbytku nádrže. Mělká jezera polymiktická, kde dochází k prohřátí celého vodního sloupce, mohou projít stratifikací a cirkulací mnohokrát za jediné léto. U hlubokých tropických a polárních jezer, tzv. holomiktických v podstatě nedochází k teplotní stratifikaci, a pokud ano, tak jen jednou za rok, a to v době teplotního minima, respektive maxima - tzv. monomixie. Existují také jezera amiktická, která se nepromíchávají vůbec, protože jsou po celý rok pokrytá vrstvou ledu. [2]

Průběh jevu u dimiktických nádrží[editovat | editovat zdroj]

K teplotní stratifikaci ve vodách dochází typicky v hlubších nádržích, ať už přírodního či antropogenního původu. Termín teplotní stratifikace zavedl v roce 1910 Birge. Podle ročních období rozlišoval v nádrži 4 stavy. Jarní cirkulace, letní stratifikace, podzimní cirkulace a zimní stagnace.[2]

Jarní cirkulace[editovat | editovat zdroj]

Na jaře po roztátí ledového příkrovu vlivem pozvolného ohřívání hladiny dochází k vyrovnání teploty ve vodním sloupci (nejtěžší voda ve vrstvě nade dnem má v hlubokých nádržích trvale cca 4 stupně) a působením větru se vodní masy promíchávají. Toto období jarní cirkulace trvá jen krátkou dobu a v průběhu pokračujícího zvyšování teplot ustupuje letní stratifikaci.[2]

Letní stratifikace[editovat | editovat zdroj]

Svrchní vrstvy se výrazně oteplují a ustálené klima umožní vznik teplotní stratifikace. Prohřátá voda na hladině má nižší hustotu a nemíchá se s chladnější vodou ve větší hloubce. To vede k vytvoření dvou vodních vrstev,epilimnionu a hypolimnionu, oddělených tzv. teplotní skočnou vrstvou (metalimnion) neboli termoklinou. Ta je definována jako vrstva vody, kde dochází k teplotnímu gradientu minimálně 1 oC/m. Nejprve se tvoří jako nejasná hranice ve větších hloubkách. V létě, kdy Slunce dodává nejvíce tepelné energie se horní epilimnion rozšiřuje. Termoklina pod ním chrání spodní chladný hypolimnion před rázovými vlivy z hladiny a tedy prolnutím s teplou vrstvou. S poklesem průměrné teploty dochází k promíchávání a ochlazování uvnitř epilimnia a později vlivem dalšího poklesu teploty v nádrži a větru se promíchá celý vodní sloupec a dojde k podzimní cirkulaci.[2]

Podzimní cirkulace[editovat | editovat zdroj]

Proces je podobný jako jarní cirkulace, ale má opačný charakter. Postupný pokles teploty v nádrži vede k ustálení na cca 4 oC v celé nádrži. Další ochlazování okolního prostředí s nástupem zimních měsíců vede k inverznímu uspořádání vodních vrstev - zimní stagnaci.[2]

Zimní stagnace[editovat | editovat zdroj]

Vlivem anomálie v závislosti hustoty vody na teplotě, kdy nejtěžší voda není těsně před bodem mrazu, ale ta o teplotě 3.96 oC, je vrstva na dně s přibližně touto teplotou oddělena od postupně mrznoucích horních vrstev nádrže. Tato zásadní vlastnost vody umožňuje organismům přežití i když je teplota okolí nádrže dlouhodobě pod bodem mrazu.[2] Untitled.jpg
Zdroj obrázku[3]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. http://en.wikipedia.org/wiki/Lake_stratification
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Jana Ambrožová, Aplikovaná a technická hydrobiologie, vydavatelství VŠCHT, Elektronická verze 1.0, 2005
  3. Jana Říhová Ambrožová, Encyklopedie hydrobiologie, vydavatelství VŠCHT, Elektronická verze,2006

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://www.natur.cuni.cz/ecology/vyuka/VE/VE2-jezera-2007%20(m).pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Jana Ambrožová, Aplikovaná a technická hydrobiologie, vydavatelství VŠCHT, 2. vyd. 2003. ISBN 80-7080-521-8

Jana Říhová Ambrožová, Encyklopedie hydrobiologie, vydavatelství VŠCHT, Elektronická verze,2006