Editace stránky Technologická nezaměstnanost

'''Technologická nezaměstnanost''' či nezaměstnanost způsobená technologickou změnou ''(anglicky: Technological unemployment''<ref>Pojem popularizoval během finanční krize Lord Keyenes.</ref>'')'' je označení pro situaci na trhu práce, v níž nové technologie nahradí pracovní pozice, které dříve vykonávali lidé, přičemž pro ně nevytvoří nové. Opatření reagující na technologickou nezaměstnanost jsou zásadním tématem [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]].
[[Soubor:HONDA_ASIMO.jpg|náhled|Robot [[ASIMO]] (2000) na [[Expo 2005]]. Technologická nezaměstnanost nemusí být způsobená pouze robotizací ale také automatizací procesů a digitalizací.]]
Obavy, že stroje vezmou práci lidem, se vyskytují již ve starověku. Aristoteles ve své Politice upozorňuje na možnost, že pokud stroje budou dostatečně pokročilé, mohou v práci nahradit lidi.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Technological Growth and Unemployment: A Global Scenario Analysis|periodikum=jetpress.org|url=http://jetpress.org/v24/campa2.htm|datum přístupu=2016-07-06}}</ref> V antickém Řecku a Římě byli nezaměstnaní podporováni prostřednictvím veřejných prací a almužen. Z obav před rostoucí nezaměstnaností někteří římští císaři odmítali přijetí inovací, které by ušetřily lidskou práci.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Forbes|jméno=R. J.|příjmení2=Forbes|titul=Studies in Ancient Technology|url=https://www.amazon.com/Studies-Ancient-Technology-R-Forbes/dp/9004026525|vydání=2 Revised edition|vydavatel=Brill|místo=Leiden|isbn=9789004026520|jazyk=English}}</ref> Problémy s nezaměstnaností, jež byly částečně způsobené novými technologiemi, byly zaznamenány také ve středověku. Z tohoto důvodu někteří panovníci nové technologie zakazovali. Nedůvěra k novým technologiím a obavy z nezaměstnatelnosti širokých vrstev obyvatelstva přetrvávaly po celé Evropě i v novověku. Ve Velké Británii byly ale tyto obavy slabší a prostředí otevřenější (díky značné míře demokracie), z tohoto důvodu zde také vznikla průmyslová revoluce, jež se posléze rozšířila do kontinentální Evropy a celého světa.

V debatě o technologické nezaměstnanosti je možné rozlišit skupiny pesimistů a optimistů. Optimisté zastávají názor, že nezaměstnanost, kterou způsobuje nástup nových technologií, je pouze dočasná a v dlouhodobém intervalu mají technologie pozitivní dopad na zaměstnance i společnost jako celek. Pesimisté zastávají názor, že technologie způsobují (či časem způsobit mohou) dlouhodobou nezaměstnanost a často také nezaměstnatelnost určitých skupin. Téma technologické nezaměstnanosti je aktuální vždy s příchodem [[Vznikající technologie|nových technologií]] a [[w:cs: Disruptivní inovace|disruptivních inovací]]. Vyvstává proto i na začátku 21. století s prohlubující se automatizací, robotizací a digitalizací. Objevují se úvahy o tom, že v současné době nejsou ohrožena pouze manuální povolání, jako tomu bývalo v minulosti (tzv. modré límečky), ale i pracovníci ve službách, úřadech a korporacích (tzv. bílé límečky).<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Ford|jméno=Martin|příjmení2=Cummings|jméno2=Jeff|titul=Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future|url=https://www.amazon.com/Rise-Robots-Technology-Threat-Jobless/dp/1480574775|vydání=MP3 Una edition|vydavatel=Brilliance Audio|isbn=9781480574779|jazyk=English}}</ref> Podle některých odhadů mohou teoreticky v budoucnosti, díky nástupu umělé inteligence a superinteligence<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bostrom|jméno=Nick|příjmení2=Ryan|jméno2=Napoleon|titul=Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies|url=https://www.amazon.com/Superintelligence-Dangers-Strategies-Nick-Bostrom/dp/1501227742|vydání=MP3 Una edition|vydavatel=Audible Studios on Brilliance Audio|isbn=9781501227745|jazyk=English}}</ref>,  zaniknout prakticky všechna povolání.<ref name=":0" />

== Řešení technologické nezaměstnanosti ==
Mezi nejčastěji navrhovaná opatření patří:<ref>{{Citace monografie|titul=Technological unemployment|url=https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Technological_unemployment&oldid=725956059|poznámka=Page Version ID: 725956059|jazyk=en}}</ref>
* Zakázání či odmítnutí inovací
* Dočasná podpora
* [[w:cs: Základní nepodmíněný příjem|Základní příjem]]
* Vzdělávání (kvalifikace k nové práci)
* Veřejně prospěšné práce
* Zkrácení pracovní doby
* Změna vlastnictví výrobních nástrojů

== Související články ==
* [[Digitální ekonomika]]
* [[Digitální gramotnost]]
* [[w:cs: Luddité|Luddité]]
* [[w:cs: Průmysl 4.0|Průmysl 4.0]]
* [[Vzdělávání 4.0]]
* [[Vznikající technologie]]
* [[Udržitelný rozvoj]]

== Odborná literatura ==
* Feldmann, H. (2013). Technological unemployment in industrial countries. ''Journal of Evolutionary Economics'', ''23''(5), 1099-1126.
* Loi, M. (2015). Technological unemployment and human disenhancement. ''Ethics and Information Technology'', ''17''(3), 201-210.
* Woirol, G. R. (2006). New data, new issues: the origins of the technological unemployment debates. ''History of political economy'', ''38''(3), 473-496.

== Reference ==
<references />Při studiu tématu a tvorbě článku autor vycházel mj. z hesla ''Technological unemployment'' na anglické Wikipedii.

[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]
[[Kategorie:Antropocén]]
[[kategorie:Vznikající technologie]]

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}