Syndrom prachové mísy: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
 
Řádek 1: Řádek 1:
== Definice ==
+
==Definice==
 
Termínem Syndrom prachové mísy se označuje takové užívání půdy a vodních zdrojů zemědělským průmyslem, které není trvale udržitelné. Pojem by zaveden odborníky z Německé poradní rady pro globální změnu v jejich Výroční správě z roku 1996.
 
Termínem Syndrom prachové mísy se označuje takové užívání půdy a vodních zdrojů zemědělským průmyslem, které není trvale udržitelné. Pojem by zaveden odborníky z Německé poradní rady pro globální změnu v jejich Výroční správě z roku 1996.
  
Termín prachová či prašná mísa (en: dust bowl), kterým se autoři syndromové klasifikace při pojmenovávaní inspirovali, vznikl v Americe v 30. letech minulého století, tedy v čase Velké hospodářské krize, jako přezývka pro vysušenou krajinu ekologickou katastrofou nejvíc postiženého regionu USA. Série prachových bouřek, která jej postihla, byla způsobená nezvyklým suchem v oblasti po desetiletí nadměrně zemědělsky obráběné bez rotování úrody nebo užití jakýchkoliv jiných opatření zabraňujících erozi půdy.
+
Termín prachová či prašná mísa (en: dust bowl), kterým se autoři syndromové klasifikace při pojmenovávaní inspirovali, vznikl v Americe v 30. letech minulého století, tedy v čase Velké hospodářské krize, jako označení pro vysušenou krajinu ekologickou katastrofou nejvíc postiženého regionu USA. Série prachových bouřek, která jej postihla, byla způsobená nezvyklým suchem v oblasti po desetiletí nadměrně zemědělsky obráběné, kde se hospodařilo bez střídání plodin nebo užití jakýchkoliv jiných opatření zabraňujících erozi půdy.
  
== Klasifikace ==
+
==Klasifikace==
Syndrom prachové mísy se dotýká drtivé většiny klíčových problémů globální změny v ekosférě : od změny klimatu , přes degradaci půdy, ztrátu biodiverzity, nedostatek pitné vody a její znečištění, až po zvýšený výskyt člověkem způsobených  přírodních katastrof. Je jedním ze specifických vzorců degradace životního prostředí způsobené lidskou činností. Spolu s např. [[Katanga syndrom|syndromem Katanga]] který zahrnuje ničení životního prostředí vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů, či [[syndrom masového turismu|syndromem masového turismu]], spadá do kategorie tzv. [[Syndromy užívání|Syndromů užívání]] (en: utilization syndroms), které jsou způsobované nevhodným užíváním přírodních zdrojů jako produkčních faktorů.
+
Syndrom prachové mísy se dotýká drtivé většiny klíčových problémů globální změny v ekosféře: od změny klimatu , přes degradaci půdy, ztrátu biodiverzity, nedostatek pitné vody a její znečištění, až po zvýšený výskyt člověkem způsobených  přírodních katastrof. Je jedním ze specifických vzorců degradace životního prostředí způsobené lidskou činností. Spolu s např. [[Katanga syndrom|syndromem Katanga]] který zahrnuje ničení životního prostředí vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů, či [[syndrom masového turismu|syndromem masového turismu]], spadá do kategorie tzv. [[Syndromy užívání|Syndromů užívání]] (en: utilization syndroms), které jsou způsobované nevhodným užíváním přírodních zdrojů jako produkčních faktorů.
  
== Symptomy ==
+
==Symptomy==
 
Mezi hlavní symptomy patří: ztráta ekostystémové a druhové diverzity, genetická eroze, [[eutrofizace]], kyselé deště, skleníkový efekt, znečištění vzduchu a vod, nedostatek pitní vody, degradace půdy, marginalizace, rurální exodus.
 
Mezi hlavní symptomy patří: ztráta ekostystémové a druhové diverzity, genetická eroze, [[eutrofizace]], kyselé deště, skleníkový efekt, znečištění vzduchu a vod, nedostatek pitní vody, degradace půdy, marginalizace, rurální exodus.
  
 
Syndrom prachové mísy je doprovázen intenzivním využíváním energie, kapitálu a technologií, které doprovázejí moderní zemědělství snažící se o maximalizaci možných výnosů z obráběné plochy. Nepříznivé dlouhodobé důsledky snah zaměřených na rychlý a krátkodobý zisk bývají přehlíženy.  
 
Syndrom prachové mísy je doprovázen intenzivním využíváním energie, kapitálu a technologií, které doprovázejí moderní zemědělství snažící se o maximalizaci možných výnosů z obráběné plochy. Nepříznivé dlouhodobé důsledky snah zaměřených na rychlý a krátkodobý zisk bývají přehlíženy.  
V širším pojetí zahrnuje tento syndrom taktéž některé typy správy lesa, jako například vysázení rychlorostoucích monokultur,  či eutrofizaci a ničení pobřežních ekosystémů v případě akvakultur.
+
V širším pojetí zahrnuje tento syndrom taktéž některé typy správy lesa, jako například vysázení rychle rostoucích monokultur,  či eutrofizaci a ničení pobřežních ekosystémů v případě akvakultur.
  
== Příčiny ==  
+
==Příčiny==  
Hlavní hnací sílou tohoto syndromu je konkurence na světových zemědělských trzích, založená především na užití moderních technologií a inovací. Trhový mechanismus konkurence je deformován obchodními překážkami a nedostatečnou internalizací environmentálních dopadů.  
+
Hlavní hnací sílou tohoto syndromu je konkurence na světových zemědělských trzích, založená především na užití moderních technologií a inovací. Tržní mechanismus konkurence je deformován obchodními překážkami a nedostatečnou internalizací environmentálních dopadů.  
Moderní průmyslová produkce biomasy je založena na užívání vysokovýnosních druhů plodin, mechanizace, a chemikálií. Výroba v podnicích bývá maximálně automatizována, a obchodní úspěch tak nezáleží ani tak na lidské práci jako zejména na správné kombinaci kapitálu, know-how, politické podpory a vhodného umístnění podniku.  
+
Moderní průmyslová produkce biomasy je založena na užívání vysoce výnosných druhů plodin, mechanizace, a chemikálií. Výroba v podnicích bývá maximálně automatizována, a obchodní úspěch tak nezáleží ani tak na lidské práci jako zejména na správné kombinaci kapitálu, know-how, politické podpory a vhodného umístnění podniku.  
 
Syndrom je, zejména v Evropské unii a Severní Americe, zhoršován vysokými dotacemi energie, surovin a výrobních pomůcek.  
 
Syndrom je, zejména v Evropské unii a Severní Americe, zhoršován vysokými dotacemi energie, surovin a výrobních pomůcek.  
 
Důsledky.
 
Důsledky.
 
Škody způsobené výše popsaným přístupem k produkci sahají od změn hydrologických podmínek, přes eutrofizaci a kontaminaci vod, až po ohrožení biodiverzity v regionu. Mezi jiným zahrnují například i zvýšené koncentrace pesticidů v potravinových řetězcích a zvýšenou produkci skleníkových plynů.  
 
Škody způsobené výše popsaným přístupem k produkci sahají od změn hydrologických podmínek, přes eutrofizaci a kontaminaci vod, až po ohrožení biodiverzity v regionu. Mezi jiným zahrnují například i zvýšené koncentrace pesticidů v potravinových řetězcích a zvýšenou produkci skleníkových plynů.  
  
== Zdroje ==
+
==Zdroje==
 +
 
 
*''The 1996 Annual Report of the WBGU'' [online]. 1997 [cit. 2008-03-18]. Springer-Verlag Berlin Heidelberg New York. Dostupný z WWW: <cited 18/03/08 from http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf>. ISBN 3-540-uuuuuuu.
 
*''The 1996 Annual Report of the WBGU'' [online]. 1997 [cit. 2008-03-18]. Springer-Verlag Berlin Heidelberg New York. Dostupný z WWW: <cited 18/03/08 from http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf>. ISBN 3-540-uuuuuuu.
== Odkazy ==
 
  
=== Externí odkazy ===
+
==Odkazy==
 +
 
 +
===Externí odkazy===
 +
 
 
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Dust_Bowl Dust Bowl na anglické Wikipedii]
 
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Dust_Bowl Dust Bowl na anglické Wikipedii]
 +
 
[[Kategorie:Syndromy globálních změn]]
 
[[Kategorie:Syndromy globálních změn]]

Aktuální verze z 2. 3. 2020, 18:19

Definice[editovat | editovat zdroj]

Termínem Syndrom prachové mísy se označuje takové užívání půdy a vodních zdrojů zemědělským průmyslem, které není trvale udržitelné. Pojem by zaveden odborníky z Německé poradní rady pro globální změnu v jejich Výroční správě z roku 1996.

Termín prachová či prašná mísa (en: dust bowl), kterým se autoři syndromové klasifikace při pojmenovávaní inspirovali, vznikl v Americe v 30. letech minulého století, tedy v čase Velké hospodářské krize, jako označení pro vysušenou krajinu ekologickou katastrofou nejvíc postiženého regionu USA. Série prachových bouřek, která jej postihla, byla způsobená nezvyklým suchem v oblasti po desetiletí nadměrně zemědělsky obráběné, kde se hospodařilo bez střídání plodin nebo užití jakýchkoliv jiných opatření zabraňujících erozi půdy.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Syndrom prachové mísy se dotýká drtivé většiny klíčových problémů globální změny v ekosféře: od změny klimatu , přes degradaci půdy, ztrátu biodiverzity, nedostatek pitné vody a její znečištění, až po zvýšený výskyt člověkem způsobených přírodních katastrof. Je jedním ze specifických vzorců degradace životního prostředí způsobené lidskou činností. Spolu s např. syndromem Katanga který zahrnuje ničení životního prostředí vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů, či syndromem masového turismu, spadá do kategorie tzv. Syndromů užívání (en: utilization syndroms), které jsou způsobované nevhodným užíváním přírodních zdrojů jako produkčních faktorů.

Symptomy[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní symptomy patří: ztráta ekostystémové a druhové diverzity, genetická eroze, eutrofizace, kyselé deště, skleníkový efekt, znečištění vzduchu a vod, nedostatek pitní vody, degradace půdy, marginalizace, rurální exodus.

Syndrom prachové mísy je doprovázen intenzivním využíváním energie, kapitálu a technologií, které doprovázejí moderní zemědělství snažící se o maximalizaci možných výnosů z obráběné plochy. Nepříznivé dlouhodobé důsledky snah zaměřených na rychlý a krátkodobý zisk bývají přehlíženy. V širším pojetí zahrnuje tento syndrom taktéž některé typy správy lesa, jako například vysázení rychle rostoucích monokultur, či eutrofizaci a ničení pobřežních ekosystémů v případě akvakultur.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Hlavní hnací sílou tohoto syndromu je konkurence na světových zemědělských trzích, založená především na užití moderních technologií a inovací. Tržní mechanismus konkurence je deformován obchodními překážkami a nedostatečnou internalizací environmentálních dopadů. Moderní průmyslová produkce biomasy je založena na užívání vysoce výnosných druhů plodin, mechanizace, a chemikálií. Výroba v podnicích bývá maximálně automatizována, a obchodní úspěch tak nezáleží ani tak na lidské práci jako zejména na správné kombinaci kapitálu, know-how, politické podpory a vhodného umístnění podniku. Syndrom je, zejména v Evropské unii a Severní Americe, zhoršován vysokými dotacemi energie, surovin a výrobních pomůcek. Důsledky. Škody způsobené výše popsaným přístupem k produkci sahají od změn hydrologických podmínek, přes eutrofizaci a kontaminaci vod, až po ohrožení biodiverzity v regionu. Mezi jiným zahrnují například i zvýšené koncentrace pesticidů v potravinových řetězcích a zvýšenou produkci skleníkových plynů.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • The 1996 Annual Report of the WBGU [online]. 1997 [cit. 2008-03-18]. Springer-Verlag Berlin Heidelberg New York. Dostupný z WWW: <cited 18/03/08 from http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf>. ISBN 3-540-uuuuuuu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]