7 211
editací
Strategie rozvoje bioekonomiky – politická podpora: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Strategie rozvoje bioekonomiky – politická podpora (editovat)
Verze z 14. 2. 2021, 08:41
, 14. 2. 2021bez shrnutí editace
(Založena nová stránka s textem „Kategorie:Bioekonomika {{Upravit}}{{MAS}}“) |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Podobně jako se liší definice [[Bioekonomika|bioekonomiky]], odlišují se i politické dokumenty a strategie na její podporu. Již v roce 2009 vydalo OECD politický dokument zaměřený na bioekonomickou strategii do roku 2030.<ref>{{Citace monografie | |||
| příjmení = OECD | |||
| titul = The Bioeconomy to 2030: Designing a Policy Agenda | |||
| url = https://www.oecd-ilibrary.org/economics/the-bioeconomy-to-2030_9789264056886-en | |||
| vydavatel = OECD | |||
| isbn = 978-92-64-03853-0 | |||
| isbn2 = 978-92-64-05688-6 | |||
| doi = 10.1787/9789264056886-en | |||
| datum vydání = 2009 | |||
| jazyk = en | |||
}}</ref> | |||
V bioekonomické strategii OECD byla bioeonomika definována jako ta, v níž biotechnologie tvoří signifikantní podíl na ekonomickém výstupu a skládá se ze tří základních složek, kterými je znalost biotechnologií, obnovitelná biomasa a integrace napříč různými aplikacemi. Podobně se k tomuto tématu postavilo i USA, ve své bioekonomické strategii. „National Bioeconomy Blueprint“ z roku 2012, kde byla bioekonomika definována jako ekonomika založená na výzkumu a inovacích v oblasti přírodních věd, které jimi vytvářejí ekonomickou aktivitu a veřejný prospěch.<ref>{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = | |||
| jméno = | |||
| titul = National Bioeconomy Blueprint | |||
| url = https://obamawhitehouse.archives.gov/sites/default/files/microsites/ostp/national_bioeconomy_blueprint_april_2012.pdf | |||
| vydavatel = The White House | |||
| místo = Washington | |||
| datum vydání = 2012 | |||
| datum přístupu = 2012-02-13 | |||
}}</ref> | |||
Bioekonomická strategie EU vyšla ve stejném roce jako strategie USA pod názvem „Innovating for Sustainable Growth: A Bioeconomy for Europe“. Dle EU bioekonomika sestává z produkce využívající biologické obnovitelné zdroje, včetně odpadů, a jejich přeměně na produkty jako potraviny, krmivo, bioprodukty a bioenergii.<ref>{{Citace monografie | |||
| příjmení = European Commission. Directorate General for Research and Innovation. | |||
| titul = Innovating for sustainable growth :a bioeconomy for Europe. | |||
| url = https://data.europa.eu/doi/10.2777/6462 | |||
| vydavatel = Publications Office | |||
| místo = LU | |||
| doi = 10.2777/6462 | |||
}}</ref> Avšak v rámci sdělení ke komunikaci o bioekonomice Evropská komise definici rozšířila o přírodní zdroje pevniny, ale i moří, které slouží jako vstupy průmyslové a energetické výroby a sestává také z využívání biologických procesů k ozelenění průmyslu.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Bioeconomy for Europe; EUR-Lex - 20010203_1 - EN - EUR-Lex | |||
| periodikum = eur-lex.europa.eu | |||
| url = https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=LEGISSUM:20010203_1 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> Evropská bioekonomická strategie byla na podzim roku 2018 aktualizována a přinesla novou definici. Tato strategie zdůrazňuje nejen omezenost zdrojů, ale také ekologické limity naší planety, na které svou spotřebou lidstvo přímo naráží. | |||
Zásadním důvodem, proč dnes jednotlivé státy i jejich uskupení vytváří a publikují bioekonomické strategie, je skutečnost, že nedostatek dlouhodobých politických závazků a pobídek způsobuje odliv investic do míst, kde tyto politické závazky deklarovány jsou, tudíž poskytují investorům lepší zázemí. Evropská Unie se jako nadnárodní politická organizace snaží vytvářet právní, politický i ekonomický rámec pro rozvoj bioekonomiky v Evropě, včetně již zmíněné strategie, avšak jednotlivé kroky záleží na přístupu konkrétních evropských států. Evropská bioekonomika už dnes zasahuje do mnoha odvětví od primárního sektoru, energetiku, přes potravinářský, chemický a plastikářský, textilní, dřevařský, papírenský a farmaceutický průmysl. | |||
Politická podpora bioekonomiky může být zahrnuta i v jiných než bioekonomických strategiích. K obdobně zaměřeným strategiím patří například tzv. modrá a zelená ekonomika a všechny strategie zaměřené na podporu rozvoje inovací a technologií. | |||
Národní strategie 45 států celosvětově významněji ovlivňují rozvoj bioekonomie, ale jen osm z nich má vypracovanou bioekonomickou strategii jako takovou. Vedle Japonska, Malajsie, Jihoafrické republiky a USA se jedná o Evropskou unii a v rámci ní vybrané státy. K roku 2020 měly bioekonomickou strategii tyto evropské státy: Německo, Itálie, Portugalsko, Francie, Irsko, Rakousko, Lotyšsko, Švédsko, Finsko. Strategie ostatních států se zaměřují na bioekonomiku vybraných odvětví (19 high-tech biotechnologických strategií a 11 bioenergetických strategií). V rámci Evropy se Finsko a Norsko, jako země bohaté na biomasu zaměřují na přidanou hodnotu primárních produktů (v zemědělství, lesnictví nebo rybolovu), zatímco Nizozemí, Francie, Německo a Velká Británie podporují spíše bioekonomiku ve vztahu k zvýšení soběstačnosti v energetice a potravinářství.<ref>{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = | |||
| jméno = | |||
| titul = Bioeconomy Policy Part II. Synopsis of National Stategies around the World | |||
| url = https://biooekonomierat.de/fileadmin/international/Bioeconomy-Policy_Part-II.pdf | |||
| vydavatel = Office of the Bioeconomy Council | |||
| místo = Berlin | |||
| datum vydání = 2015 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> | |||
Pro státy bývalého socialistického bloku je typické, že nemají své strategie pro bioekonomiku a poměrně málo z nich se danou problematikou zabývá na regionální nebo sektorové úrovni. Z důvodu sladění Evropské politiky zaměřené na bioekonomiku a aktivnějšího zapojení této skupiny států byla v roce 2016 založena iniciativa BIOEAST. Původními iniciátory byly země [[w:cs:Visegrádská skupina|Visegrádské 4]] (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko), k níž se připojily během dvou následujících let Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Estonská republika, Rumunsko, Slovinsko. V současné době má BIOEAST 11 členů. V rozvoji bioekonomiky v rámci zemí BIOEAST hraje hlavní roli zemědělský sektor. | |||
==Odkazy== | |||
===Související stránky=== | |||
*[[Bioekonomika]] | |||
*[[Bioekonomika a udržitelný rozvoj]] | |||
*[[Role bioekonomiky v rozvoji venkovských regionů]] | |||
===Reference=== | |||
<references /> | |||
=== Externí odkazy === | |||
* [https://bioeast.eu/ Iniciativa Bioeast] | |||
{{licence cc|Cudlínová, Eva}} | |||
[[Kategorie:Bioekonomika]] | [[Kategorie:Bioekonomika]] | ||
{{MAS}} | |||