Editace stránky Spor o CHKO Soutok
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
| Aktuální verze | Váš text | ||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox případ | {{Infobox případ | ||
|obrázek = | |obrázek = | ||
| Řádek 20: | Řádek 18: | ||
==Podstata případu == | ==Podstata případu == | ||
Oblast lužních lesů při dolních tocích řek [[w:cs:Morava (řeka)|Moravy]] a [[w:cs:Dyje|Dyje]] je jedním z nejcennějších území v ČR. | Oblast lužních lesů při dolních tocích řek [[w:cs:Morava (řeka)|Moravy]] a [[w:cs:Dyje|Dyje]] je jedním z nejcennějších území v ČR. Tvojí je hustá síť vodních kanálů, potůčků, slepých ramen, tůní a jezírek, které doplňují staré listnaté lesy a nivní louky mohutnými solitérními stromy. Všechny biotopy jsou domovem mnoha vzácných živočichů, rostlin i hub. Dohromady jde o stovky druhů ohrožených organismů, které se zde vyskytují na jediné lokalitě v republice nebo zde mají své těžiště výskytu. | ||
Krajina takzvané moravské Amazonie je poznamenána odedávna osídlením a hospodářskou činností. Už od 11. století zde byla budována hradiště. Už od 9. století se ale objevují první povodně v důsledku odlesňování území Českomoravské vrchoviny a Jeseníků.<ref>Veselý, D., 2004: Vodní hospodářství v dolního toku řek Moravy a Dyje, povodně a regulace toků od historie po současnost. v: Hrib, M., Kordiovský, E.: Lužní les v Dyjsko-moravské nivě. Moraviapress, Břeclav</ref> Tvrdý luh, který byl pro tuto oblast již od holocénu charakteristický, byl postupně vystřídán měkkým luhem. Devastace lesů i zde dosahovala v 18. století svého vrcholu, kdy velké plochy lesa mizí pro potřeby průmyslu. Od 18. století záplavy znemožňovaly přirozené zmlazování lužního lesa, byl proto Lichtenštejny vysazován. Rozsah záplav se zvětšoval, a některá pole jsou tak měněna na louky. Dnes se ve většině lesního porostu těží dřevo. | Krajina takzvané moravské Amazonie je poznamenána odedávna osídlením a hospodářskou činností. Už od 11. století zde byla budována hradiště. Už od 9. století se ale objevují první povodně v důsledku odlesňování území Českomoravské vrchoviny a Jeseníků.<ref>Veselý, D., 2004: Vodní hospodářství v dolního toku řek Moravy a Dyje, povodně a regulace toků od historie po současnost. v: Hrib, M., Kordiovský, E.: Lužní les v Dyjsko-moravské nivě. Moraviapress, Břeclav</ref> Tvrdý luh, který byl pro tuto oblast již od holocénu charakteristický, byl postupně vystřídán měkkým luhem. Devastace lesů i zde dosahovala v 18. století svého vrcholu, kdy velké plochy lesa mizí pro potřeby průmyslu. Od 18. století záplavy znemožňovaly přirozené zmlazování lužního lesa, byl proto Lichtenštejny vysazován. Rozsah záplav se zvětšoval, a některá pole jsou tak měněna na louky. Dnes se ve většině lesního porostu těží dřevo. | ||
| Řádek 61: | Řádek 59: | ||
Strany sporu se shodly v tom, že ministerstvo životního prostředí zvolilo nevhodné vyjednávající strategie a prezentaci záměru: místním nebyly nabídnuty kompenzace, představena pozitiva navrhované CHKO, ani účinně vyvráceny jejich někdy přehnané obavy z omezení, například že hrozí velká nezaměstnanost. | Strany sporu se shodly v tom, že ministerstvo životního prostředí zvolilo nevhodné vyjednávající strategie a prezentaci záměru: místním nebyly nabídnuty kompenzace, představena pozitiva navrhované CHKO, ani účinně vyvráceny jejich někdy přehnané obavy z omezení, například že hrozí velká nezaměstnanost. | ||
Případ „Soutok“ je však v českém prostředí přece jen výjimečný: ještě nikdy se proti samotnému vyhlašování velkoplošného chráněného území nezvedla tak mohutná vlna odporu. Přispěla k němu zřejmě i aktuálně vypjatá situace v šumavském národním parku. Dlouhodobě zablokovanou komunikaci mezi navrhovateli a odpůrci v létě 2012 dočasně rozetnul tehdejší ministr ŽP [[w:cs:Tomáš Chalupa|Tomáš Chalupa]], který po jednání se zainteresovanými starosty oznámil, že pokud si to místní samosprávy nepřejí, CHKO Soutok vyhlašovat nebude. [[ | Případ „Soutok“ je však v českém prostředí přece jen výjimečný: ještě nikdy se proti samotnému vyhlašování velkoplošného chráněného území nezvedla tak mohutná vlna odporu. Přispěla k němu zřejmě i aktuálně vypjatá situace v šumavském národním parku. Dlouhodobě zablokovanou komunikaci mezi navrhovateli a odpůrci v létě 2012 dočasně rozetnul tehdejší ministr ŽP [[w:cs:Tomáš Chalupa|Tomáš Chalupa]], který po jednání se zainteresovanými starosty oznámil, že pokud si to místní samosprávy nepřejí, CHKO Soutok vyhlašovat nebude. [[AOPK]] místo toho dostala za úkol připravit seznam maloplošných chráněných území. Velkoplošná chráněná oblast na soutoku Dyje a Moravy je totiž za současné regionální i národní mocenské konstelace nevyhlasitelná. | ||
==Zdroje== | ==Zdroje== | ||