Specifika městského prostoru

Z Enviwiki
Verze z 10. 3. 2011, 08:01, kterou vytvořil Cukbot (diskuse | příspěvky) (Robot: Removing template: Pasdel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Města se vyznačují určitými specifiky, které významně ovlivňují uspořádání dopravy. Jsou jimi především

  • vysoká hustota obyvatel („vyplatí“ se hromadná doprava)
  • vysoká hustota komunikací
  • koncentrace různých typů aktivit (veřejný prostor pak plní řadu různých funkcí, kromě funkce dopravní i místo setkávání, rekreace, možnosti provozovat určité služby apod.)[1]
  • převažují cesty na kratší vzdálenosti (což umožňuje použít nemotorovou dopravu)
  • koncentrace motorové dopravy vede k řadě negativních dopadů jako jsou zácpy, nehody a znečištění ovzduší.


Zdroje a poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jednotlivé funkce veřejných prostor přehledně rozebírá např. dánský urbanista Jan Gehl ve své knize "Život mezi budovami aneb Užívání veřejných prostranství” (česky vyšla v roce 2000, vydala ji Nadace partnerství – Program Partnerství pro veřejná prostranství, 202 stran). Gehl uvádí příklady "dobré praxe", kdy jsou městské prostory pro pěší integrované s cyklistickou a hromadnou dopravou a upraveny a oživeny drobnými architektonickými prvky. Nejčastěji se využívá nasvícení různých ploch a objektů, voda (stojící i tekoucí), různorodý městský mobiliář nebo nezvykle řešené zastávky hromadné dopravy. Zajímavé jsou i materiálově a barevně odlišené dlažby - originálním způsobem je využili například v argentinské Cordobě, kde se významné stavby „zrcadlí“ v dlažbě na ulicích a náměstích. Důležitým prvkem veřejných prostranství je i zeleň – pečlivě promyšleným nakupením stromů a keřů na Place de la Bourse ve francouzském Lyonu dosáhli jeho tvůrci zvláště působivého efektu. Ve městech pro lidi jsou důležité i parky. Skvělé příležitosti pro rekreaci a odpočinek mají ve svých nových, moderně řešených parcích obyvatelé v Curitibě, Portlandu nebo Torontu. V knize zaujmou i popisy vzniku a rozvoje koncepcí „měst pro lidi”.V Lyonu na jednotlivých projektech úprav městských prostorů spolupracují odborníci z různých resortů (včetně třeba sociálního oddělení) a veřejnosti. Jednání začíná tím, že pozvaný básník nebo spisovatel interpretuje ducha místa a popíše jeho život, charakter a zvláštní ráz. Poté odborníci vyslechnou přání a připomínky veřejnosti a až v této fázi město zadává realizaci projektu.