Změny

V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství, <ref name="Memon">Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42</ref> golfová hřiště, <ref name="Yasuda">Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68</ref> pobřeží, hřbitovy, <ref name="Lussenhop">Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461</ref> jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy; <ref name="Sádlo">Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004</ref> můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „zelených pásech“ greenbelts„greenbelts“ (soustředné pásy zeleně).<ref name="Thomas">Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138</ref> Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů.<ref name="Supuka">Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava</ref> <ref name="Kučera">Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003</ref> <ref name="Ong">Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211</ref> <ref name="Pickett">Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas. Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157</ref> <ref name="Kent">Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298</ref> <ref name="Oke">Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349</ref> <ref name="Dreistadt">Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198</ref>

'''Ekologické funkce''' zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek, <ref name="Guderian">Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135)</ref> [[w:cs:transpirace|transpirací ]] <ref>[http://mujweb.cz/Veda/biologie/voda.htm#4 Biologie]</ref> apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná, <ref name="Supuka"/> přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu<ref name="Nowak">Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123</ref> <ref name="Guderian"/> regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší, <ref name="Oke"/> <ref name="biom">[http://www.biom.cz/index.shtml?x=1942290 Biom]</ref> <ref name="bront">[http://www.brontosauri.cz/onas/cele.htm Brontosaurus]</ref> produkci kyslíku a aerodynamickou funkci. <ref name="Oke"/> Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě(hlavně povrchového odtoku). Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy. <ref name="bront"/>

Ze '''sociálních funkcí''' bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická; <ref name="Supuka"/> <ref name="Flores">Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York City region. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308</ref> pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce. <ref name="biom"/> <ref name="bront"/>

Zeleni bývají někdy přisuzovány také '''ekonomické funkce''', <ref name="Supuka"/> <ref name="Li 2005">Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336</ref> je však zřídka rozváděno o které se jedná (možné funkce - tvorba pracovních míst, zvyšení atraktivity místa pro bydlení ...).

Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí, nedostatečná ochrana městské přírody, fragmentovanost zeleně a nemoci rostlin. <ref name="Li 2005"/> <ref name="Pickett"/> <ref name="Li 1969">Li, H. L. (1969): Urban Botany: Need for a New Science. BioScience, Vol. 19, No. 10., pp. 882-883</ref> <ref name="Oke"/> <ref name="Dreistadt"/>

Při začleňování městské zeleně do územního plánu je v odborných pracech většinou kladen důraz na využívání ekologických poznatků a metod. <ref name="Flores"/> <ref name="Zipperer">Zipperer, W. C., Wu, J. et al. (2000): The application of ecological principles to urban and urbanizing landscapes. Ecological Applicatins, lO(3)., pp 685-688</ref> V České republice se v této souvislosti praktikuje např. vymezování městského ÚSESu ([[územní systém ekologické stability]]) a užití managementu odpovídajícího takovým územím. <ref name="Kučera"/>

Možná negativa vegetace ve městě nebývají často zmiňována, ale může se jednat např. o pylové alergeny, stínění oken, narušování staveb kořeny apod.      <ref name="Dreistadt"/>

<references/>==Odkazy====Odkazy=Související stránky==http://www.brontosauri.cz/onas/cele.htm http://www.biom.cz/index.shtml?x=1942290 http://mujweb.cz/Veda/biologie/voda.htm#4 http://cs.wikipedia.org/wiki/Funkce*[[Územní plánování]]

===Externí odkazy===*{{wikipedia cs p|Znečištění ovzduší}}*[http://wwwenvis.gartenpraha-mesto.cz/g(wqyqtj45z5dbhvjnbjenvink)/zdroj.aspx?typ=2&Id=73511&sh=-982309555 Městská zeleň v Praze]*[http://www.greenhome.cz/lclanky/vliv-ethylenu-a-dalsich-skodlivych-2plynu-zelenna-mestrust-a-obci/Vliv plynných polutantů na růst a vývoj rostlin]*[http://www.lesyprahasciencedirect.czcom/index.php?cat=205&aid=ScienceDirect]

Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198 Fernandez-Juricic, E. (2000): Avifaunal Use of Wooded Streets in an Urban Landscape. Conservation Biology, Vol. 14, No. 2., pp. 513-521. Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York Cityregion. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308 Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135) Chovanec, A. (1994): Man-made wetlands in urban recreational areas—a habitat for endangered species? Landscape and Urban Planning, Volume 29, Issue 1, Pages 43-54 Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298 *Koziol, M. J., Whatley, F. R., 1984: Gaseous Air Pollutants and Plant Metabolism. University Press Cambridge, 466 str. (399-408) Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003 Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336 Li, H. L. (1969): Urban Botany: Need for a New Science.BioScience, Vol. 19, No. 10., pp. 882-883 Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461 *McDonell, M. J., Pickett, S. T. A. (1990): Ecosystem Structure and Function along Urban-Rural Gradients: An Unexploited Opportunity for Ecology. Ecology, Vol. 71, No.4., pp. 1232-1237 Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42 Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123 Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349 Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211 Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas.Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157. Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004 Sauberer, A. et al., : Die Pflanzenwelt der Wiener Grünanlagen. Naturgeschichte Wiens, Band4, Jugend und Volk Wien München Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138 Whitford, V., Ennos, A. R., Handley, J. F. (2001): “City form and natural process”- indicators for the ecological performance of urban areas and their application to Merseyside, UK.Landscape and Urban Planning, Volume 57, Issue 2, Pages 91-103 Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68 *Zerbe, S. (1998): Potential Natural Vegetation: Validity and Applicability in Landscape Planning and Nature Conservation. Applied Vegetation Science, Vol. 1, No. 2., pp. 165-172. Zipperer, W. C., Wu, J. et al. (2000): The application of ecological principles to urban and urbanizing landscapes. Ecological Applicatins, lO(3)., pp 685-688 

[[Kategorie:Skupina DVyužití území]][[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]][[Kategorie:Životní styl]]