Změny

bez shrnutí editace
Řádek 13: Řádek 13:  
CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>
 
CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>
   −
== Typy CBA ==<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>  
+
== Typy CBA == <ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>  
    
Existují dva základní typy CBA, ex ante CBA a ex post CBA. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je in medias res, který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu životaschopnosti projektu.
 
Existují dva základní typy CBA, ex ante CBA a ex post CBA. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je in medias res, který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu životaschopnosti projektu.
   −
== Kroky CBA  ==<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>  
+
== Kroky CBA  == <ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>  
    
Aby mohla být CBA dobře provedena musí být prováděna dle logického postupu. Níže jsou shrnuty hlavní kroky CBA. Různé učebnice a publikace mohou postupovat dle jiných kostrukcí. Tento postup devíti kroků je převzat od Boardmana a kol.  
 
Aby mohla být CBA dobře provedena musí být prováděna dle logického postupu. Níže jsou shrnuty hlavní kroky CBA. Různé učebnice a publikace mohou postupovat dle jiných kostrukcí. Tento postup devíti kroků je převzat od Boardmana a kol.  
Řádek 26: Řádek 26:  
Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO 2. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20 % a snížení emisí  
 
Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO 2. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20 % a snížení emisí  
 
CO 2 o 10 % ve srovnání s rokem 1995.  
 
CO 2 o 10 % ve srovnání s rokem 1995.  
 +
    
'''2.Rozhodnutí čí přínosy a náklady budeme počítat'''
 
'''2.Rozhodnutí čí přínosy a náklady budeme počítat'''
    
Musíme se rozhodnout na jaké územní působnosti budeme CBA zkoumat. Analýza může být prováděna na místní, regionální, národní, evropské či světové úrovni. Poté identifikujeme skupiny, kterých se projekt dotýka. Mohou to být spotřebitelé, podniky, vládní a nevládní organizace a životní prostředí. Až zjistíme, kterých skupin se projekt dotýká, tak začneme zjišťovat jak bude daná skupina projektem ovlivněna. Zda ji z takové situace budou plynout přínosy nebo náklady. Jednoduše musíme popsat dopady na jednotlivé skupiny.  
 
Musíme se rozhodnout na jaké územní působnosti budeme CBA zkoumat. Analýza může být prováděna na místní, regionální, národní, evropské či světové úrovni. Poté identifikujeme skupiny, kterých se projekt dotýka. Mohou to být spotřebitelé, podniky, vládní a nevládní organizace a životní prostředí. Až zjistíme, kterých skupin se projekt dotýká, tak začneme zjišťovat jak bude daná skupina projektem ovlivněna. Zda ji z takové situace budou plynout přínosy nebo náklady. Jednoduše musíme popsat dopady na jednotlivé skupiny.  
 +
    
'''3.Sestavit seznam dopadů a zvolených ukazatelů'''
 
'''3.Sestavit seznam dopadů a zvolených ukazatelů'''
    
V kroce 3 identifikujeme fyzické dopady jednotlivých projektů. Dopady zahrnují jak vstupní tak výstupní části projektu. Jsou to ekonomické dopady, dopady na lidské zdraví a dopady na životní prostředí.  
 
V kroce 3 identifikujeme fyzické dopady jednotlivých projektů. Dopady zahrnují jak vstupní tak výstupní části projektu. Jsou to ekonomické dopady, dopady na lidské zdraví a dopady na životní prostředí.  
 +
    
'''4.Předpovědět dopady kvantitativně po celou dobu trvání projektu'''
 
'''4.Předpovědět dopady kvantitativně po celou dobu trvání projektu'''
 
K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).
 
K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).
 +
    
'''5.Oceňování relevantních nákladů a přínosů'''
 
'''5.Oceňování relevantních nákladů a přínosů'''
 
V pátem kroce přiřadíme peněžní hodnotu ke každému z kvantifikovatelných dopadů, jak z hlediska výnosů, tak z hlediska nákladů. Přínosy a náklady musí být oceněny buď v reálném čase (ve stálých cenách) nebo v nominálním výjadření (v běžných cenách). Výsledky měření pomocí nominální nebo reálné hodnoty poskytují stejné výsledky, ale musíme se držet těchto pravidel – účtovat ekonomické toky buď reálnou nebo nominální hodnotou, všechny ekonomické toky musí být započteny jednotně, pokud počítáme přínosy a náklady pomocí nominální hodnoty, tak použijeme nominální diskontní sazbu a u počítání s reálnými hodnotami použijeme diskontní sazbu (tj. očištěna od inflace).  
 
V pátem kroce přiřadíme peněžní hodnotu ke každému z kvantifikovatelných dopadů, jak z hlediska výnosů, tak z hlediska nákladů. Přínosy a náklady musí být oceněny buď v reálném čase (ve stálých cenách) nebo v nominálním výjadření (v běžných cenách). Výsledky měření pomocí nominální nebo reálné hodnoty poskytují stejné výsledky, ale musíme se držet těchto pravidel – účtovat ekonomické toky buď reálnou nebo nominální hodnotou, všechny ekonomické toky musí být započteny jednotně, pokud počítáme přínosy a náklady pomocí nominální hodnoty, tak použijeme nominální diskontní sazbu a u počítání s reálnými hodnotami použijeme diskontní sazbu (tj. očištěna od inflace).  
 +
    
'''6.Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)'''
 
'''6.Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)'''
Řádek 47: Řádek 52:     
Evropská komise doporučuje 5,5 % diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5 % v ostatních zemích EU.  
 
Evropská komise doporučuje 5,5 % diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5 % v ostatních zemích EU.  
 +
    
'''7.Spočítat čistou současnou hodnotu (net present value) jednotlivých alternativ'''
 
'''7.Spočítat čistou současnou hodnotu (net present value) jednotlivých alternativ'''
Řádek 56: Řádek 62:  
'''8.Provedení analýzy citlivosti'''
 
'''8.Provedení analýzy citlivosti'''
 
Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.
 
Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.
 +
    
'''9.Doporučení'''
 
'''9.Doporučení'''
49

editací