Skleníkový jev: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
oprava chyby ve třetím odstavci: atmosféra propouští mnohem víc krátkovlnného než dlouhovlnného (infračerveného) záření; v poslední větě nahrazeno sloveso "odráží" slovesem "vrací", protože nejde o odraz ve fyzikálním smyslu
(oprava chyby ve třetím odstavci: atmosféra propouští mnohem víc krátkovlnného než dlouhovlnného (infračerveného) záření; v poslední větě nahrazeno sloveso "odráží" slovesem "vrací", protože nejde o odraz ve fyzikálním smyslu) značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
K poměrně vysoké teplotě planety Země přispívá především její ovzduší – atmosféra. Ta totiž propouští dobře viditelné sluneční záření k zemskému povrchu; dlouhovlnné záření (teplo), které vyzařuje zemský povrch, naopak radiačně aktivní plyny z větší části zadržují. Můžeme tak pozorovat skleníkový jev, díky němuž se dolní část troposféry ohřívá. Přirozeně se přízemní vrstva atmosféry otepluje o 33 <sup>o</sup>C, to znamená, že pokud by všechno tepelné záření volně unikalo do atmosféry, pak by průměrná globální vrstva atmosféry byla asi -18 <sup>o</sup>C, zatímco dnes je asi +15 <sup>o</sup>C. | K poměrně vysoké teplotě planety Země přispívá především její ovzduší – atmosféra. Ta totiž propouští dobře viditelné sluneční záření k zemskému povrchu; dlouhovlnné záření (teplo), které vyzařuje zemský povrch, naopak radiačně aktivní plyny z větší části zadržují. Můžeme tak pozorovat skleníkový jev, díky němuž se dolní část troposféry ohřívá. Přirozeně se přízemní vrstva atmosféry otepluje o 33 <sup>o</sup>C, to znamená, že pokud by všechno tepelné záření volně unikalo do atmosféry, pak by průměrná globální vrstva atmosféry byla asi -18 <sup>o</sup>C, zatímco dnes je asi +15 <sup>o</sup>C. | ||
[[Soubor:Schema sklenikovy efekt.gif|thumb|Schéma skleníkového efektu]] | |||
Skleníkový jev působí [http://www.cpc.cz/projekty/vzdelavani/leonardo/epo/gl_klghg.php '''skleníkové plyny'''], jichž v posledních desetiletích v důsledku lidské činnosti značně přibývá. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří vodní pára (H<sub>2</sub>O) - ke skleníkovému efektu přispívá asi ze 2/3 a její obsah je určován přirozeným koloběhem vody. Z 1/3 je skleníkový jev působen oxidem uhličitým (CO<sub>2</sub>) vznikajícím při hoření fosilních paliv. Některé další (méně časté, ale zato „účinnější“ plyny) také ovlivňují tepelnou bilanci Země. | Skleníkový jev působí [http://www.cpc.cz/projekty/vzdelavani/leonardo/epo/gl_klghg.php '''skleníkové plyny'''], jichž v posledních desetiletích v důsledku lidské činnosti značně přibývá. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří vodní pára (H<sub>2</sub>O) - ke skleníkovému efektu přispívá asi ze 2/3 a její obsah je určován přirozeným koloběhem vody. Z 1/3 je skleníkový jev působen oxidem uhličitým (CO<sub>2</sub>) vznikajícím při hoření fosilních paliv. Některé další (méně časté, ale zato „účinnější“ plyny) také ovlivňují tepelnou bilanci Země. | ||
Důvodem vzniku skleníkového jevu je existence dvou forem elektromagnetického záření. Jde o krátkovlnné (ultrafialové a viditelné světlo) záření Slunce a dlouhovlnné (infračervené) záření zemského povrchu. Infračervené záření propouští atmosféra v mnohem | Důvodem vzniku skleníkového jevu je existence dvou forem elektromagnetického záření. Jde o krátkovlnné (ultrafialové a viditelné světlo) záření Slunce a dlouhovlnné (infračervené) záření zemského povrchu. Infračervené záření propouští atmosféra v mnohem menší míře než je tomu u záření krátkovlnného. Atmosféra vrací většinu infračerveného záření zpět. Tento jev nazýváme zpětné záření. | ||
== Změny v přirozeném mechanismu == | == Změny v přirozeném mechanismu == | ||