Skleníkový jev: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
oprava chyby ve třetím odstavci: atmosféra propouští mnohem víc krátkovlnného než dlouhovlnného (infračerveného) záření; v poslední větě nahrazeno sloveso "odráží" slovesem "vrací", protože nejde o odraz ve fyzikálním smyslu
Bez shrnutí editace |
(oprava chyby ve třetím odstavci: atmosféra propouští mnohem víc krátkovlnného než dlouhovlnného (infračerveného) záření; v poslední větě nahrazeno sloveso "odráží" slovesem "vrací", protože nejde o odraz ve fyzikálním smyslu) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
K poměrně vysoké teplotě planety Země přispívá především její ovzduší – atmosféra. Ta totiž propouští dobře viditelné sluneční záření k zemskému povrchu; dlouhovlnné záření (teplo), které vyzařuje zemský povrch, naopak radiačně aktivní plyny z větší části zadržují. Můžeme tak pozorovat skleníkový jev, díky němuž se dolní část troposféry ohřívá. Přirozeně se přízemní vrstva atmosféry otepluje o 33 <sup>o</sup>C, to znamená, že pokud by všechno tepelné záření volně unikalo do atmosféry, pak by průměrná globální vrstva atmosféry byla asi -18 <sup>o</sup>C, zatímco dnes je asi +15 <sup>o</sup>C. | K poměrně vysoké teplotě planety Země přispívá především její ovzduší – atmosféra. Ta totiž propouští dobře viditelné sluneční záření k zemskému povrchu; dlouhovlnné záření (teplo), které vyzařuje zemský povrch, naopak radiačně aktivní plyny z větší části zadržují. Můžeme tak pozorovat skleníkový jev, díky němuž se dolní část troposféry ohřívá. Přirozeně se přízemní vrstva atmosféry otepluje o 33 <sup>o</sup>C, to znamená, že pokud by všechno tepelné záření volně unikalo do atmosféry, pak by průměrná globální vrstva atmosféry byla asi -18 <sup>o</sup>C, zatímco dnes je asi +15 <sup>o</sup>C. | ||
[[Soubor:Schema sklenikovy efekt.gif|thumb|Schéma skleníkového efektu]] | |||
Skleníkový jev působí [http://www.cpc.cz/projekty/vzdelavani/leonardo/epo/gl_klghg.php '''skleníkové plyny'''], jichž v posledních desetiletích v důsledku lidské činnosti značně přibývá. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří vodní pára (H<sub>2</sub>O) - ke skleníkovému efektu přispívá asi ze 2/3 a její obsah je určován přirozeným koloběhem vody. Z 1/3 je skleníkový jev působen oxidem uhličitým (CO<sub>2</sub>) vznikajícím při hoření fosilních paliv. Některé další (méně časté, ale zato „účinnější“ plyny) také ovlivňují tepelnou bilanci Země. | Skleníkový jev působí [http://www.cpc.cz/projekty/vzdelavani/leonardo/epo/gl_klghg.php '''skleníkové plyny'''], jichž v posledních desetiletích v důsledku lidské činnosti značně přibývá. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny patří vodní pára (H<sub>2</sub>O) - ke skleníkovému efektu přispívá asi ze 2/3 a její obsah je určován přirozeným koloběhem vody. Z 1/3 je skleníkový jev působen oxidem uhličitým (CO<sub>2</sub>) vznikajícím při hoření fosilních paliv. Některé další (méně časté, ale zato „účinnější“ plyny) také ovlivňují tepelnou bilanci Země. | ||
Důvodem vzniku skleníkového jevu je existence dvou forem elektromagnetického záření. Jde o krátkovlnné (ultrafialové a viditelné světlo) záření Slunce a dlouhovlnné (infračervené) záření zemského povrchu. Infračervené záření propouští atmosféra v mnohem | Důvodem vzniku skleníkového jevu je existence dvou forem elektromagnetického záření. Jde o krátkovlnné (ultrafialové a viditelné světlo) záření Slunce a dlouhovlnné (infračervené) záření zemského povrchu. Infračervené záření propouští atmosféra v mnohem menší míře než je tomu u záření krátkovlnného. Atmosféra vrací většinu infračerveného záření zpět. Tento jev nazýváme zpětné záření. | ||
== Změny v přirozeném mechanismu == | == Změny v přirozeném mechanismu == | ||
Řádek 14: | Řádek 15: | ||
Skleníkový jev může ovlivnit tepelnou bilanci Země a vést ke [[Globální změna klimatu|(globální) změně klimatu]]. Mimo jiné dojde k ovlivnění průměrné teploty, srážek a hladiny moří. Všechny tyto faktory jsou velmi důležité a mohou vyvolat v určitých oblastech značné změny. Zvýšení hladiny moří má např. za následek zaplavení malých mořských ostrovů a hustě osídlených oblastí v ústí řek. Dále může dojít ke změně směru mořských proudů, např. Golfského proudu, což by mělo pro oblasti ovlivněné prouděním vážné následky. | Skleníkový jev může ovlivnit tepelnou bilanci Země a vést ke [[Globální změna klimatu|(globální) změně klimatu]]. Mimo jiné dojde k ovlivnění průměrné teploty, srážek a hladiny moří. Všechny tyto faktory jsou velmi důležité a mohou vyvolat v určitých oblastech značné změny. Zvýšení hladiny moří má např. za následek zaplavení malých mořských ostrovů a hustě osídlených oblastí v ústí řek. Dále může dojít ke změně směru mořských proudů, např. Golfského proudu, což by mělo pro oblasti ovlivněné prouděním vážné následky. | ||
== Odkazy == | |||
=== Externí odkazy === | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt Skleníkový efekt na české Wikipedii] | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny Skleníkový plyn na české Wikipedii] | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bny_klimatu Globální změny klimatu na české Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_effect Greenhouse effect na anglické Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_gas Greenhouse gas na anglické Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change na anglické Wikipedii] | |||
[[Kategorie:Ovzduší]] | [[Kategorie:Ovzduší]] | ||
[[Kategorie:Klima]] | [[Kategorie:Klima]] |